Pieta
Pieta
Pieta
Režie:
Ki-duk KimScénář:
Ki-duk KimKamera:
Young-Jik JoHudba:
In-young ParkHrají:
Jeong-jin Lee, Min-soo Jo, Eun-jin Kang, Jae-rok Kim, Myeong-ja Lee, Yong-wook Jin, Yool Kwon, Joon-seok Heo, Beom-joon Kim, Ha-bok Yoo, Jong-hak Son (více)Obsahy(1)
V životě nelítostného lichváře dochází k zásadnímu zvratu v okamžiku, kdy se objeví žena, která tvrdí, že je jeho matka. Z jejich setkání vzklíčí vztah, který ač se pohybuje mezi niternou empatií a vzájemným krutým zraňováním, směřuje k prapodivné harmonii. Kim Ki-duk se po sérii tuctových festivalových titulů a několikaletém útěku z civilizace vrací na výslunní. Jeho v pořadí osmnáctý film opět nabízí nelítostně upřímný i uhrančivě poetický pohled na podstatu lidských vztahů a současně přináší vyhrocenou metaforu kapitalismu. Film byl oceněn Zlatým lvem na filmovém festivalu v Benátkách. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (98)
Další z divných filmů, které nám servíruje Kim Ki-duk - tentokráte jde o osudy drsného vymahače dluhů, který je okolnostmi donucen se vnitřně proměnit v "lepšího" člověka - možná až moc dlouhé a zdá se mi, že režisér již delší dobu vaří tzv. z vody - charakteristický konec. ()
Odvrátená strana života v Južnej Kórei v poetike Kim Ki-duka. Mi-Son je nekompromisný vymáhač dlhov s rutinnou pracovnou náplňou, samotár bez morálky, ktorý vedie dokonale prázdny život. Pre svoje pracovné nasadenie je veľakrát nazývaný ako monštrum alebo zabijak. Sledujeme ako sila peňazí a tvrdý diktát kapitalizmu robia čoraz väčšie rozdiely medzi obyčajnými ľuďmi. Výstižný je záber na mesto, na ktorom vidíme ako developerské konzorcia vytláčajú drobných podnikateľov zo svojich pozemkov. Nezastaviteľný proces modernizácie tak podobný aj z našich končín. S príchodom tajomnej a neznámej ženy, ktorá tvrdí, že je matkou Mi-Sona sa príbeh postupne rozrastá o ďalšiu rovinu, v ktorej budeme sledovať pomstu nešťastnej ženy. Režisérovo neutešené zobrazovanie poníženia, morálneho zlyhania, spojeného zo značným množstvom násilia dokresľujú bezvýchodiskovosť existencie zúčastnených postáv. Scény pri ktorých sa divákovi ťažko dýcha. Nie všetky scény nesú temné prvky. Nebol by Mi-Son úplne iný človek, keby poznal a mal svoju rodinu (scéna vychádzky so svojou matkou)? Je tu aj priestor pre nepatrné odľahčenie v podobe vtipných scén (sliepka a šmykľavá podlaha). Alebo paradoxne záverečná scéna, zobrazená jemnou poetikou, aj keď je akokoľvek drsná. Akákoľvek zmena spojená s prejavom násilia, zapredaniu sa „zlu“ je však dlhodobo neudržateľná. Rozklad základných ľudských hodnôt chápaných v kontextu príbehu je natoľko naštrbených, že akékoľvek vykúpenie sa je nemožné. ()
Koľko to je 6 litrov krvi v ľudskom tele? Sledujte film do konca a dozviete sa. ()
Takový Kim Ki-dukův dodatek k Park Chan-wookově trilogii o pomstě. Je tedy o dost méně působivý a zanechává chladný až lhostejný dojem, ale zase musím pochválit dobře vymyšlenou pointu (snad jsem ji teda pobral správně), která je originální variací na jinak už dost otřepané téma hledání pomsty. Za thriller bych Pietu nepovažoval, ale drama je to syrové a stopu v divákovi rozhodně zanechá, byť ne nějak markantní. Přesto dávám jen trojhvězdu, byť lepší, neboť od Korejců už jsem si zvyknul na ještě kvalitnější produkci. ()
Zlatý lev z Benátek? Hodně přeceněné. Možná jsem ale jako Evropan jenom nepochopil jemná zákoutí asijské duše... ()
Kimovy filmy mají vždycky dost zvláštní atmosféru, tenhle tu atmosféru neměl, sázel na brutální kontext, zajímavý příběh a vypjaté momenty, které ale pro mě osobně nevzbuzují žádné emoce ani identifikaci s kteroukoliv z postav. Jo, a není to asi dobrej film na rande. ()
Maximálny smútok. ()
Ani nemůžu říct, jak jsem byl nadšený!:-) Ki-duk Kim se po dlouhých letech vrací s takřka stejnou vervou, konečně! Brutální poezie se skvělou myšlenkou (se kterou se plně ztotožňuji) ožívá. Mluví se tu sice trochu více, než je na Kima obvyklé, ale snímek to nijak neruší. Obsazení se povedlo a záměrně vyhrocené scény podtrhují to, co má být řečeno. A ano, kapitalismus je svinstvo... Stejně jako cokoliv jiného, co jsme doposud zkusili. ()
Tak Kim zase boduje na festivalech. Pieta představuje život pěkného hajzlíka a jednu promyšlenou pomstu. Natočeno je to samozřejmě, jak je u Kima dobrým zvykem, bez chybičky. Prostředí malých kovodílen je dosti depresivní samo o sobě i bez pekelného vymahače dluhů. S ním se opět nevyhneme pár živočišným nechutnostem. Nu asi se nikdy na tu korejskou mentalitu úplně naladím, ale přesto za mě dobrý. Edit: No vlastně je to často dost vykonstruované a chtěné a už jsme to tak nějak u Kima všechno viděli, takže jdu o bod dolu. ()
Výborný film, na který je nepříjemné koukat. Překvapivý zvrat bohužel prozradí už trailer, ale přesto výborně odvyprávěný příběh, který v divákovi leccos zanechá. ()
No jestli filmové umění spočívá ve zbytečně dlouhé kameře, pak nemám nic proti. A máte li rádi záběry typu osoba osoba a do toho dlouhé rozhovory, budete velkou část filmu ve svém živlu. Zato já koukal do stropu a počítal čas do konce. Já prostě na tyhlety rádoby „psychotrháky“ holt nějak nejsem. No, když pominu, zda je možné vybudovat si za tak krátkou dobu vztah k „matce“, abych pak pro tento udělal cokoli, nemá film vlastně co jiného ke sdělení, než naprostou prázdnotu duše. I ta moje zůstala na konci prázdná, ale zase jsem byl rád, že je konec. Budiž uděleno plus za morální aspekt filmu, ale to je vše a podruhé ani omylem. 2015021410004/10252 ()
Snad som pochopil, tu metaforu na kapitalizmus v podobe hlavneho hrdinu, ale message, ze sak aj on je len clovek je mi nejak malo...uuuch.. ()
Jsou filmy, které už člověk nechce vidět podruhé. Ne proto, že by za to nestály, ale proto, že jednou jejich krutost a zažrání do morku kosti stačí na to, abych seděl zaražený dobrých deset minut po konci filmu. Pieta je jedním z takových. I když to byla moje premiéra tohoto režiséra a nutno říci, že mě totálně zaskočil, určitě se podívám na další jeho filmy - ovšem ne v nejbližších dnech. Myslím, že symboliku jednotlivých prvků rozebírat nemusím, to ať si každý posoudí sám. Symbolický boj dobra se zlem, který nakonec končí tak, že by se za to nemusela stydět ani nejlepší z Shakespearových tragédií, je už spíše takovou nadstavbou celého poslání filmu. Asi nejkřiklavěji kontrastující film s klasickou americkou nudností, který jsem za poslední dobu viděl. Film, který je o životě, ne o jeho zkrouceném obrazu v růžovém rámečku. Film, který nám evropanům připomíná, že život je pořád něco jiného, než konzum a přehlížení násilí a hrůzy. 85% ()
Pieta je příliš tezovitá a prvoplánově šokující a její aktuální političnost, za kterou si možná vysloužila Zlatého lva, mi přijde poněkud naivní. Na tomto filmu zejména ale postrádám jednotu obsahu a formy, tak typickou pro tohoto režiséra, ale je dobře, že ten obsah (základní příběh) je podobně hluboký, jak u něj bývalo zvykem. Starý Kim se nevrátil, pouze vyšel ze svého labyrintu, ale na jiné straně, než do něj vstoupil. Na to bude třeba si zyvknout. ()
Zajímavý námět, ale zpracování mě moc neoslovilo... 60% ()
Majster opäť vo forme, na Kimovu zlatú klasiku to síce nemá, ale je to stále inšpiratívny zážitok. ()
Film stojí rozhodně za podívání. Slabší povahy může odradit, ale stříkance krve nečekejte. Občas drhnou dialogy, ale to člověk připisuje zemi původu, tak nějak to zapadá. ()
Kruté, bizarné, dojímavé. Záver s "baránkom božím" je doslova obrazovo- hudobnou freskou. ()
Kravina na kvadrát, odstrašující příklad festivalového filmu. Neznám mnoho odpornějších filmů, které by měly být přístupné od 81 let, kdy už svou zvráceností nemohou kazit ničí vkus. Pokud nějaký typ filmu považuju za nebezpečný, nejsou to Troškovy Babovřesky, ale díla jako Pieta, která svoje obrazy chudoby a nedostatku adoptovala z cizího vesmíru. ()
Môj najslabší Kim. ()
Související novinky
8. Filmasia: Korejské hody s Kim Ki-dukem
Po loňském ročníku Filmasie, který přinesl rekapitulaci tvorby a osobní účast Bonga Joon-hoa (Vzpomínky na vraždu, Matka, Mutant), se letos Filmasia (30.11. - 2.12. 2012) zaměří na dalšího ze… (více)