Kostka

Divný film, ale tím dobrým způsobem. Docela chápu, proč se Ve vysoké trávě dostalo právě do rukou Vincenza Nataliho. Trochu mě rozčilovali jen někteří herci, ale jinak musím pochválit hlavně dobře využitý originální nápad a tísnivou režii, která z té kubické klaustrofobie těží, jak jen to jde. Závěr mi vůbec nevadil, mám tenhle typ konců rád. (13.10.2019)

Na tento film som sa dávno chystal viacmenej náhodou, s očakávaním ďalšieho sci-fi bez invencie. O to väčšie bolo moje prekvapenie a nadšenie. Výtvarná stránka, psychológia postáv, dialógy, hudba, zvuky, nápad .. Excelentné prevedenie. Toto je psycho, nad ktorým som si dlho lámal hlavu, a stálo to zato. A rozhodne film nemá ohľadom svojho žánru a deju veľkú konkurenciu. Som rád že film dospel až do trilógie a žiadna časť nerobí hanbu. (19.01.2015)

Je vidět, že pokud je k dispozici zajímavý a originální scenář, klidně stačí, aby se celý film odehrával třeba na záchodě a divák bude spokojen. No, to jsem možná přehnal, ale asi tak jako tvůrce tohoto filmu, když přišel s nápadem situovat celý film do jedné krychle. A ono mu to vyšlo! Za celých devadesát minut mi nedal šanci se nudit a čtyři* nedám jenom proto, že se mi hodně nezamlouval konec. (19.10.2003)

Tak toto je opravdu originální snímek. Skvěle vykreslená, tísnivá atmosféra Kostky působí na diváka velmi zajímavě a nedovolí mu ani na chvíli upoutat pozornost na něco jiného než na šestici hlavních protagonistů tohoto skvělého sci-fi. Velmi poutavá zápletka postupně graduje až do překvapivého závěru. 80% (14.10.2008)

Z neznámých důvodů v neznámém prostoru. Parta vzájemně neznámých lidí, různých názorů, hodnot, profesí. Neví proč, jen jim dochází, že tohle kostkovité bludiště má určité zákonitosti, které přináší krutou smrt i ztrátu zdravého rozumu. Logické uvažování tu hraje první housle, zajímavosti přidává i fakt, že víme a kalkulujeme jen s tím, s čím samotní uvěznění hrdinové (jen s výjimkou toho, že oni tam bojují o holý život). Na festivalech četně oceňovaný sci-fi thriller navíc disponuje skutečnými rébusy, na kterých se podílel i matematický expert, tudíž zápletka má hlavu i patu. Minimalistický snímek upoutá i relativně promyšlenou kamerou, absolutně neznámí herci – v mých očích i dosti nesympatičtí – svůj prostor ovládli docela dobře, nicméně nemůžu upozornit na místy „šílené“ dialogy, naopak „potěší“ stresová zátěž, která se ukáže stejně nebezpečná jako smrtící pasti. Přes všechny klady na mě tahle nízkorozpočtová hra nefungovala tak, jak bych si představoval, tak ani příliš nepřekvapí, že jen co zbyvší postava v posledním záběru zmizí z obrazu, i film prostě zmizí z hlavy. (14.08.2008)