Grand restaurant pana Septima

O neschopnosti krytej radom ľudí závislých od neschopnosti samej - tá im je chlebodarcom. Možno tento film pre mňa neobsahoval takú dávku humoru na akú som pri Funesovi zvyknutý, no v rámci epiky je príbeh atraktívny. Zahŕňa totiž nie len prvky komédie, ale mieša a aj s akčným a kriminálnym podtónom okoreneným hláškami a znalecky vykonštruovanými situáciami. (27.12.2013)

Tak, jako mnoho dalších, je i tento film s Louis de Funèsem hojně hrán českými televizními stanicemi. Jeho humor dokáže i po letech stále pobavit a rozveselit. Sice to není výjimečné komediální dílo francouzské kinematografie, které by něčím vybočovalo z průměru hojnosti, ale i tak je sledování tohoto filmu stále příjemnou zábavou. Zábava je založená na jednom muži. Tím je náročný restauratér pro vyšší vrstvu Septime (skvělý Louis de Funès). Jako obvykle je v plné síle. Poskakuje, čílí se, umravňuje, povykuje, kárá, úslužně se klaní, hrdinně se bije v prsa, zkouší a pokouší, trestá, vystrašeně se klepe, poslušně hledá a utíká. Nezastaví se, je stále v pohybu, tančí a létá. A opět ta výbušná síla mimiky emocí! Nakonec dokáže Septime vycepovat každého zaměstnance, překonat každou překážku a slavit velkolepé a zasloužené vítězství s gurmánským povyražením. Z dalších rolí: nervózní a překvapovaný divizní policejní komisař (Bernard Blier), obětavá a oddaná prezidentova sekretářka Sophia (pohledná María-Rosa Rodriguez), prezidentův vrchní ochránce dvou rozdílných tváří Henrique (Venantino Venantini), šokovaný francouzský ministr (Noël Roquevert), rozverný, mizející a objevující se prezident Novalès (Folco Lulli), odhodlaní a zaskočení opoziční konspirátoři prezidenta Novalése (Albert Dagnant, Robert Dalban, René Berthier a Frédéric Santaya), Novalésův strážný anděl (Eugene Deckers), z míry vyváděná obsluha restaurantu (Pierre Tornade), podlézavý číšník Roger (Michel Modo), potácející se sommelier (Paul Préboist), nešťastný pianista (Roger Caccia), neústupný šéfkuchař Marcel (Raoul Delfosse), či Marcelův synovec a odmlouvající kuchtík (Olivier de Funès). Je to jedna z klasických francouzských komedií. Nevyčnívá, ale má stále dostatek sil k příjemné a odlehčené zábavě. Překvapení podniku může přivést mnoha osobám opravdovou ránu šokem. (17.08.2016)

U Septima – s jeho vyhlášenými specialitami – by chtěl jíst každý. Pana Septima – s jeho červeným zápisníčkem („Dostal jsem velice poetický nápad.“) – by za šéfa nechtěl nikdo. A být v jeho kůži poté, co z jeho milovaného podniku někdo unese hlavu státu, také ne. Ve stejné chvíli mu totiž začne jít po krku komisař, který připomíná uzené koleno, teroristi, ostří jako chilli a sekretářka dotyčné hlavy, dravá jako štika. A monsieur Septim, alias hlavní chod, se chudák klepe jako rosol. Nechte si chutnat. (06.08.2012)

Vhodným citátem by zřejmě bylo: "Rogérek vám to předvede...", ale to by nebylo přesné. Ve skutečnosti nám to totiž předvádí neopakovatelný Louis de Funès v brilantní roli pana restauratéra Septima, skutečného prvního muže francouzské gastronomie. Všechny scény odehrávající se na jeho výsostném území jsou k popukání, kdo by zapomněl na památné: "Ale ne papapapapa, ale pipipipipi...":) Co naplat, že druhá, "detektivní" polovina filmu je something completely different, úchvatný výstup Mistra komedie to shodit nemůže. 90% (16.10.2003)

Velice nápaditá komedie, která nestaví jen na školometském humoru Luise de Funese bohatého na pitvořivé grimasy a kotrmelce. Nezapomenutelná je pochopitelně scéna, kdy stín přetvoří Funesův obličej na Hitlerův. Vtip spočívá v jeho pokusu německým zákazníkům popsat v němčině složení jakéhosi menu. Pro jeho smůlu používá dikci podobnou té Hitlerovské. To je opravdu zdařilý kousek. Taková scéna rozesměje i po osmdesáté osmé. (27.06.2012)