Kalvárie

Redneck show na irský způsob a taky trochu božská variace na Gran Torino. Gleesonův střet s tamní komunitou v podstatě od začátku směřuje k nevyhnutelnému finále, které je v daných intencích silné, nicméně Kalvárie mnohem více zaujme jako stále více řvoucí papiňák v nitru hlavní postavy. Jestli jsem se někdy chtěl stát knězem, tak po tomhle už rozhodně ne. [75%] (28.01.2023)

Nádherně i krutě sentimentální film... John Michael McDonagh ve svém druhém filmu ubral humornou složku a přidal na té dramatické a výsledkem je opravdu originální dramatický snímek s občasnými záblesky velmi černého humoru, jak jen se na Velkou Británii (a Irsko zvlášť) patří... Specificky seversky drsný příběh o úloze, problémech a reputaci současné církve na pozadí ryze osobního příběhu jednoho (zmařeného) lidského života. Už dávno jsem neviděl tak dobře napsaný scénář, hned úvodní věta je tak silná, že doslova strhne všechnu divákovu pozornost. John Michael McDonagh se pomalu stává mistrem v oboru silný autorský film... (12.11.2014)

Glýsn dozrál do evropské herecké elity. Jestli to trošku nezbrzdí, za chvíli vysloveně zgabénuje. Takže i když se jenom tak potlouká po zrzounském vidlákově a bez přesvědčení prodává učení natlučeného, je to strhující potulka a jeden ho vcelku hltá. Vše samozřejmě mírně dokresluje jakási zápletka, moralizování o morálce a humor, drsnější než Dropkick Murphys. Za pozornost stojí konec, který se bezduchému Holloúdu směje do očí jako svatý Patrik hadům. (23.09.2016)

Není nám radno a už vůbec ne pomoci… Křížová cesta otce Jamese spojená s převážně marným učením dvanácti maloměstských apoštolů je ve své jednoduchosti a zároveň hloubce neskonale lidská, na správných místech humorná a i když se to občas nabízí, nikdy nesklouzávající k lacinému sentimentu. Navíc podtexty vedoucí k zamyšlení nad současným postavením církve, osudem dobrého člověka pod balvanem kolektivní viny a přílišným mluvením o hříchu na úkor ctnosti celou tu cestu na plážovou Golgotu dokonale orámovaly. Byla poslední slova knězovy dcery: „Odpouštím ti.“, nebo „Shoř v pekle!“ Schválně, co myslíte..? P.S.: Na Kalvárii je zároveň hezké, že ji lze vyčerpávajícím způsobem okomentovat jen pomocí dvou slov, tak jak to třeba předvedla emma53.. (04.03.2015)

V okamihu, keď sa duchovný otec dopustí hriechu, zločinu, zverstva, hneď o tom vie celý svet. Ale prečo by sa aj dobrému kňazovi nemohlo stať niečo "zlé" - len tak? Táto myšlienka je pomerne povrchná, film však v sebe ukrýva oveľa viac, a nie je to len majstrovské herectvo pána Gleesona. Originálny obraz moderného malomeštianstva v kontraste s pravidelnými a banálnymi, ale sem-tam aj temnými a šokujúcimi hriechmi. Každá z postáv reprezentuje inú osobnostnú črtu, či charakter, s ktorými by bol previazaný a stotožnený asi každý z nás. Miestny farár tak nastavuje zrkadlo spoločnosti, z ktorého odrazu som mal neraz skľúčené pocity. Dialógy sú prešpikované melanchóliou a smútkom, často depresívna atmosféra zatieňuje pokus o humor, a tieto snahy o nadľahčenie situácie vyšli často nazmar. Je to škoda, pretože sa z toho dalo vyťažiť o čosi viac, keby tvorcovia vpustili okrem skepsy do príbehu aj trošku svetla a humoru. McDonaghovci to predsa s čiernym humorom vedia oveľa lepšie. 80%. (01.12.2014)