Klip

Kruto realistická sonda do sveta srbských tínedžerov. Poburujúca, škandalózna nemiestna explicitnosť šokujúco otvoreného generačného filmu sa nezastaví pred ničím a odhaľuje podstatu životného štýlu a zmýšľania mladých ľudí (párty a sex, škola a rodina na poslednom mieste). Bezduchá existencia v modernej dobe bagatelizuje, vzdiaľuje a odcudzuje človeka, rúca citované tradičné hodnoty a svojou dravou výbojnosťou revoltuje proti všetkému, čo pokladá za buržoázny prežitok. Vplyv technologického pokroku a novej éry je príznačný (značná časť záberov je zámerne natočená kamerou telefónu, čo dej ozvláštňuje a znamenite sa dopĺňa s univerzálnou výpovednou hodnotou). Oscilácia medzi dramatickým, chladným psychologickým zvliekaním (nám tak dobre známej) hrdinky z kože a zdrvujúcim ničením intímneho priestoru, do ktorého Maja Milos vťahuje diváka, dokáže v jednej chvíli zaujať i zhnusiť. Mobilné telefóny, facebook, disco, sex, drogy, alkohol. A to, čo mnohí z nás (a niektorí aj z vlastnej skúsenosti) dobre poznajú. Drsný a jemný zároveň, taký je celovečerný debut Maji Milos, ktorému by sa mal každý bežný divák vyhnúť oblúkom - inak hrozí, že uvidí absolútne odlišný film. Že si neuvedomí pod povrchným pozlátkom a hudbou, na ktorú je normálny človek alergický, silný a pravdivý príbeh, ktorý sa niekde môže odohrávať aj práve v tejto chvíli. Piata hviezda za časť v detskom domove. 90% (19.08.2014)

Klip, vítěz rotterdamského festivalu, mnohé konzervativnější diváky při svém uvedení šokoval či znechutil svými explicitními sexuálními scénami. Režisérka Maja Miloš na tyto hlasy odpovídá, že sex je to hlavní, co teenagery po celém světě zajímá nejvíce a kdyby tento fakt ve filmu neukázala, jednalo by se o lež. Tento argument je jistě přijatelný i pro pohoršené diváky, ale Klip zachycuje realitu velmi dobře i po jiných stránkách. Hlavní herečka v roli Jasny, Isidora Simjonovič, výborně zahrála onu typickou pubertální apatii k rodičům v kombinaci s rychlým střídáním nálad. Nesouhlasím však s názory, že film je zachycením pouze současné generace. Když si totiž odmyslíme mobilní telefon, neustále zaznamenávající dění kolem sebe, mohl by se stejný příběh odehrávat v kterékoli době. Potvrzuje to i závěrečná scéna, která ukazuje starou a neměnnou pravdu – totiž že touha po “machovi“ je často silnější než jeho pěsti a ponižování. (18.05.2013)

Podivná to doba. Žádné romantické oťukávání pod jasnou noční oblohou a nesmělé pozvánky do kina. Tihle dva spolu vlastně skoro nemluví, ona neví, co si myslí, jemu je jedno, o čem sní ona. Vztah-nevztah v současném Srbsku pohledem šestnáctileté Jasny a jejího chytrého telefonu, na který nahrává prakticky cokoliv. Asi je zřejmé, že tenhle nehorázně drzej fracek, který se doma v dusnu klaustrofobního paneláku snaží být neviditelný a pro nového násilnického hošana je hlavně kusem hadru, má pečlivě budovanou masku zmatené teenagerky. Koloběh chlastu, experimentů s drogami, výtržnictví, flákání se, narcismu a pokřikování na vlastní matku. Radikální srbský kousek ukazuje v plné nahotě až zrůdný svět současné mládeže: výsledek moderních technologií a křiklavé doby, která tak moc chce uhánět dopředu, až tu máme situace, kdy mladé zamilované holky doufají, že po orálu a análu se konečně dočká i jejich vagína!! Kde jsou ty časy, kdy to všechno začínalo šťouchnutím v podobě otrhaného kousku papíru s nesmělým vyznáním? Přesto tu máme silnou výpověď, která je na jednu stranu sugestivní a zneklidňující, ale určitě nechce (jen) šokovat. Nabízí dva mladé lidi, nejisté, zraněné. A ztracené? Nabízí i onu sexuální explicitní otevřenost, kvůli které měly některé země s distribucí plnou hlavu otázek. Fyzično je tu cítit na každém rohu, podtržené několika závěrečnými kopanci. Proměny a rozklad tradičních hodnot, úcta k rodičům, k vlastnímu tělu, obtížná komunikace s okolím – bez patosu a zdvižených ukazováčků. Klip je především cenný!! (26.01.2013)

Můj první srbský film! A jsem velice zkalmaný! Opravdu, ale opravdu jsem neměl ve filmu nikoho rád. Jasna je děvka , která kašle úplně na všechno kromě sebe, jako její hloupé věčně sjeté kamarádky. Djole je idiot jako jeho chlastající kamarádi a všechno si to natáčí na blbej mobil. Řekl bych, že film ani nešokuje tak explicitnímy scénami, jako myšlenkou, jestli se opravdu tak chovají náctiletí v Srbsku, tak je tahle země jen jeden velký bordel. Ale určitě si režisérka Maja Milos něco málo poupravila. Takže se nemusíme hned pobuřovat :) Ale co mi vážně vadilo, je fakt, že se ten "klip" za celou dobu nikam neposune, žádná snaha udělat něco jinak, někam směřovat. 100 minut se furt propírá jedno a to samý bez cíle, Jasna udělá cokoli pro chlapce v péřovce, který na ní kašle, pak se sjedou na party, užijou si a pořád dokola. Možná je Klip surový dokument, ale mě tedy vskutku nedostal a nelíbil se mi... (14.09.2012)

Opravdu hrůzostrašná záležitost. Tak nějak jsem doufal, že hlavní hrdinka v průběhu filmu trochu prozře, a i když jsou tam vždycky náznaky nějaké inteligence, nějakého pochopení, vždycky to ta káča totálně zabije a v průběhu filmu vlastně nenastane žádný posun. Skutečně velice depresivní, zvláště proto, že, ačkoliv je film vyvedený trošku do extrému, poměrně hodně věrně zobrazuje životní priority a hodnoty velké části dnešních mladých. A že jsou to priority a hodnoty opravdu hodně nízké... (17.03.2013)