Dotěrný chlap

Z mého pohledu vidím nadprůměrnou hodnotu filmu v hereckých výkonech obou hlavních představitelů. Opravdu jsem neměl problém, že Jacques Brel je po rozchodu se samicí bečící mužská troska a Lino Ventura má z podobných lidí nervy v prdeli. Za naprosto nejvtipnější považuju pohledy Lina Ventury, když se mu zase Pignon vsere do života. To jsem byl tak vysmátej, že hrozilo mé stěhování na Smíchov. Ovšem byly chvíle kdy jsem v sobě probouzel pravěké pudy a Pignona jsem měl chut bacit nějakým velkým kyjem. (01.07.2013)

Je pre mňa málo pochopiteľné, že som na tento film, videný pred mnohými rokmi, zabudol. Bol totiž predobrazom dvoch remakeov (Braček, braček 1981, Osina v zadku 2008) a viac, či menej podobných filmov (48 hodín, Utečenci a Drž hubu!). Ale originál je originál, aj keď chybičky sa nájdu. V každom prípade by sme otravnejšieho chlapa, než akého zahral Jacques Brel, ťažko hľadali. Pre ním kapituloval aj Lino Ventura a ten nekapituloval pred hocikým. (11.01.2015)

Ne, není to komedie, kde lidé zakopávají o vlastní nohy a chrlí vodopády hlášek, ale smála jsem se jako už dlouho ne. Lino Ventura: sveřepý zabiják a profesionál každým coulem. Jacques Brel: ufňukaný cesťák a zoufalec každým coulem. Chvílemi vypadá tak smutně a bezbranně, že by ho člověk vzal na byt a stravu, v příští minutě se ale změní v nesnesitelného otravu, kterého by vlastní matka utopila, co pronáší zádumčivé úvahy typu „ano... ženy každou chvíli někde porodí…“. :) Ventura ho vraždí pohledem v každém druhém záběru (i přes sluneční brýle), ale kupodivu to nerealizuje ani ve chvíli, kdy Brelův život visí doslova na… šňůře od záchodu. Říká se, že „někdy odejde jeden člověk, a celý život je prázdný“, ale pokud vám do života vstoupí François Pignon, nemusíte se bát. Neodejde nikdy. :) (24.04.2013)

Viděno 14 měsíců po americké remakové verzi s Lemmonem a Matthauem, jež se tímto stala zbytečná. Příběh smolařského nájemného vraha není špatným filmem, ale cosi tomu dle Veberova žebříčku chybí. Výborný český dabing (Filmové studio Barrandov Dabing 1975, Martin Růžek, Eduard Cupák) to naopak slušně vylepšuje. (16.06.2012)

Čekal jsem bláznivou komedii, ale ve výsledku jsem dostal spíše odlehčený thriller s komediálními prvky. Francis Veber se coby scénárista ještě rozcvičoval a ještě chvíli trvalo, než se z něho stal excelentní autor. Ale i tak těch 80ti minut ve společnosti Lina Ventury a Jacquese Brela vůbec nelituji. 60%. (20.08.2016)