Bláznivý Petříček

Belmodo u Godarda je celkom iný Belmondo, na akého som zvyknutý. Nestrávil som túto novú vlnu a iba zvodná Anna Karina ma pri filme ako-tak držala. Nakoniec aj tak netuším, o čom film bol, čo mi chcel povedať, prečo vznikol. Najhoršie je, ako scény na seba nenadväzujú, ani po ich nejakom usporiadaní mi v hlave nič nevzniklo. Ešteže moja hlava nedopadla, ako tá Ferdinandova. (21.09.2017)

Art-intelektuální film, který nemá pořádný děj. Základy filmu tu neplatí a stále se něco děje jinak než má. Mám rád takové filmy, ale tento byl až moc nepochopitelný a nebyl ani ničím zábavný. Konec filmu alespoň trochu napravuje, protože ukazuje jak je člověk zbrklý a koná dříve než myslí a to už je většinou pozdě. (12.07.2010)

Nie je jednoduché sa adaptovať počas sledovania Petríčka na Godardov pocitový a myšlienkový level. Hlavne preto, že množstvo myšlienok je podávaných čítaním kníh, denníka a voiceoveru hlavných hrdinov. Divák nemá šancu stíhať a tak mu neostáva nič iné, iba sa nechať unášať atmosférou 60tych rokov a farebného prímorského prostredia. Mne je táto doba vzdialená, takže uprednostňujem viac polopatické zobrazenie dobovej atmosféry spoločnosti a jej problémov v iných filmoch. Problém bude aj vo vkuse, pretože napríklad Bergmanove ťažké filmy ma dokázali intelektuálne stimulovať viac a pripadali mi viac uchopiteľné a nadčasovejšie. Bláznivého Petríčka by som štýlom a formou podania posolstva prirovnal k Antonionivmu Zabriskie Point. Film pre odborníkov na francúzsku novú vlnu a študentov filmovej vedy. (10.12.2012)

"Nechápu, co dělá policie. Už dávno bychom měli být za mřížemi." Nejsem si zcela jist, že jsem pochopil to, co mi chtěl pan Godard sdělit. Jsem si však naprosto jist tím, že jsem se ztrácel v záplavě netradičních prostředků, které k tomu použil. Sympatičtí hrdinové přitom v nepravidelně přeskakujícím ději prchali, básnili či nedbale oslovovali diváka a já uznávám, že pocitově či vizuálně to byla docela síla. Kdybych však toužil po získání pocitu uvolnění po namáhavém dni a pustil si k tomu Bláznivého Petříčka, tak bych si na konci filmu současně s hrdinou dobrovolně omotal hlavu dynamitem. Já a Godard jsme zkrátka vždycky žili v poněkud odlišných vesmírech. (28.04.2016)

Nie som sklamaný, už vôbec nie rozčarovaný, ale zaskočený teda riadne. Nebyť toľkej poézie, tak sa s tým nepárem. Čosi neuchopiteľné však na mňa z tohto snímku dýchlo, znepokojilo ma, nahlodalo. To nejde neoceniť, zvlášť v pohodlí súčasných diel. Určite sa k tomuto výletu ešte vrátim, škoda len, že sa nedokážem vrátiť aj v čase. "Vtedy" to muselo byť neporovnateľne... intenzívnejšie? Asi tak. V jadre sú tie pocity rovnaké aj dnes. Akurát spôsob ich vyjadrovania sa zmenil. V tomto Godard nedokázal byť univerzálny (mám taký pocit). (31.10.2007)