Očista

,,LIDÉ UTÍKAJÍ TAK DLOUHO, DOKUD MŮŽOU. A KDYŽ UŽ VÍC NEMŮŽOU, POKOUŠÍ SE UKRÝT. ALE NE VŠICHNI SI DOKÁŽÍ RYCHLE NAJÍT DOBROU SKRÝŠ“...... /// Válka, nástup sovětský moci, deportace, kolektivizace, kolaborace, obchod s bílým masem, bolestivý vzpomínky vs. bolestivá současnost. Film plnej zvěrstev, ve kterým emoce vyvolávaj nejen činy druhých. Často mám takovej ten pocit v oblasti kolem žaludku… Příběh dvou žen, jejichž zkušenosti dělí padesát let, ale stejně se v mnohým podobají. Lidstvo si totiž svoje temný stránky sebou ponese na věky. Parádní dramatický drama, který dalšími a dalšími podrobnostmi vtahuje hlouběji do děje, a vy neřešíte, že nejste Estonec, ale jenom člověk a jen čekáte, jestli přijde spravedlivej trest. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru (r.2007) ani knihu, kterou v roce 2009 napsala Sofi Oksanen neznám. 2.) Mám rád filmy plný sexu. 3.) Chtěl bych si připomenout časy, kdy jsme s těma Estoncema zacházeli tak nějak po bolševicku. 4.) Thx za titule ,,Arcticanfan“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (27.01.2013)

Film, který mimo jiné ukazuje, že svině i oběti jsou vždycky na všech stranách.. Mrazivá syrová záležitost, jakou jsem od seveřanů očekávala. Co jsem ale nečekala byly emoce, kterými Puhdistus přetéká. Dívka obětí obchodu s bílým masem versus žena, která zažila stalinský teror - téma mluví za sebe. Mimo mi však připadá komentář o tom, že "hlavní hrdince musíme fandit", protože to v podstatě byla jen žena posedlá manželem své sestry. A od toho se všechno dění - jakkoli hrdinsky mohlo vypadat - odvíjelo. Nešlo o nic než touhu po zakázaném ovoci, nezdravou obsesi a skrytý hněv deroucí se na povrch. Příliš obdivuhodného na tom nevidím, respektive ne na skrytém úmyslu za tím vším a konečném důsledku. Naopak, nesympatie k hlavní představitelce jsou v podstatě mým jediným problémem s filmem. Také se příběh mohl více věnovat Zaře, když už měl dvě hodiny. Puhdistus je i tak nezapomenutelným silným zážitkem, který jen tak nevymažu.. (03.05.2014)

Dva odlišné príbehy, dvoch odlišných ľudí, v dvoch odlišných dobách, v dvoch odlišných politických systémoch. Snímok vyobrazuje príbeh dvoch mladých žien milujúcich jedného muža v časoch okupácie Estónska Ruskou armádou Boľševikov, vzájomne sa prelínajúci s osudom mladej prostitútky. Čo majú tieto tri ženy spoločné? Zhrnul by som to tak, že sa jedná o veľmi ťažký, emocionálny snímok nevhodný pred spaním. Nech je to už akokoľvek, v oboch systémoch žije obyčajný človek v strachu z rôznej hávede. Či už ide o politikov, alebo pasákov - veľký rozdiel medzi nimi nie je. Obe skupiny totiž kašlú na naše potreby a hľadia si len svojho osobného biznisu. Stratový po všetkých stránkach nakoniec ostane predsa len ľud, ktorí robí jednu a tú istú chybu dookola - slepo dôveruje, nakoľko napriek zlým skúsenostiam, neustále verí v lepší zajtrajšok. (06.12.2013)

Tohle je opravdu mimořádný počin. O Estonských trablech s fašisty a komunisty nevíme téměř nic. Nahlédnout do nich, znamená zastydět se za naše foukání si bolístek. Výtečně napsaný scénář skvěle zrežírovaný časově plasticky na životech několika generací žen zobrazuje bídu, krutost a cynismus diktatur dvacátého století. Pro nás neznámí herci jsou zcela na výši, prostě opravdu zážitek. (02.06.2013)

Bylo to podobně příjemné jako když člověk zároveň šlápne na LEGO, malíčkem druhé nohy kopne do rohu skříně a prsty ruky si skřípne do dveří. Sice to mohlo být o kousek kratší, ale pořád to bylo dost sugestivní a záživné, takže jsem se nudil jenom místy. Člověk si až říká, jak jsme se tady za komančů měli oproti Pobaltí skvěle. 80% (06.04.2017)