Legenda 17

"Dobrý hokejista musí mít přehled o spoluhráčích, protihráčích i blondýně ve třetí řadě." Já jsem tedy lajnu ve složení 17 Валерий Борисович Харламов, 13 Борис Петрович Михайлов a 16 Влади́мир Влади́мирович Петро́в zaznamenal až ke konci jejich slávy, takže jsem daleko více nenáviděl jejich strojové následovníky. Nicméně jejich hokejové kvality jsem vždycky uznával a cholerik Charlamov nebyl výjimkou. Pro mne je tento životopis hodně poučný, neboť se na život v Sovětském svazu dívá jinýma očima než učebnice Občanské výchovy a zejména vše okolo egoistického trenéra Tarasova bylo hodně zábavné. A taky mne bavilo to kontroverzní zobrazení Kanaďanů, protože tito milí a inteligentní příslušníci javorového národa se nějakým zázrakem po nazutí bruslí proměňují v agresivní vypatlance, což v historii mnohokrát prokázali. A jelikož se dokáží spontánně radovat z každého vítězství dosaženého zraněním soupeře, tak jimi upřímně pohrdám. Sportu zdar! (31.12.2015)

Pokud člověk něčemu zcela zasvětí svůj život, bývá v tom zpravidla velmi dobrý a velmi úspěšný. Charlamova si z dětství nepamatuji, neboť se stále řadím do generace, která dokáže vztyčit svůj meč na dlouhé hodiny a není k tomu třeba modrých pilulek. Jména mi byla pochopitelně povědomá. Život spjatý s těmito jmény už ovšem ne. Při úvodní šílenosti, která se sice odehrávala ve Španělsku, ale byla tak strašně ruská, se mi málem udělalo nevolno. Pokud bych měl celý film trpět všemožné ruské píčovinky, tak bych hodnotil velmi podobně, jako tomu bylo v případě tohoto ruského klenotu. Postupem času se z toho ovšem vyklubal celkem příjemný snímek pojednávající o drsné ruské přípravě, která byla ve skutečnosti velmi pravděpobobně ještě o něco drsnější a byla pouze pro filmové účely značně zkrášlená. Celý film směřuje k jedinému okamžiku - ke střetu dvou nejlepších týmů svých kontinentů. Musím se přiznat, že mi ani zásadně nevadil všudypřítomný ruský patriotismus. Člověk si za ta léta navykl na ten americký a tady se jen změnila hlavní role. Co mi ovšem vadilo byl odporný monotonní překlad v reálném čase všech postav nemluvících ruštinou do ruštiny. Neskutečným způsobem mě to iritovalo. Více už mě iritovaly snad pouze vlasy hlavního hrdiny, které byly zastřihnuté do tvaru hrnce. Na toho člověka se dalo koukat pouze na ledě, když se trošku zpotil. Příliš mě neoslnily ani záběry z hokejového kluziště. Vidím to na lepší tři hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (15.03.2017)

Na podobné životopisné pohádky jsme zvyklí úplně z jiného světového geopolitického směru. Legenda 17 je totiž životopisný film jedné z legend ruské sborné a to Valerije Charlamova, jehož život byl asi rozhodně velmi zajímavý a turbolentní. Bohužel je to hodně sladkobolná pohádka plná klišé a hloupostí. Ani zpracování za tolik nestojí a chaotické nasnímání hokejové akcie mi k srdci taky nepřirostlo a navíc evokuje spíše televizníí film. Je zároveň vtipné, jak v obráceném gardu hrají typičtí ruští voloďové kanadské hokejisty a funkcionáře. Věřím, že na východ od našeho území to mělo asi velký úspěch, ale v rámci žánru je to veskrze průměrné. Škoda, takováhle osobnost by si zasloužila zajímavější zpracování bez všudypřítomné a hloupé propagandy. (11.05.2020)

,,VĚNOVÁNO VYNIKAJÍCÍMU HRÁČI VALERIJI CHARLAMOVI, NEJVĚTŠÍMU TRENÉROVI ANATOLIJI TARASOVI A LEGENDÁRNÍMU SOVĚTSKÉMU NÁRODNÍMU TÝMU.“ /// Rusko, to je válka, Gagarin a – HOKEJ! Sportovní film jako hold legendám. Pamatujete ten útok Michajlov – Petrov – Charlamov? (ne vole, v bitvě u Kurska nejeli…!) Starý časy, komančové u moci a pověstná Tarasovova škola. A jak v ,,ní“ školil frajera, kterýmu v žilách kolovala španělská krev. Heroickej (dyť říkám – válka …) sportovní film o souboji chudého Draga proti frajerskýmu Rockymu. Mám rád hokej. A něco pamatuju. Navíc ten Valerij byl proklatě dobrej hráč. A Tarasov…? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, co byla ona proslulá sovětská hokejová škola. 2.) Vzpomínám na SÉRII STOLETÍ (a miluju ty akce v časech 51:50 nebo 01:04:27!). 3.) Thx za titule ,,K4rm4d0n“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (14.12.2013)

Diky dedovi jsem Charlamova znal asi uz od sesti let, takovych pet let od jeho smrti. Hokej je muj nejoblibenejsi sport a bylo tedy jasne, ze tento film musim videt. Skoda, ze se film venuje pouze ctyrem letum (1968-1972) zivota Charlamova a Serii Stoleti je venovan pouze prvni zapas z osmi. Taky ztvarneni kanadskych hracu je prehnane, z Bobbyho Clarka udelali peknou opici:-). Pokud mam v kritice pokracovat, pak nemohu nezminit ruckovani mezi kominy v Cebarkulu a nahodna setkavani s budouci manzelkou v Moskve. Jinak se ale jedna o velmi dobry film a reprezentativni snimek na pocest Charlamova. Uznani zaslouzi i pohled na trenerske praktiky a osobnost trenera Tarasova (vyborny Mensikov). Nechapu, jak muze nekdo kritizovat na tomto filmu nacionalismus? Ukazte mi hrdejsi narod na svou vlast nez je Rusko (s vyjimkou USA, samozrejme) a pak, sportovni tematika k tomu vyziva... Lepsi nez Hokejovy zazrak, nejlepsi hokejovy film ale neotresitelne zustava Maurice Richard! (31.12.2013)