Podtrženo, sečteno!

Jsem moc rád, že tenhle film Cameron předělal a že ho předělal, jak ho předělal. Francouzská verze je milá. Ale není to ani komedie, ani akčňák. Chvílemi to připomíná televizní seriál. S nízkým rozpočtem. Takže třeba čekáte velkolepé finále na fotbalovém stadiónu, a dostane se vám jen pšouknutí. Teroristé se chovají jako banda idiotů. Jako ještě větší banda idiotů než v True Lies. A nijak komické to není. Scénář se asi přepisoval za pochodu. Jak jinak vysvětlit, že se zcela ztratí a nedotáhne linie s teroristkou, kterou má agent sledovat, ale místo ní sleduje Simona? Je to zkrátka takové mdlé, včetně herectví, včetně výstavby scénáře a jednotlivých scén. Šlo to dotáhnout, ale dotažené to prostě není. (25.06.2013)

Na pozdější verzi s Arnoldem to nemá. Jednak Pravdivé lži jsou ještě o ždibec líp napsaný, jsou v nich prvotřídní akční scény a taky jsou o něco líp zahraný. Tady se skoro vůbec nestřílí ani nerve, francouzskej režisér sází spíš na humor. Ale není to vůbec špatné, odsejpá to zasmál jsem se u toho. A líbilo se mi vidět některý scény, který byly později téměř přesně okopírovaný, hlavně mě bavil prodejce ojetin. Na čtyři hvězdy je to s přehledem. (09.10.2014)

To, co od tohoto filmu můžeme čekat, Zidi nesporně nabízí. Jde však ještě dál: nabízí totiž nepoměrně více. Vlídný sarkasmus, jemný, v podstatě laskavý humor, připomínající větřík, čechrající vodní hladinu hřebínky nežně pěnících vlnek, to je film, v němž rozverně hravé přechází jakoby náhodou do až tragicky lidského. Hra na špionáž najednou asociuuje Al Kaidu, ocelová neprůstřelnost francouzských zpravodajců je náhle překvapivě křehká a zranitelná. Po tomto přelivu vlnky, měnící se ve vlnu, děj zase utichá. Partnerské hrátky skutečné lásky, v níž není nikdy nic dost lidské, se zklidňují. Řeka děje po překonání peřejí vyúsťuje do laskavého, mírného konce. Je to tedy i není lehký film. V každém případě se jedná o mistrovské dílko lehkého žánru, které si více než zdárně tyká s "velkým" uměním hraného filmu. Zásluhou nejen režisérovou, ale i hereckého obsazení. Zjišťujeme, že nadčasový dialog nemusí zvonit krví, hroucením, stresem, agonií. Že se může snést i s běžným lidským životem, který je nesamozřejmý svou čítankovou samozřejmostí. (06.05.2011)

Tak tady opisoval Cameron pri nataceni Pravdivejch lzi. Jenze, Pravdive lzi jsou o nekolik trid lepsi. Tady je zacatek dost o nicem, kdy jsem cekal, kdy se to konecne rozjede a to bohuzel pride az nekdy po pul hodine a pak uz je to ten starej znamej dej z Pravdivejch lzi, takze tu mame prodavace vydavajiciho se za agenta, manzelku vyslanou do hotelu v roli devky a unos teroristama. Problem je, ze to je tak nejak bez jiskry, obcas se sice pobavit da, ale bohuzel jen obcas a jelikoz se film zameruje hlavne na tu komedialni slozku a akci je venovano minimum, je to problem. Navic, ac Miou-Miou i Lhermitte hrajou slusne, ona celou dobu pusobi proste jak zenska od sporaku a on mi na agenta vubec nesed, na to je to velkej chcipacek. Filmu nepomuze ani dost nevyrazna hudba, takze ve vysledku se to cely drobet tahne. Nevim, mozna to je tim, ze mam Pravdivy lzi fakt rad, ale ja se tady kdovijak nebavil, takze jen 3*. (31.12.2009)

Kdo neviděl, neuvěří. Odmyslete si z Pravdivých lží většinu akčních scén, zaměňte herce a přidejte humoru a budete mít před sebou Podtrženo, sečteno. A to je přesně ten důvod, proč nemám rád remaky. Díváte se na dva filmy a přesto je to vlastně jeden. Jedna pointa, podobné vtipy, stejný děj. Různá kvalita režie a herectví. Možná jsou lepší remaky, kde ten děj aspoň trochu upravili, protože tak na člověka čeká nějaké závěrečné překvapení. Jenže tady ne. Většinu neakčních scén Cameron do detailu okopíroval - kradení peněz potomkem, manžel se dozví o její nevěře, jeho návštěva prodavače ojetin, zajmutí cvrkajícího párečku, výslech manželky, propuštění prodavače, zajmutí zločinci v hotelu, zastřelení zloduchů z rotujícího kulometu, úplný závěr s prodavačem - dalo by se pokračovat opravdu hodně dlouho a pořád by to nebylo všechno. Rozdíly jsou hlavně v pojetí a vložených penězích. V Cameronově verzi jsou spektáklovité akční scény, humorné hlášky, hvězdy první velikosti. V Zidiho je zase kvalitní francouzský scénář, lepší herci a hodně humoru. Hudba je, i když rozdílná, dobrá v obou verzích. Nedá se říct, která z verzí je lepší, protože v každé je to uděláno trochu jinak. Je možné říct, že ani jedna nedělá té druhé ostudu (tedy kromě skoro doslovnýho Cameronova opisování). A proto je i tento komentář a hodnocení k oběma filmům stejné. (12.04.2007)