Kalvárie

Vážim si, že pán režisér tému zneužívania detí kňazmi, načrtnutú v úvode, nežmýka do poslednej kvapky (a divákovej slzy). Ani sa okolo nej netočí v dialógoch. Tie sú plné cynizmu a mnohé z nich sa nečakane vykľujú do vtipnej slovnej prestrelky či zaujímavej filozofie. McDonagh je s nimi obratný a je si toho vedomý. Nepreháňa to s ničím, miestami pôsobí Calvary až trochu sterilne, ale má to svoj účel. Samotné plynutie príbehu už má pár zádrhelov, ale hluché miesta zas spoľahlivo vypĺňajú tie tisíckrát spomínané scenérie. Nechcela som sa opakovať, ale nedajú sa nespomenúť. Filmom ma spolu s kňazom sprevádzalo 12 postáv, každá z nich bola niečím osobitá, no v konečnom dôsledku všetko stojí a padá práve na postave dobrého kňaza. Či obstál alebo padol, na to je odpoveďou už samotné meno Brendan Gleeson. Na tých tučných ryšavých chlapoch niečo je ... a Aidan Gillen už bol len takou čerešničkou... :) (17.01.2018)

Ani si nepamätám, kedy som sa pri filme z ostrovov takto nudil. Humor, ktorý mal byť zrejme čierny a nakoniec nie je humorom; nesympatické - hoci dobre obsadené - postavy s absolútne neuchopiteľnými motiváciami (hlavná postava je kladnou len preto, že je najsympatickejšia?); nevyužitý potenciál motívu krížovej cesty... Asi som si na základe sľubnej premisy a krajín produkcie vytvoril očakávanie iného filmu. Omnoho rafinovanejšieho. (12.07.2014)

McDonagh po skončení filmu poznamenal, že chtěl natočit film o ryze kladné postavě, a za to, jakým stylem se mu to povedlo, mu musím jen zatleskat. Filmy o kladných hrdinech mají totiž tendence být docela nudné. Vysoký morální kodex zvyšuje značně předvídatelnost děje, a zatímco inteligentní záporáci jsou u diváků oblíbení pro svou komplexnost, nejednoznačnost a dynamiku (vezměte si třeba Shakespearova Richarda III. nebo Iaga z Othella), skutečně chytrých a zároveň zajímavých klaďasů se ve filmu a literatuře zas tolik neobjevuje. McDonagh se cestou kladné postavy, v tomto případě vesnického kněze, vydal a podařilo se mu kolem jeho charakteru vytvořit tak svěží černohumorné drama, že jsem si užívala každou scénu. Kalvárie je zkrátka jedním z těch filmů, ve kterých fungují všechny složky: mají perfektní obsazení, krásnou vizuální stránku a příběh, který je tak chytrý, zábavný a vícevrstevný, že si zaslouží být viděn více než jednou. Já sama už ostatně vím, že si Kalvárii časem jistě zopakuju. (09.07.2014)

Námětem, karikaturně přetaženými postavami a strukturou scén je to klasická noční můra. A ta zde může být katechická i existencionální. Což mi přijde jako poměrně pádný důkaz schopností scénáristy a režiséra McDonaugha. "I didn't realize how much you hate me." "I don't hate you. I'm saying you're have no integrity. Which is the worst thing I can say about anything." (07.07.2021)

Výsledek se pohybuje na rozmezí několika žánrů – hlavně je silným dramatem, který je naplněný nejednou hříšnou duší. Je černohumorný, ironický i chytrý, má atmosféru irského venkova, potěší kvalitní technickou a vizuální stránkou. Velkým trumfem tohohle cynického kousku plném antihrdinů a úvah je pak irský buldozer Brendan Gleeson, který poctivě sbírá pamětihodné vedlejší role. Druhým a ještě důležitějším článkem je pak samotný režisér a scénárista John McDonagh, mimochodem bratr Martina McDonagha, který Gleesona výtečně režíroval V Bruggách. Upřímné a myšlenkově hutné. Třeba příště jednu hvězdu přihodím. (07.11.2014)