Samuraj

Delona nemám rozhodně natolik nakoukaného jako jeho věčného rivala Belmonda. Čekal jsem pecku, ve které se nemluvný hlavní hrdina postaví celému světu a přitom odklidí nějakého toho člověka.... Upřímně je to záživné jen občas, občas zdlouhavé a jestli jsem díky filmu něco objevil, tak se jmenuje Nathalie Delon. 60% (05.02.2024)

[SPOJLER] Samuraj. Hrdy, tvrdy, mlcanlivy, riadiaci sa neoblomnymi pravidlami, plniaci svoju pracu vzdy na 100%. Tento samuraj mal vsak tu smolu, ze sa nenarodil v stredovekom japonsku, ale v uliciach velkomesta. To ho odsudilo na cestu osameleho vlka. Zostava nepochopeny a od kazdeho si drzi odstup. Domovom je prenho prazdny byt, linky metra a jeho jediny spolocnik je vtacik v klietke. Stale vsak neochvejne nasleduje svoju cestu a ked spravi chybu, vie, ze musi zaplati smrtou. Smrt je vsak tak ci tak cielom jeho cesty. Zomriet ako samuraj.(10/10) (01.08.2008)

Velmi impozantní filmové dílo francouzské kinematografie, v kterém je pouze minimum textů, což je rozhodně přínosem, ostatní ve filmu beze slova sděluje svým přesvědčivým hereckým projevem A. Delon, který ztvárňuje roli zásadového nájemného vraha s propracovanými postupy tohoto specifického oboru, ať již jde o tvorbu alibi nebo tahání policajtů za nos. Když poslední zákazníci nechtějí zaplatit a rozhodnou se Delona zlikvidovat, začne se měnit jejich pozice z objednávajícího na loveného... (19.03.2008)

V jádru se lze ztotožnit s postřehy kolegy monologa. Ještě bych za sebe doplnil, že pro lepší zážitek by to muselo být natočeno svižněji, způsob vyšetřování mě taky překvapil, hodně věcem porozumět nešlo anebo schválně jít nemělo, ale asi si nikdo nevšiml, že před akcí v baru nechal Alain auto nastartované a rozcvícené, a když se k němu vrátil, motor běžel ale přístrojová deska se topila ve tmě. Nathalie Delon nebyla bez půvabů, to samé lze ale říct i o Cathy Rosier. Solidní krimi s koncem, který sice netipnete, ale vytušíte. I vrah může být mužem pevných zásad, nebo spíš musí. Tak 70 %, ale za dobrý dabing 4*. (18.01.2014)

Do Melvillova filmového světa patří dlouhé záběry, mlčenliví charismatičtí muži, balónové pláště a elegantní pánské klobouky. Tentokrát si navíc pro zvýraznění atmosféry pohrál s obrazem. Barvy působí vybledle, převládá modrošedá, místy film vypadá, jako by byl natočený na černobílém materiálu. Snímek působí odtažitě, chladně, stejně jako jeho hrdina - nájemný zabiják Jef Costello - muž bez emocí, bez mimiky a gest, strojově přesně vykonávající to, co je nezbytné ke splnění úkolu i k přežití. Film do jisté míry připomíná Zinnemannova Šakala, ať už profesionálním přístupem antihrdiny, nebo úsporným vypravěčským stylem, kdy kamera krok za krokem zaznamenává přípravy ke zločinu a jeho následné provedení. Alain Delon se typově do podobných rolí dokonale hodí - ostatně soudím, že Samuraj spolu s Povídkou o policajtovi patří k jeho filmovým vrcholům. Často hrál mlčenlivé tvrdé muže, kteří dokážou promlouvat očima, ale tohle je role, kde svůj slovník zredukoval patrně nejvíc. Elegantní zevnějšek jeho zabijáka kontrastuje s nevlídným prostředím jeho domácnosti i čtvrti, ve které přežívá. Snímku mohu vytknout snad jen dvě věci - bezchybný nájemný vrah by se asi vzápětí zbavil svého pláště, ve kterém byl spatřen, a za druhé, konec je nejen filmový, ale řekl bych přímo divadelní. Postava z reálného světa by asi svůj závěrečný part zahrála věcněji a civilněji. Pomýšlel jsem na čtyři hvězdičky, ale všiml jsem si, že je Melvillovi naděluji vždycky, a v rámci jeho filmografie jde přece jen o jeden z vrcholů. Každopádně je to stylová jízda s citem pro detail, kterou si fanoušek žánru vychutná. Celkový dojem: 90 %. (12.01.2016)