La Folie des grandeurs
Delirios de grandeza
La mania di grandezza
Rozmary mocných
Delusions of Grandeur
Delusions of Grandeur
Režie:
Gérard OuryKamera:
Henri DecaëHudba:
Michel PolnareffHrají:
Louis de Funès, Yves Montand, Alice Sapritch, Karin Schubert, Alberto de Mendoza, Don Jaime de Mora y Aragón, Eduardo Fajardo, Antonio Pica, Joaquín Solís (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Ó, jak malá postava a jak velké intriky! Don Salluste, ministr policie a financí, postavou nejmenší z grandů na dvoře španělského krále, je nenáviděn i obáván pro svou lakotu, s níž necitelně vymáhá daně a bezohledně je strká víc do vlastní kapsy než do královské pokladnice. Jeho sluha Blaze je natolik chytrý, aby pána prokoukl, jenže jíst se chce a sloužit je nutno... Když si k Donu Sallustovi dosadíme za jméno Blaze – Blas, nebo chcete-li Ruy Blas, ihned se nám vybaví slavné drama Victora Huga. Tentokrát ovšem v trochu jiném podání. Onoho lehce připosraženého granda totiž hraje Louis de Funes a jeho poněkud vyššího sluhu Yves Montand. Oba je v nádherných španělských exteriérech režíroval Gérard Oury a vznikla tak excelentní komedie na téma velká láska a ještě větší intriky. Jeden za všechny – všichni za sebe! (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (322)
Zcela určitě se jedná o jeden z nejlepších de Funesových filmů, který oplývá nejen kvalitním humorem, ale i skvělou ranně novověkou atmosférou Španělského dvora. V neposlední řadě je to taky snímek o ponaučení, kam až může člověka přivést lidská chamtivost a moci chtivost a plně vystihuje přísloví, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, že pane Salluste :-)) ()
Původně jsem se tohoto filmu bál, ale byl jsem velice příjemně překvapen. Role lakomého ministra Funesovi sedla na tělo a díky velice povedenému a hlavně vtipnému scénáři nepřišla jako třeba v Piti Piti Pa vniveč. k tomu skvěle historické reálie, podbízivá hudba a máme tu další francouzskou komediální perlu. ()
Lidový, lehce obroubhlý humor zesnulého francouzského komika doplňuje burianovským tahem na poněkud přízemní, ale pro mnohé strhující komiku gagu. Tentokrát ani příliš nekulhá scénář a španělská absolutistická monarchie se svým přihlouple strnulým dvorským mravem a habsburskobavorskou ráčkující královnou je vděčným terčem francouzského ducha. I v podpalubí může být zdařilé představení, i přímočaré prvoplánové plebejství může potěšit pro nejeden večer či odpoledne. Filipovského dabink přispívá k umocněnému zdaru klasicky úspěšného podniku-záměru. ()
A nyní, milý Blazi, mi lichoť... Některé filmové okamžiky jsou absolutně nezapomenutelné...patří mezi ně momenty, kdy Louis De Funès božským hlasem Františka Filipovského mluví německy na královnu, která je podle slov perfektního nočního tanečníka a zpěváka, Sallustova pucfleka (tedy lokaje) Yvese Montanda, Bavoračka, jejíž nemecké srdce touží po lásce a trrrpí slabostí prrro papoušky... nebo předčítání dopisu pro krále...(vy, co jste to viděli, si určitě pamatujete jak začíná a vám, kdo jste Pošetilost Mocných ještě neviděli, ten zážitek nebudu kazit:))...jsou toho tady mraky...naprosto excelentní výkon krále francouzského humoru, v komedii nad jiné hodné označení královská. Milostivý pán zkrátka je ten největší ze španělských grandů. 90% ()
Naprosto geniální převedení staré francouzské divadelní klasiky Ruy Blas do filmové podoby a navíc v komediálním hávu a s jako vždy perfektním Louisem de Funésem!!! Funés tu hraje svou klasickou roli vypočítavého "parchanta" který sleduje jen vlastní zájmy, ale tak brilantně, že mu stejně držíte palce! Nefalšovaná zábava od začátku do konce a navíc pár originálně natočených středověkých soubojů. Podle mne jeden z nejlepších francouzských filmů všech dob!!!!!!!! ()
Galerie (31)
Zajímavosti (20)
- Tklivou píseň pro královnu, která se později vyvine ve španělský tanec, nazpíval sám představitel Blaiseho Yves Montand, který se vedle herectví věnoval i zpěvu. (cunicekb)
- V úvodní scéně projíždí kočár kolem zámku La Calahorra v provincii Granada. Zámek lze vidět napravo od cesty na kopci. (Aelita)
- Gérard Oury dostal nápad adaptovat Hugovu tragédii „Ruy Blas“ o úpadku a morálním rozkladu španělské monarchie konce 17. století do podoby filmové komedie už v roce 1960, kdy v této divadelní hře účinkoval v pařížském divadle Comédie-Française. (Komiks)
Reklama