Režie:
Claude BerriScénář:
Gérard BrachKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Yves Montand, Daniel Auteuil, Emmanuelle Béart, Hippolyte Girardot, Margarita Lozano, Ticky Holgado, Elisabeth Depardieu, Jean Bouchaud, Roger Souza (více)Obsahy(1)
Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (144)
Druhý diel sa mi podarilo vidieť po vyše roku od prvého, ale presne si pamätám tú nudu, čo som vtedy zažíval. S Manon je to už lepšie, nielen pre jej krásu, ale stále sa niečo deje. Za jej pomstu by sa nemuseli hanbiť ani mafiánske esá a ako si to „slabé“ dievča vychutnalo... Záver je s jedným neočakávaným prekvapením navyše, ale bohužiaľ stále mi tento film pripomína intrigánsku telenovelu s trochu vyšším rozpočtom. ()
Nečekal bych, že druhý díl bez Depardia předčí výbornou jedničku. Konec byl jasně předvídatelný, ale i tak zamrazil. Knižní předlohu jsem nečetl, což mě celkem mrzí, a tak můžu jen doporučit zhlédnout oba díly a ponořit se do neštastného příběhu. 90% ()
Nutno před tím vidět Jean de Florette. V návaznosti na Jeanův příběh se jedná o strhující podívanou. SPOILER: Nejsilnější scéna byla, jak César nese květiny na hrob svému synovci a narazí na Manoninu svatbu. ()
Pagnolovy knizky i filmy podle nich natocene jsou unikatni svoji vesnickou, romantizovanou atmosferou. Tento film i s prvnim dilem jsou skvele. Ne tak idealisticke jako Tatinkova slava a Mamincin zamek, coz je oziveni. A je tam superkrasna pastyrka Emmanuelle Béart. :) ()
Drama hodné antiky. Boží mlýny melou opravdu jistě. V některých chvílích mi bylo padouchů i krapet líto, ale s ohledem na Jeana od Floretty opravdu jen chvíli. ()
Vážení přátelé...pokračování o hvězdičku lepší než první část... ()
Není potřeba diskutovat o tom, že herecké výkony v tomto filmu patří k tomu nejvýraznějšímu, co tento film nabízí...kvalitativně se tomu blíží snad ještě režijní počin C. Berriho a krásné exteriéry. Samotný příběh však ničím neuhrane a závěrečné prozření není taky ničím, co by se ještě ve filmu neobjevilo. Jsou to krásné 3*, ale víc asi ne. ()
Souhlasím, že Manon od pramene je lepší než Jean od Floretty. Zaslouží si pět hvězdiček, byť s odřenýma ušima. Inspirace antickou tragédií o Oidipovi je přece jen příliš okatá, je-li zmiňovaná i v samotném filmu. Křesťanské prvky potěšily oko i duši. ()
Druha cast se venuje odplate dcery zesnuleho otce a dedice pozemku, jez musel byt prodan hamiznym sousedum. Poetika a naboj prvni casti mizi a z meho pohledu se jedna o castecne zbytecne doreceni pribehu, ktery mohl zustat poodhalen. 60% ()
Pokračováni zfilmovaného románu Marcela Pagnola navazuje na film Jean od Floretty. Před deseti lety César se svým strýčkem způsobili smrt hrbáče Jeana a ukradli vodu z pramene na jeho pozemku. Nastává čas zúčtování. Pomsta na sebe bere podobu krásne hrbáčovy dcery Manon, do které se César nešťastně zamiluje. Manon hraje mladičká a krásná Emmanuelle Béart a když sa nahá koupe se svými kozičkami, tančí a hraje na harmoniku, je opravdu přesvědčivým ztvárněním divoké a nespoutané krásy, která jediným dechem vyfoukne Césarovi rozum z hlavy. ()
Jeden z nejlepších smutných filmů, co znám... Emmanuelle Béart je nádherná herečka. ()
"He's such a bigot he might confess other people's sins." Pokračovanie, ktoré má úplne iný náboj, ako prvá časť Jean od Floretty (1986) a z môjho pohľadu aj vyššiu kvalitu. V prvom rade je podstatne pútavejšie a nie také jednotvárne - je tu viacero dejových vlákien, ktoré sa na konci zaujímavo rozmotajú. Pokiaľ zlomyseľnej činnosti zadubených sedliakov v prvej časti sa nijako fandiť nedalo (a veľmi nie ani tvrdohlavému snaženiu samozvaného farmára), v prípade zlomyseľnosti krásnej Manon (éterická Emmanuelle Béart) si už divák jednoducho nedokáže pomôcť. Scény zhromaždenia dedinčanov a nasledujúcej omše na mňa silne zapôsobili tým, ako sa tam krásne prejavilo pokrytectvo a obnažila skutočná povaha postáv. Inak má film rovnaké pozitíva (výborné herecké výkony, predovšetkým trojice Yves Montand, Daniel Auteuil a Emmanuelle Béart) a aj niektoré negatíva (opakujúci sa otrepaný hudobný motív) ako prvá časť. "Now you understand why I want to die, because next to my torments, even hell would be a pleasure." ()
hodně smutné a také dost jednostranné, pokud Manon říká: "otec chtěl, aby ho lidé měli rádi", tak přinejmenším zkresluje, otci byli všichni vesničané ukradení a pod jeho úroveň, jediný vztah si našel právě jen ke svým skutečným nepřátelů, ale i ti by dokázali změknout.... no, to ale nemá s úrovní samého filmu moc společného, ten je skvělý a konec, který by v podání jiného herce (Montand) a taktovkou jiného režiséra vyzněl dojákovitě, přímo zdrcující... ()
Výborné, takmer bezchybné, nápadité, prekvapujúce... ()
Lehce slabší než první díl (Jean od Flerrety), ale zase ten konec je dost osudový 70% ()
Pěkné a tragické. V modrých očích Manon by se utopil kde kdo. ()
Pekne zakonceni epicke sagy z francozskeho venkova. Tento dil tahnou herecky Montand a Auteuil. Pro Montanda to byla posledni vyborna velka role a zahral ji skvele v obou dilech. Sice jeste natocil 3 dalsi filmy pred svou smrti, ale ty uz nikdo nezna. ()
Jak jinak než pokračování geniálního zpracování. Především velice dramatický a emocionální závěr snímku nenchá asi nikoho chladným. Opět monstrózní herecký výkon Yvese Montanda. Skutečně perfektní záležitost. 9,5/10 ()
Závěr jako z antického dramatu aneb druhá polovina z další z povedených adaptací literárního díla Marcela Pagnola, kde hlavní roli hraje krásně barevná a voňavá Provance.....i když Tatínkovu slávu či Maminčin zámek to nepřekoná. Yves Montand a Daniel Auteuil nezapomenutelní. ()
Pokračování Jeana od Floretty pokračovalo plynule. Stojí za to se podívat na tyto filmy co nejrychleji po sobě. Emmanuelle Béart vidět tančit a hrát na harmoniku byl zážitek na který člověk jen tak nezapomene. První díl se mi líbil o něco více, ale těžko hodnotit, protože jako dohra a celek tomu vlastně nic nechybí. #pokračování filmového festivalu #AMI #skorousínamé ()