Tajemství

Jean_louis Trintignant /Atentat v Parizi, Muz a Zena, Konecne nedele/ v roli akehosi Davida, ktory usiel zo psychiatrickej liecebne a istej rodine tvrdil, ze bol muceny. Na tomto sa rozbehol film. Teda nemyslim si, ze Trintignant stal o sucit, to urcite ne. Ale mal zaujem o film, a to je super. Film ani nema ucelenu dejovu liniu, je to len sled volnych asociacii, vybornych dialogov a exterierov. Skoda, ze cesko-slovenske televizie film ignoruju, ide fakt opresvedcive dielo, skor pre artove hnedopichy nez pre fundov strhujuceho deja a namakanej akcie. 92 % (04.07.2017)

{Společnost tvoří mechanismy, které posléze nedokáže ovládat.} David utíká z psychiatrické "léčebny", ale nevidíme na něm žádné poškození, tělesné ani duševní. Posléze zjistíme, že zná nějaké 'tajemství', že viděl něco co neměl a také, že každý, kdo se s ním dostane do styku (tj. jak tajemství, tak David) zemře. David se dostane do styku s nemanželským párem. Zatímco Thomase uchvacuje nová situace jako možnost dalšího dobrodružství (prvním je jeho vztah s Julií a druhým jeho obydlí), Julie chce poznat ono tajemství. Jejich cesty se dělí: Zatímco Thomas definitivně podléhá Davidovu vlivu, Julie, poté co se s Davidem vyspí a ani přitom se tajemství nedozví, stane se jeho smrtelným nepřítelem. Tajemství není prozrazeno a vy nikomu neříkejte, že jste znali Davida, Thomase, Julii, ani jejího bratra! Zapomene se na něj! Tajemství jaké, tajemství koho, tajemství chráněné kým a před kým, se rozplyne hned potom, co se objeví další, nové tajemství. Staré už nikoho trápit nebude. Ale vy buďte i nadále opatrní. (12.08.2019)

Tajomstvo pod taktovkou Roberta Enricoa, je naprosto tajomnou záležitosťou, čiže by sa v podstate dalo celkom podotknúť, že samotný názov tohto titulu, jednak priamo korešpondoval so svojou všadeprítomnou, obzvlášť znepokojivou atmosférou, ktorá by sa miestami dala normálne krájať na márne kúsky, a tak tým pádom na nej film neustále ťažil, skrátka bol na nej naprosto závislým, kedy ani vôbec nezáležalo na tom, kde sa postavy zrovna nachádzali, lebo stále prevládala akási, skľučujúca nálada naprieč týmto, vskutku, dosť nepredvídateľným a tajomným dianím po scenáristickej stránke veci, súčasne i niekoľkokrát ešte podtrhnutým akýmisi, záhadnými flashbackmi ohľadom protagonistu Davida Daguerrea v podaní vynikajúceho Jeana-Louisa Trintignanta, ako človeka, momentálne sa nachádzajúceho v ozaj nezávideniahodnej pozícii, zároveň i unikajúceho, následne sa ukrývajúceho u istého páru v podobe Thomasa & Júlie, ochotných poskytnúť mu pomocnú ruku, ale snáď automaticky sa natíska (pomocná) otázka v tom zmysle, že vlastne dokedy budú môcť takto fungovať, a to predovšetkým nielen na tomto prvotnom, sprvoti bezpečnom mieste?  • Hlavnej postave, mimochodom, mimoriadne zručne sekundovali Philippe Noiret s Marlène Jobertovou, a síce som si v danom príbehu, pozorne všímal i toho, že občas konali veľmi zvláštnym spôsobom ohľadne osoby, ktorú vôbec nepoznajú, a v nasledujúcej nadväznosti prílišnej dôveryhodnosti v podobe jeho protipólu, no všetko postupne do seba krásne zapadalo, až som ostal v kľúčovom rozuzlení úplne zarazeným, a to ani nehovoriac o definitívnej bodke za týmto príbehom, a k tomu i podčiarknutom Morriconeho famóznou hudobnou zložkou, ktorou ma znovu dostal do varu! • Vedľa nadchádzajúcej Starej pušky, sa tentoraz najprv jednalo o určitý medzistupeň pred príchodom nekompromisného Juliena Dandieuova. (01.07.2023)

Paranoia thriller s nemalými psychologickými deficity a výbornou Morriconeho hudbou. JeanLouis Trintignant je téměř charakteristickým znakem ambiciózního filmu, jenže ambice nestačí. Nemá to tempo, vtip, žádné vzrušení, režisér s námi hraje trochu nefér hru místo aby nás vtáhl do problému a ve finále to končí pomocnou berlou špatného scénáristy. Asi nejslabší hl. role mého velkého oblíbence JLT, pro Enrica je toto bohužel standard s čestnou vyjímkou Staré pušky. Tam Enrico zamířil do černého. Jinak má ovšem mušku pramizernou. 50% Produkce: Président Films (13.08.2019)

O jednom si máme od samého počátku myslet, že je blàzen, to je David. Druhý se tak raději rovnou chová, bez jakéhokoliv rozumem zdůvodnitelného podnětu uvěří zcela cizímu člověku neověřitelnou konspirační historku. Takže jediná rozumně jednající zůstává Zrzečka, než se jí vyrobí nápad, že musí prořezat gumy. Enrico je kouzelník, i s takto chatrným nàmětem, který postràdá špetku logiky, dokázal vybudovat napětí hodné kvalitnîho filmú. Záhadou mi zůstává nadšení kolegů z hereckých výkonů, všichni tři odvedli svůj standard, možná dokonce trošku méně, než jsme u nich zvyklí. K závěrečné šokující pointě se raději snad ani nebudu vyjadřovat, jen zmíním, že byla naprosto předvídatelná od samého začátku. Sedmdesátá léta byla ve znamení filmů s konspiračními teoriemi, ale tenhle určitě nepatří k těm nejlepším. (14.08.2019)