Pan Klein

Jedna z těch povedenějších mystifikačních dramatických her, která dokáže trvale udržovat napětí. Ten strach z neznáma a ta touha bojovat, a přitom nevědět proti čemu a proti komu, jsou cítit v průběhu celého příběhu. Při hlubším zamyšlení se může zdát běh událostí snad i nemožný, ale není to něco, co by ubíralo filmu na jeho působivosti u diváka. Ba právě naopak. Je to hříčka, kde se pomalu sbírá jeden střípek za druhým, aby se všemožným způsobem pokoušela sestavit celá představa příčin a pohnutek a pravého stavu věcí. Světla barev se občas rozsvítí, aby se v jediném okamžiku zlomyslným mávnutím života opět skryla ve tmě hádanek a mučivé nejistoty. I ten závěr je spíše mlhavé problesknutí, než jasné zobrazení. Konečný výsledek je udělaný chytře, navíc podané se začátkem těch největších hrůz semitské rase. Hlavní postavou je Robert Klein (dobrý Alain Delon), bohatý mladý muž z katolické rodiny se slabostí pro umělecké předměty a krásné ženy. Příchozí poťouchlá záhada a válečná okupace Francie ho přinutí pátrat s veškerým úsilím i důvtipem. Zdánlivě se přibližuje ke svému cíli odhalení, tajemno ho pohlcuje více a více, to ho přivádí do stále horečnatější snahy o odkrývání. I když ho stále pevněji začíná obkličovat faktor nebezpečí, jeho touha po rozluštění je tak silná, až ho přivede na to nejméně očekávané místo. Na místo v symbolu běhu ještě záhadnější a děsuplnější vyústění situace. Ženy jsou elegantní, záhadné i hravé. Je zde Robertova přítelkyně Jeanine (půvabná Juliet Berto), dráždivá šlechtična Florence (šarmantní Jeanne Moreau), lehce žárlivá a vdaná Nicole (Francine Bergé) a tajuplná dívka mnoha jmen Isabelle, Françoise i Cathy (půvabná Francine Racette). Z dalších rolí: domovnice záhadného místa (zajímavá Suzanne Flon), zámecký pán Charles (Massimo Girotti), Robertův přítel a právník Pierre (solidní Michael Lonsdale), Robertův starý otec (Louis Seigner), či židovský prodejce obrazu (Jean Bouise). Druhá světová válka je kulisou, která začíná roztahovat svá chapadla strachu, nejistoty a hrůzy. Poklidný život v hojnosti může být narušen jemným a nepatrným zaťukáním zvenčí a palčivou touhou po nalezení pravdy. Napětí se rozbíhá vstříc svému přepsanému osudu. (23.05.2016)

Zatím žádný film ve mně nevyvolal takový pocit smutku, beznaděje a naprostého zmatení. V určitém směru je totiž až příliš reálný – otázky a nejasnosti vzniklé během příběhu se totiž na konci nevysvětlí, a stejně jako tomu bývá v životě, člověk se může jen dohadovat, co se vlastně stalo. Tempo je pomalé, barvy studené, lidé pobledlí a oči pana Kleina čím dál víc přestávají vnímat realitu. Skvělý film, ponurý a působivý. Nevhodný před spaním. (21.03.2011)

Mohla to být docela zajímavá "kafkárna", lehce detektivní, lehce mysteriózní, kdyby ovšem její příběh nebyl místy rozmělněný natolik, že jsem si až říkal, jestli jeho cílem není unudit diváka k smrti. Ale po řemeslné stránce zručná a pohledná práce, tak jak to Francouzi dříve uměli, Delon jako obvykle charmantní, sfinga Moreau jako obvykle krásná, i když bohužel jen v jedné jediné scéně. / Hm, jak si tak teď čtu zdejší komentáře, nejsem s tou "kafkárnou" příliš originální. Ale co jiného k tomuhle filmu taky napsat... (15.12.2016)

Až noir film o prvním židovském transportu z Paříže. Delon zde dostal prostor hrát na všechny strany (ač i zde jeho charakter má slabost pro křehké pohlaví) a je zde zcela posedlý pátráním po svém jmenovci, jenž mu tak obrátil život naruby. Losey je jeden z těch klasických vypravěčů, kteří dodržují lineární kontinuitu, žádné předbíhání, žádné skoky, jednotné tempo. Ruční kamera je zde až voyersky skromná a hudba zde jen emotivně zahalí nejzásadnější momenty. Scénář je velmi nápaditý a dá hercům hodně šancí ukázat, na co mají. V dnešní době je film občas až moc pomalý a některé symbolickéí scény (kabaret) jsou trochu zbytečné, ale zase pohled na válečnou Paříž je tu dokonalý. Pro mě osobně to je asi zatím nejzajímavější film s Alainem. V roce 1942 všichni chtěli z Evropy pryč, jen Robert by tu zůstal, kdyby si někdo nezahrával s jeho identitou... (23.07.2011)

. . . P.S. Mimo mísu... S dvojím ořezem obrazu a dojebaným (ne)zvukem s českým dabingem nesledovatelné... Zase se jen ptám, proč to ti kulturně impotentní pazdráti z debilní šašské veřejnosrádní pořád dělají? Že by zase nějaká ta >židovina< ... (?!?) . . . Tak snad někdy ten film(!) dám na dvd, želbohu jak koukám, zdá se je vyprodáno... - - - - - (S utrpením nahlédnuto 16.3.2012 na >ajneklajne sprostoru< , /ne/hodnocení 138., otrávený nekometář zde jako osmnáctý - 16.3.2012) (16.03.2012)