Lilja

Lilja má opravdu velmi dobré vyhlídky. Otevřeli se hranice a to je příležitost pro její matku i jejího přítele odletět do Ameriky. Lilja si zabalí pár věcí, mezi nimi i obrázek Pany Marie a je připravená na cestu. V okamžiku se ale vše mění a holčina je zanechaná v polorozpadlém bývalém sovětském městečku sama napospas osudu, který v těchto končinách nebude lehký. Jakmile se probere z pocitu, že její matka je sobecká svině, tetička jí přestěhuje do napůl shnilého bytu po nedávno zemřelém dědkovi. Ilja se snaží žít po svém, má svoje cigára i lepidlo, ale vše jednou dojde. Moudrá rada kamarádky Nataši jak rychle přijít k penězům v klubu, kam mají dívky vstup zdarma, jí vyslouží zatím neprávem pověst děvky. Holčina zjistí, že z pomluvy může být reálně i dobrý byznys a tak svůj job rozjede. Následná naivita a shoda náhod jí dostane až do Švédska, kde tohle vše dělá proti své vůli. Pád socializmu a volný obchod v mnoha formách, ať už to jsou starý nadrženci ze Švédska, nebo třeba McDonald, přeber si to po svém. Těžké osudy nejen Lilji a jejího kamaráda Volodi jsou nedílnou realitou globalizace současného světa. (24.05.2012)

Čtyři hvězdičky s výhradami... Bezútěšná realita postkomunistického Ruska je vykreslena solidně, ze všeho dýchá patřičná šeď a deprese, stěží najdete důvod k úsměvu a hned od začátku je naprosto jasné, že 16-letou Lilju a jejího o pár let mladšího kamaráda nečeká žádný happyend. Po herecké stránce není co vytknout, zvláště děvče v hlavní roli se vytáhlo sympatickým, věrohodným výkonem. Přesto mi něco chybělo, snad mohl jít scénář hlouběji pod kůži, snad se z tématu dalo vytřískat víc, snad mi chování spousty osob přišlo až nereálné (ikdyž - co já vím o Rusech...). Film stojí za shlédnutí a jistě nejednomu divákovi utkví v hlavě, ale potenciál byl zkrátka větší:-/. 72% (09.09.2009)

Lucas Moodysson se režijně snaží o vyprávění naturalistického příběhu, který by dokázal diváka patřičně šokovat, ovšem to se mu nedaří zejména z několika důvodů. Tím prvním je zcela jasně scénář, který si napsal sám. Zatím co ve snímku samotném tlačí na pilu - ne však nijak výjimečně -, ve scénáři se spíše drží pozadu, čímž vzniká nepěkná inverze. Příběh začíná vcelku slušně, nechává diváka naskakovat do rozjetého vlaku a snaží se zapůsobit vykreslením života v chudých částech Ruska. To se mu daří jen do chvíle, než Moodysson ve svém scénáři začne vršit jeden nekonstruktivní prvek za druhým (obvinění kamarádky z prostituce a následné jednání zbytku obyvatel) a díky některým nevěrehodným částem též značně podlamovat uvěřitelnost příběhu. Chvíli se až nepříjemně dlouho zaměřuje na detaily, zatímco za okamžik vypráví některé části zkratkovitě. Lilja je až příliš pasivní hrdinka a nechává se vláčet životem do všech jeho temných zákoutí, aniž by projevila byť malou snahu logicky zauvažovat a něco s tím udělat. Po přemostění do druhé části děje, odehrávající se ve Švédsku přichází na řadu to, na co jsme dlouho čekali. Lilja se dostane tam, kde by nikdo skončit určitě nechtěl. Mimořádně drsná část je však oprostěna od veškerých emocí a působí tak nějak všelijak... Z Moodyssonovi režie je až příliš cítit snaha o uměleckou působivost, která celku vůbec nesvědčí. Z příběhového hlediska je tento snímek velmi dobrý, mladá Lilja zůstane sama v Rusku, matka se jí - nejspíše vlivem současného přítele - vzdá a ona je tak nucena starat se o sebe sama. Jedinou společností jí je mladík, vyhozen z bytu, který čichá lepidlo a marně se snaží někam zapadnout. Z témné situace ji vytáhne movitý přítel, který se zád být splněním snu. Lilja podlehne svým touhám a představuje si svého nového přítele jako anděla, který ji pomůže stanout na vrcholu. Je jím odeslána do Švédska - příčemž stejně jako jí matka i ona opouští toho jediného koho má -, kde by si měla vytrháváním zeleniny vydělat mnohem více než lékař v Rusku za rok. Jenže ouha, ve Švédsku na ni sice čeká nový zaměstnavatel, jenže se ukáže, že místo bohatého zelináře se jedná spíše o pasáka, který to s ní rozhodně nemyslí dobře. Nakonec ještě tvůrci přidali symbolické poselství z andělíčky, které bohužel působí spíše směšně, než aby dokázalo dojmout. Můžeme jen doufat, že se panu Moodyssonovi ještě někdy podaří natočit natolik dobrý film, jakým byl i u nás uvedený Fucking Amal. (16.02.2008)

Pro mě je tohle, přes všechny formální nedostatky, 100%. Chápu, že to v obýváku u TV pro moc lidí nijak zvlášť autenticky nevyznívá, ale většina zobrazovaných jevů je zachycena naprosto trefně. Téma je opravdu aktuální (tím víc, čím víc jej společnost začíná opomíjet a na problematiku si zvykat) a je to film, který skutečně má SMYSL vidět (což, bohužel, pro většinu současné produkce neplatí). Tady v Čechách je sociální situace výrazně lepší, tak podobné případy končí častěji ""jen"" v pornu. Film staví do působivého kontrastu Liljinu dětskou naivitu a nezkušenost (idealismus, hrdost...), s nutností rychle dospět a přijmout skutečnost v její nejsyrovější podobě. Je to snímek o předem prohraném boji. O tom, že i když je člověk na úplném dně, pořád může být ještě hůř. A ono nejde bojovat navěky, dojdou prostředky i síla. Oksana Akinshina do role vplula s neuvěřitelnou přirozeností a lehkostí, výkony ostatních herců neurazí, ale jsou o řád méně působivé. Chápu, že se film někomu nelíbí, chápu, že je někomu téma naprosto ukradené, ale vyčítat tomuto snímku nedostatek inovativnosti apod., působí v kontextu kinematografie tohoto typu dost nemístně. Pozn.: Byť obvykle na cizí komentáře nepovažuji za šťastné reagovat, musím upozornit, že výklad filmu uživatelem winstonik (jako útok na naši svobodnou a blahobytnou společnost), je mimořádně zcestný:) (08.02.2008)

Poctivě a hodně tvrdě podaná realita. Film se zabývá tématem, které se ani náhodou netýká jen Ruska nebo postkomunistických zemí (jeho nosnost dokazuje celá řada obsahově příbuzných snímků - z nedávné doby např. americký "Trade"). Příběh je velmi přesvědčivý, včetně Lilyiny bezvýchodné situace a toho neradostného konce. (Hirnlego se nelíbí, že hrdinka se nechává ojebávat a něco s tím nedělá - vážně by mně zajímalo, CO by jí poradila???). Na závěr ještě jedna reakce na komentář - vidím že nejsem sám, kdo si všiml, že uživatel winstonik je se svým výkladem úplně mimo mísu - taková míra nepochopení obsahu a jeho zpolitizované překroucení se na CSFD opravdu často nevidí. (08.02.2008)