To Kapitola 2

Úmorně epická slátanina, která nemá se sympatickou jedničkou skoro nic společného. Jako by se Muschietti snažil dodat největší horor všech dob, ale kryl si záda tím, že to hodil do laciné hororové komedie. Ještě v první polovině jsem si zvykal na dospělé herce, Ritchie vtipně hlásil, pobavilo i Kingovo cameo a byl jsem zvědavý, co všechno tam napasovali a jak, ale druhá už byla čiré utrpení, jen vršení groteskních hororových scén a trapných frků, které ne a ne skončit, i když je vám už dávno jedno, jak to dopadne, hlavně ať to dopadne. (04.09.2019)

Jelikož jsem viděla To, Tamto, Ono, Tohleto a Tentononc, tak jsem musela vidět i tohle to. Teda...tohle TO: Kapitola 2 (ta posraná) . Jak mě první film nadchnul, až sem si jí chtěla v kině teatrálně vydrnkat, abych byla dokonale (u)spokojená, tak u pokračování jsem si jí chtěla teatrálně vydrnkat jen proto, abych ten film nějak přežila a měla alespoń nějakou pěknou vzpomínku. Jako na férovku - Já šla na horor. Dostala jsem horor pro desetiletý caparty, ne-li přímo rodinný film a jak mě nasrala už Annabelle 3, která se mocně držela zpátky, tak To mě dodělalo. Jako family movie to je fajn a pokud je Vám těch zmíněných deset, budete nadšení !! Já sice vypadám na 12, ale buddhožel pro mě jsem rapidně starší, takže sem jen lomila rukama a kopala nohama do sedačky přede mnou, proč jen, u Buddhy, zkurvili další mojí oblíbenou hororovou postavu. Klaun Pennywise je tak oficiálně přejmenován na PENISVAJS páč se celej film choval jako regulérní čurák a zatímco v jedničce děsil, tak tady byl k smíchu nebo spíš k pláči. Nemluvě o tom, že byl drtivou dobu digitální čímž se absolutně ztratilo kouzlo opravdovosti, co byla v jedničce. "Epický finále" byl tak nehoráznej digibordel, že sem si chvilku říkala jestli nejsem na nějakém nepovedeným dílu Avengers a očividně jsem nebyla sama, koho to sralo páč lidé začali hromadně odcházet z kina. Při "vyvrcholení" filmu. A ne, nebylo by to tím, že by finále bylo tak děsné, že by se báli a prchali, ono bylo tak DĚSNÉ že se loudali ven se slovy - To je taková píííčovina !! A víte co? Měli pravdu. Já na konci chytila regulérní záchvat smíchu když se PENISVAJS skoro rozbrečel a sama sebe sem se ptala, na čem rejža jel za matroš zvlášt, když jedničku natočil skvělou. U dvojky tak můžu pochválit max to, že herce vybrali fakt prvotřídně (tři byli svým dětským verzím opravdu hoodně podobní, vlastně čtyři, ale tak černoch stejně jako my, je každej stejnej) . Jo a mělo to hezký barvičky. Paráda. Možná ze mě jen mluví nasranost, že atmosféra, napětí a vše, co bylo v jedničce, je tady v prdeli, nebo jsem měla náběh na měsíčky, každopádně film mě tak nasral, že už to hovnocení, co mu dám, je na tuhle sračku pro děti až moc! (16.09.2019)

To 2, jsem viděl zcela náhodou. A pochopitelně myslím film a ne upgradovanou verzi binárního jedince Alžbětka, které se přilepilo v Brně vtěřiňákem k silnici pro záchranu planety a zastavilo  draze pořízený elktrobus dopravních podniků :-). V podstatě jsem si celý dlouuuuuuuuuuhý film kladl otázku co to má vlastně být a co to mělo sdělit. Na sci-fi to bylo moc blbé, na horor nestrašidelné, na teenagerskou komedii ze střední nevtipné. Strašně mně tam mrzela účast Jessicy. Koukám, že by vzala roli i v Rákosníčkovi, kdyby jí této jinak velmi dobré herečce nabídl. Film jsem v rámci jedné párty dokoukal celý a jediné co jej ode mne chrání před odpadem je fakt, že jsem neviděl jedničku, tudíž tomu co se zde následně děje nemohu rozumět. Dvanáciletým teenagerům se to líbilo, od patnácti výš už bych to zakázal. Dospělák za těch 165 ztracených minut může přeci jen udělat něco prospěšnějšího a důležitějšího i kdyby to mělo být jen vydrbání kuchyňského dřezu.  Mám ale velké obyvy, že jestli si první díl pustím, nebude to o moc lepší. Takže zatím je to za jednu uliční vpusť. * (27.06.2021)

Achjaj. Slabší čtyři. Hlavní problém filmu v mých očích je to, že se urputně snaží držet Kingovo reálií a twistů (za což chválím), na druhou stranu se ale vehementně snaží zavděčit co největšímu publiku a proto se tvůrci uchylují k popkornovým klišé a v mnoha případech naprosto se nehodícím a atmosféru ničícím vtipných vsuvkám a právě proto nezbyde čas na to, co je v Kingovo příbězích vždycky to nejdůležitější, a co bylo v prvním díle právě tak skvělé - psychologie postav a jejich vztahy. Místo toho dostáváme zbytečně dlouho bubací scény, které ač jsou natočeny sebekvalitněji, je jich prostě tolik, že se člověku během filmu doslova překrmí a samotné dějové linky (Bowers,...) se pak zdají podivně uspěchané a na sílu, i když měly v rámci příběhu mnohem větší potenciál. Další problém mám pak se samotným závěrem, který na mě, v důsledku menších změn a několika úplně vynechaných linek, skoro vůbec nezapůsobil. Samotná scéna se srdcem byla sice obrazově skvělá, ale v mých očích ani zdaleka nezachytila podstatu toho, jak na mě působil závěrečný souboj s Deadlights v knize, který byl prostě epičtější, osudovější a mnohem, mnohem symboličtější. Je ale dost věcí, co taky musím pochválit - skvělej casting a herecký výkony, spousta scén bylo fakt parádních a nápaditých, designy monster, odkazy na Kingům multiverse nebo samotné Mistrovo cameo, což byl jeden obrovskej easter egg sám o sobě. V závěru pro mě osobně, jakožto fanouška knihy a prvního dílu filmu, tedy poměrně zklamání, nicméně i přes to je to film, který bych rád znovu viděl - trochu prostříhaný, přestříhaný s novými scénami objasňujícími více mytologii příběhu a psychologii postav, spojený s prvním dílem a samozřejmě onou slavnou dekadentní scénou, která je ale právě jedna z těch nejdůležitějších, která dělá knihu tím, čím je a tím, čím druhý díl filmu bohužel není. (01.12.2019)

"Možná si už jen teď chceme pamatovat víc věcí, než na kolik bychom jich nejraději zapomněli." Nekonečná bitva proti ultimátnímu zlu pokračuje, a tentokrát jde o mnohem víc než jen o v minulém díle osvědčený festival lekaček, nechutností a hruzyplných strašidel, tentokrát je to totiž osobní. Druhému TO se nějakým kouzlem podařilo být dojemným, a - co je hodně překvapivé - i pekelně nadčasovým dramatem o osudovosti nehynoucího kamarádství napříč eóny aneb nic nás nerozdělí: stěhování, staré křivdy, nové lásky, a dokonce ani smrt. Je až s podivem, jak důležitý film to vlastně je. A vůbec nevadí, že se maskuje za tuctový blockbusterový horor. Vynechání kina zase jednou zatraceně bolí, fakt ty recenze radši kolikrát nečíst... Loser and proud! (30.11.2019)