Divergence

Osprostili nás, rozdelili podľa kást, vytvorili z nás otrokov, čo otázky nebudú klásť – tento film je paralela na súčasnú spoločnosť. Zmanipulovaní sa sami od seba nepreberú, treba čo najviac divergentov, ktorí vymažú ten program a oslobodia ich. Zasadiť smrteľnú ranu systému, ktorý naprogramoval ľudí na nemysliace automaty. Túto pointu vidím v tomto filme. Páči sa mi. Nie je sci-fi. (28.07.2014)

Vlastně mě film svou (pod)průměrností docela bavil. Svět budoucnosti spláchnutý v pár větách, zjednodušení na dřeň na základě kastovního systému. Tam někde ztracená v hledání sebe sama je dospívající hlavní hrdinka Beatrice, jíž ani rozřazovací test příliš nepomůže, má ale obrovskou touhu někam patřit. Kvanta pomalu vlhnoucích teenagerek jásají a s Beatrice se ihned ztotožní, přičemž nadále opovržlivě pomrkávají po rodičích, kteří jim přece vůbec nerozumí. Nejde o nic světaborného, je to mnohem menší "kult" než Hunger Games, ačkoli celosvětové tržby okolo 300 milionů dolarů při rozpočtu 85 milionů nejsou úplně špatné, na hlavní hrdinku se sice celkem dobře kouká, ale není natolik zajímavá, je plošší - prostě to není Jennifer Lawrence a Theo James je takový novodobý Steven Seagal - nasranej, zamilovanej, znuděnej, pořád se tváří stejně - krutopřísně. (29.05.2015)

Nápad fajn, ale ty jo, už dlouho jsem se nesetkal s tak špatnou režií. Filmu úplně chybí nějakej vzhled, nebo styl a to vede k tomu, že ke konci na všechno co se odehrálo zapomenete. Fakt mě to mrzí vzhledem k tomu, že o režii se staral Neil Burger, který je pro mě po Nedotknutelných a po Limitles jedním z top režisérů. Tady bohužel asi zaspal natáčení. Kniha může být zajímavá, ale i zde bylo hodně vidět, že se občas prostě nemyslelo na všechno a ne vše dává stoprocentně smysl. No, naštěstí pro mě to tedy držela hlavní postava (její jméno už si nepamatuju, vidíte to!) , která mi v podání Shailene Woodlay přišla jako jediná sympatická. Bohužel, na konci byla opět zabita naprosto debilním klišé, které tu prostě ani nemuselo být. Za mě slabší podprůměr (07.05.2019)

Film, ktorý dostojí svojmu názvu. Na jednu stranu sa tvári ako klasický teenagerský konzum, na druhú stranu sa v ňom skrýva niečo viac, ako témy humanizmu, či zaraďovania sa do spoločnosti. Len škoda že svet Veronicy Roth nedáva vôbec zmysel a jej kastovný systém by nemal šancu ustáť dlhšie časové obdobie. Čo ma bohužiaľ vyrušovalo v expozícii viac než dostatočne. Odhliadnuc od toho, však Divergencia nie je zlá, či už vďaka sympatickým hercom, aktívnej hlavnej hrdinke a atmosfére dystopického Chicaga. Tú režisér Neil Burger navodzuje umne, nemá problém s tempom a vie predať aj akčnejšie scény. Minimalistická a jednoduchá zápletka síce v závere dopláca na skratkovitosť, ale navzdory tomu filmu nemožno uprieť, že v rámci danej cieľovky v zásade funguje. 70% (24.07.2014)

Vyjma posledních cca dvacet minut ne tak úplně blbá dystopie. Je tu ale z literární předlohy silně cítit ženský element, takže to má místama takového ducha periodik typu ´Bravo Girl´, či co dnešní mladé dívky sledují (fakt netuším). Dokud se jenom testuje, má to originální atmosféru, jak se ale v závěru začne střílet a pokoušet se o akční podívanou, veze se to na vlně filmů , které se výborně parodují v komediích. Konec tu prostě pečlivě budovanou – a celkem zajímavou - atmosféru totálně zabil. Nabízí se srovnání s jinými současnými populárními ságami od ženských autorek. S ´Twilight ´ hnojem je tohle nesouměřitelné, ale třeba ´Hunger Games´, které sice těží z bezostyšného vykrádání jiných dystopických děl, zejména pak filmového ´Battle Royalu´, mě bavily o trochu více a neměl jsem u nich chuť třískat hlavou o zeď, jako u přitroublého závěru Divergence. (02.08.2014)