Dvojí život Veroniky

Nerád plávam proti prúdu, ale tu jednoducho nemám na výber! Mám rád metaforické vyjadrenia, viacvýznamovosť a náznaky, ale toto bol predsa len obyčajný dvojpríbeh istej Veroniky, ktorej každá polovička je iná, žije niekde inde za iných podmienok. Spája ich niečo, čo s úvahou možno pochopiť a to možno odkláňa film od obyčjnosti a robí ho iným. Pre niekoho viac, pre mňa menej. Prvá, poľská súčasť Veroniky ma vzala viac, rozbehlo sa to sľubne, no tým, že to bola časť kratšia, bol zvyšok len takým dožívaním. 55%. (06.12.2007)

„Bloudí světem, lásku hledá, tajné dvojče spát jí nedá.“ Zasévání zmatku do myslí diváků, to by Kieślowskiemu šlo. Používá k tomu propojení osudů, telepatické předávání zkušeností, nevyzpytatelnost ženské duše a tajemství skutečné lásky, která je složitá jak skládací žebřík, opřený o DVOJITÉ OKÉNKO: [][][] Obě dívky se narodily 23. listopadu 1966, ve 3 hodiny ráno, ale v různých městech a různých zemích, Francii a Polsku. Obě měly tmavé vlasy, zelenohnědé oči, podobné umělecké vlohy... a byly úplně stejně citově rozervané, jak obal od žvýkačky v kapse Amélie z Montmartru. A až vyrostly, obě se zúčastnily castingu pro film Krzysztofa Kieślowskiego, pod stejným jménem... Irène Jacob. [][] Ta má podobně hluboká zasněná kukadla jako Audrey Tautou a než se dopinoží k prvnímu rande, provádí podobné, na šílenou náhodu spoléhající rituální naháněčky s hádankou. Uf. Tenhle déjà vu způsob námluv praktikovat všechny holky, vymřeme jak dinosauři :-). (03.06.2024)

Snad kromě velice příjemné hudby mě to celé absolutně nebavilo. Myšlenka ohledně duševním propojení dvou životů byla rozhodně zajímavá, jen vyznívala lehce do prázdna. Nemohu říct, že by mě v nějakém směru snímek obohatil, ba dokonce dovedl k jinému než povrchnímu zamyšlení. Po přečtení zdejšího obsahu necítím, že by mé pozornosti cokoli uniklo. Taktéž nejsem fanouškem filmů, které absolutně nemají co říct, a tak se zbaběle schovají za hromadu umění, čímž se pokusí přimět diváky, aby si vše domysleli, případně vymysleli sami. Ani jeden z životů Veroniky mi nepřišel dostatečně zajímavý, aby si dokázal udržet moji pozornost. Evidentně jsem nebyl cílovou skupinou. Trošku se obávám, že se jedná o ryze ženský film, který dokáže splynout pouze s komplikovaností ženské duše a tím si získat sympatie. (10.06.2018)

Pokud má film hudbu, ze které mi srdce krvácí, musel by se opravdu hodně a hlavně aktivně snažit, aby se mi nelíbil. Ale když má takovouhle hudbu, tajemnou hrdinku a ještě tajemnějšího loutkáře, je takřka nemožné, aby se mi nakonec nezadřel pod kůži a nezačal tam rezonovat při každém okamžiku, kdy mi ho něco jenom malilinko připomene. Asi začnu mít slabost pro filmy z roku, kdy jsem se narodila. Kdyby byly všechny jako Dvojí život Veroniky, byl bych utrašťastný člověk. ♥♥♥ (17.03.2010)

Nemôžem si pomôcť, ale keď som tento legendárny Kieslowskeho film pred časom videl, jediné, čo mi uviazlo v pamäti, bola dosť ťažká nuda. Ani pohľad na krásnu Irene Jacob, ktorá nezlezie z plátna, mi nepripravil žiaden katarzný, alebo aspoň uspokojujúci stav z videného. Film, ktorý treba vidieť po čase znova, keď už človek je viac oboznámený s Kieslowského tvorbou a videl viac art filmov. Jeho filmy, ktoré som videl ešte pred Veronikou, ma zasiahli oveľa viac. VIDENÉ ZNOVA: Divák si na druhý krát všimne niektoré ďalšie detaily, metafory a motívy. Anjel, ľudia ako bábky, farby. Stále mám pocit, že to na plné precítenie treba vidieť ešte raz. Je červená a zelená farba odkazom na Vertigo? (03.06.2012)