Lehká jako dech

Birdemic má žhavého konkurenta na post nejhůř zrežírovaného filmu. Motivy a scény vyznívají do ztracena, film je nesourodým celkem scén pospojovaných šméčkovou izolepou a lepidlem Kores a v divákovi vyvolává pocit hromadného vyvražďování mozkových buněk, filmové paranoie a hlubokého studu nad stavem české TV produkce. (30.06.2013)

Zajímalo by mě, proč to má tak nízké hodnocení. V rámci filmové kapacity to není úplné dno. Naopak. Řekla bych, že je to velmi dobře pojatý průser dnešních trendů. Taková malá kulička to skutečně nemá lehké a o to hůř, že jí moderní doba nepomůže. Dejte kameru do obýváku české rodiny a nebude to o moc jiné. Dle mého názoru vzal Vít Olmer veliký problém (a ne jeden) do svých rukou a s prstem vztyčeným ukázal divákům, jak nebezpečné jsou lidské bolesti, které si každý z nás nosí sám v sobě. (19.02.2014)

Jako varování před riziky anorexie, drogových experimentů a citovou zranitelností pubertálního věku, dejme tomu. Takže hvězdičku dostane televizní film za téma. To ostatní už ale kritičtější pohled neustojí. Docela znepokojující je zjištění, že scénář byl podpořen jako jeden z nejlepších finančními granty, protože ani ten nepovažuju za uspokojivý. Druhou maličkou hvězdičku ode mě snímek dostane jako odměnu pro Víťu Olmera, protože je to bezkonkurenčně nejlepší kousek z jeho dílny za poslední čtvrt století. Obávám se, že Olmer tady dosáhl svého současného maxima. Je v tom ale samozřejmě kus ironie, protože je nutné si uvědomit, v jakém suterénu se Vítek v uplynulých dekádách pohyboval. A co ještě napsat pozitivního? Slušný je casting v případě ústřední dívčí dvojice, ostatní většinou skřípe a vypadá tu více, tu méně nedůvěryhodně. Celkový dojem: 30 %. (23.10.2014)

Nechápu, proč si vcelku zajímavé téma musí ke zpracování vybrat neandrtálec (Z jeho 35filmů mají 70procent a více 4, ano čtyři filmy. Zato v TOP5 nejhorších filmů má hned dvojnásobné zastoupení). Příběh bez příběhu o dvou kamarádkách, které se ve 13 letech chtějí líbit všem těm libovejm frajerům. A tak hubnou i přesto, že ta hezká z nich (opravdu nemyslím tu kouli) je hubená až až. A nejlepším způsobem jak shodit není samozřejmě nezdravý sport, případně jiné pohybové aktivity. Tak přichází na řadu osvědčené zvracení jídla, nejezení ničeho, maximálně snad sem tam nějaký ten tampon. Příběh končí (nekončí, ale režisér ho zde usekl) smrtí hezčí z dvojice dementních holek. Námět dobrej (3*), solidní Marie-Luisa (4*) a hnusná Noemi-Koule(odpad), příběh se v tom těžko hledá (odpad) a závěr by lépe vymyslelo kdejaké 3-leté mongoloidní dítě (odpad). Zprůměrováno a zaokrouhleno vychází jednoznačně ODPAD. (24.06.2013)

Ráno jsem na České televizi viděl zajímavé ukázky na tenhle film. Než film začal, už jsem tu viděl hodnocení. Pak průběhem filmu jsem občas nahlédl a sledoval, jak hodnocení přibejvá. To jsou lidi vážně takoví idioti? O co jim jde? To mi někdo vysvětlete...Lehká jako dech možná není dokonalý film, ale je alternativním příkladem toho, co by se mohlo stát, kdyby se někdo choval tak hloupě, jako ty dvě holky v tomhle filmu. A co kdyby žejo, člověk nikdy neví. Za život už jsem potkal takových lidí, takových osobností, že by mě to ani nepřekvapilo. V dnešní době už je vážně možné všechno. Vít Olmer nicméně není nejhorší režisér na světě, jak tu někdo tvrdí. Možná tenhle film je natočený zvláštně, ale na druhou stranu musím říct, že mi u něj nebylo vůbec dobře, což byl vlastně účel. A líbilo se mi, jak do něj zakomponoval tátu od rodiny, který sice makal u popelářů, ale za to nebyl vůbec blbej, měl nadhled a dokázal si jedinej v příběhu dělat ze života legraci. I díky němu vlastně přidávám tu třetí hvězdu, protože on ten dost depresivní film příjemně uklidňoval a to i v tomhle případě bylo dost potřeba. (28.06.2013)