Fantozzi

Série nesourodých epizod s humorem těžícím z absurdit a grotesky. Je to až primitivní, ale mě to dokáže rozesmát nahlas. Panu účetnímu se nedá nefandit - přes všechny katastrofy je stále houževnatý a rve se se svým příšerným životem občas i důstojně. Třeba ve scéně, kdy ho pohled na poníženou plačící manželku donutí vzepřít se šéfovi a ten prapodivný druh kulečníku vyhrát. Ostatně jeho žena je úžasná, i když to opravdu není žádná Lollobrigida, tak ho bezvýhradně miluje a vždycky mu dává podporu. /6. 7. 13./ (06.07.2013)

Väcsinou to byva naopak. Prva cast byva dobra a ak sa natocia dalsie casti iba na zaklade uspechu jednotky, tak tym dalsim sa to uz tak nevydari, cest vynimkam, napr. BLAZNIVE STRELY (1988). Ale u Fantozziho je to akosi naopak. Nechce sa mi verit, ze MALERY PANA UCETNIHO (1980) ma az taky uspech aj v hodnoteniach na CSFD a o par rokov neskor natocene pokracovanie ma naopak uplne opacne hodnotenia, tak ako aj tato prva cast. Nechapem ako sa mozu tvorcovia az tak seknut. Sice som nevidel vsetky casti, ale tato prva sa mi zatial zdala byt najslabsia. Ten humor je niekedy az tak prehnany, ze to uz ani smiesne nie je, ale nastastie sa v kazdej casti najdu sceny, ktore nemaju chybu, napriklad upeceny psik u Cinanov a na vine ja samozrejme megasmoliar Fantozzi :-) ... 28.12.2010 ________ Paolo Villaggio - (Ugo Fantozzi) +++ Liù Bosisio - (Pina Fantozzi) +++ Plinio Fernando - (Mariangela Fantozzi - dcéra) +++ Anna Mazzamauro - (Slečna Silvaniová) +++ Gigi Reder - (Filini) +++ Giuseppe Anatrelli - (Calboni) +++ Hudba: Franco Bixio, Fabio Frizzi, Vince Tempera +++ (28.12.2010)

Do 34.minuty naprosto geniální komedie, při které jsem smíchy téměř padal ze židle. Zachraňování pana účetního z kanceláře, dobíhání autobusu, pohřeb, rvačka se siláky, fotbalové utkání, krásný absurdní nápad s osobním mráčkem, výlet na jezero. Krása. Tyto obrazy a nápady si budu dlouho pamatovat. Bohužel od 34.minuty jde kvalita střemhlav dolů. Část gagů je neutrálních, část trapná (např. výstup dcery na vánoční besídce, pojídání kulečníkové křídy, většina z obrazu v japonské restauraci). Na závěr komedie jsem očekával obvyklou komediální katastrofu klasických komedií, tj. trapas s nějakou významnou osobou či na významné akci plné lidí, jako to je např. v trilogii Bláznivá střela. Místo toho je na konci obraz absurdního setkání s majitelem koncernu, který je docela koukatelný. Za pozornost stojí, že idol pana účetního, slečna Silvaniová, se zřejmě mnoha mužům nelíbí. Jinými slovy není příliš atraktivní. Já v tom vidím záměr: Pan účetní je znázorněn jako ubohá tragická postava, tragická do té míry, že musí vzít zavděk ženou, která je málo atraktivní. (21.09.2010)

Napsat 100 minut, které mi nikdo nevrátí je možná až moc kruté, ale humor, který je údajně tak legendární zřejmě není můj šálek kávy. Přikládám to generačnímu rozdílu. V mých očích není trapné herectví Fabia Frizziho, ale mě bylo trapně za něj, jelikož to musel hrát. Možná kdybych byl jiná generace, tak bych na to měl jinačí názor. (09.04.2022)

Cekal jsme skutecne nejake zrozeni, cili sceny s narozenim Fantozziho, jeho nastupem do zamestnani atd., ale tohle je jen dalsi sled vice ci mene navazujicich scenek ze zivota pana ucetniho. Coz me trochu zamrzelo, ale neznamena to, ze bych se dobre nebavil. Skoda, ze jeho zenu hraje Liu Bosisio misto Vukotic, ale jsou si dost podobny. Taky je videt, ze se Villaggio teprve zahriva a nektery jeho uzasny gesta tu jeste nejsou. Na Malery to sice nema, ale je to povedena komedie s par skutecne skvelejma vtipama a slusnou hudbou. (20.03.2007)