Noční vlak do Lisabonu

Tak si položme otázku, proč se to vůbec jmenuje Noční vlak do Lisabonu? Čekal bych, že hlavní události budou právě ve vlaku. Ale ono ne, odehrává se to (byť v krásném) Lisabonu a vůbec to není o vlaku. Nezapomeňme na to, že hlavní hrdina ve Španělsku nasedá do rozjetého moderního vlaku, který má otevřené všechny dveře - tím nám ukazují porušení veškerých bezpečnostních předpisů :). A ani neznám člověka, kterému by hráblo na tolik, že by po pomoci dámě zanedbal svůj soukromý a pracovní život a vydal se pátrat po "něčem" do cizí země. (26.03.2017)

Jeremy Irons behá po Lisabone a snaží sa vypátrať informácie a pravdu o autorovi jednej knihy, pričom sa spoznáva s aktérmi odboja tej doby, ktorí mali vzťah k samotnému autorovi. Občas nuda, ale atmosféra filmu, ktorú doprevádzala klavírna muzika sa mi páčila a i napriek tomu, že to bolo dlhé, nezdalo sa mi to uťahané a koniec...tak ten nemal chybu! Len zaboha neviem, čo tomu chýba do štyroch hviezd ?? P.S. Film som si stiahol kôli Mélanie Laurent, ktorú som v tej tme spoznal až takmer na konci filmu :-) (13.08.2013)

Příjemně plynoucí, melancholický snímek o hledání svého místa v životě. I přes silný námět (v podobě dějové linie z období Portugalské revoluce) se mě však snímek emočně nedotýkal, postrádal jsem hlubší vykreslení jednotlivých postav i jejich motivací. Co naopak z filmu promlouvá jsou některé myšlenky, ergo se člověk zamyslí i nad svým vlastním místem v životě... "Když opouštíme nějaké místo, něco po sobě zanecháváme. Zůstáváme, i když jsme pryč a uvnitř nás jsou věci, které můžeme najít pouze, když se tam vrátíme..." Silné tři. (22.09.2013)

Neskutocna hovadzina. Vo Svajci zijeme 15 rokov a toto presne popisuje kdejakeho svajciarika. Uspesny zbytocny preedukovany imbecil, s privela peniazmi a primalo ducha, sa na stare kolena rozhodne "zacat zit" - mina peniaze za cestovanie za fatamorganou, hlada zmysel prineskoro a tesi sa, ako mu to ide, zmenit honbu za peniazmi, ich minanim za koniny. Filozofuje velice ucene a uplne fatalne je vykolajeny, nevie odkial kam ide a nepomoze mu v chapani reality ani to, ze vypada jak knizny cerv a ma plnu rit titulov. Uvahy typu "keby Kristus zomrel gilotinou, klanali by sme sa gilotine", s jemne pobavenym vyrazom na ksichte, proste velky intelektual ale realne hovado - to je argument typu, ze keby sa ludia bozkavali ritami, tak si budu ruzovat ritny otvor a nie pery; velice vtipne. Dopozerali sme to len preto, ze sme cakali dake rozuzlenie toho sajrajtu, ale uplne zbytocne. Zostalo to presne take, ako to zacalo: ODPAD! (24.05.2014)

Pátrání po muži „jaký byl, když žil?“ bylo zpracováno znatelně lépe už v roce 1941. Tady film dojíždí na množství flashbacků, které nejsou oproti současné lince tolik zajímavé jednoduše proto, že postava odbojáře Amadeu postrádá hloubku Wellesova Kanea. Irons je skvělý, jeho část za doprovodu klavírní hudby tajuplná, ale u jeho postavy jsem postrádal silnější motivaci, proč se kvůli knize a dívce z mostu vzdá i té trochy, co má. P.S. Už jste někdy viděli odjíždět moderní vlak s otevřenými dveřmi? (12.09.2013)