Reklama

Reklama

V říši Stříbrného lva

  • Západní Německo Im Reich des silbernen Löwen (více)

Obsahy(1)

Kara ben Nemsí a jeho přátelé jsou hosty chaldejského vůdce Kadira Beje, jehož dceru Ingdžu zachránili během předchozího společného dobrodružství. Mezitím se obávaný lupič Abu Seif se svou bandou chtějí zmocnit nejstarších chaldejských pokladů, které v jeskyních hory Nejdir střeží kněží vedení Marou Durimeh, Ingdžinou babičkou. Jakmile se zpráva o plánech gaunerů donese ke Karovi, vyráží v doprovodu věrného Halefa Omara, udatného Ahmeda el Cordy a Ingdži na cestu varovat ochránce pokladu. Abu Seif je ovšem lstivý a proradný a sám je navede do pasti. A navíc ještě spojil síly s Karovým nedávným protivníkem, jenž přežil svou zdánlivou smrt, a nyní přísahá pomstu... Vyprávění V říši stříbrného lva volně navazuje na předchozí snímek Divokým Kurdistánem a oba filmy vznikaly současně. Navzdory názvu nemá film nic společného se stejnojmenným románem Karla Maye, ale představuje volnou adaptaci dalších motivů obsažených v knize "Divokým Kurdistánem". Tento ryze komerční tah producenta Artura Braunera může být pro příznivce Mayových románů obzvláště matoucí. Knižní série "V Říši stříbrného lva", přesněji řečeno její stejnojmenná třetí část, se vyznačuje ztrátou romantické naivity a naopak oplývá duchovními a filosofickými motivy, k čemuž autora vedly zkušenosti z jeho první reálné výpravy za hranice Evropy, do Orientu, kterou podnikl v závěru své literární kariéry během let 1899 a 1900. Film s tímto názvem naopak představuje typicky idealistickou dobrodružku s až superhrdinskými figurami.
Jelikož dobrodružství Kary ben Nemsího vyžadovala pouštní exteriéry, probíhalo natáčení ve Španělsku v provincii Almería, kde se rozprostírá impozantní Tabernaská poušť. Výrobu filmů provázela řada personálních konfliktů. Vedle nespokojenosti režiséra Franze Josefa Gottlieba a handrkování se se španělskou koprodukční společností Balcazar byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem natáčení mají být dva filmy. Diváky pochopitelně čeká shledání s hrdiny z předchozího snímku, které ztvárnili Lex Barker, Ralf Wolter a Marie Versiniová, známí svými rolemi již z mayovek odehrávajících se na Divokém západě. Stejně tak se vracejí i představitelé komediálních partů Dieter Borsche a Chris Howland. Jediné, co se stran výroby a distribuce snímku změnilo oproti Divokým Kurdistánem, byla distribuční společnost. Producent Artur Brauner uzavřel smlouvu s mladou firmou Nora, která se týkala jiného projektu na motivy Karla Maye, z něhož ale sešlo. Aby dodržel podepsanou smlouvu, nabídl Brauner firmě distribuci již hotového snímku. (Česká televize)

(více)

Recenze (69)

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele

Poslední a podle mě také nejhorší část třídilné orientální série na motivy románů Karla Maye. Ovšem v kontextu dobrodružných filmů tento snímek hodnotím velmi vysoko, v rámci všech filmů na motivy mayovek je to dobrý průměr. Pravá zábava začíná vlastně až při přechodu solného jezera. Do té doby takřka bez akcí, pak se s nimi roztrhne pytel. Avšak závěrečná přestřelka je natočena opravdu otřesně. Machredžův fígl s vypůjčením koček a psů je zase nepochopitelně převzat ze Starého zákona... I způsob osvobození Ingši z vězení Abu Seifa je silně přitažen za vlasy. Zcela opačně hodnotím souboje Kary a Ahmeda s Machredžem, respektive Abu Seifem. Postava Halefa není v těchto filmech nijak zvlášť hrdinská, Ingša Halefa zastiňuje. Se stejnojmenným románem (čtyřdílným, u nás vyšel i v 8 svazcích) nemá film až na postavy Kary, Halefa a Mary Durimeh vlastně nic společného. Jak už zde bylo řečeno, přechod slaného jezera se uskutečnil v 1. díle (Pouští) jiného "karabennemsiovského" cyklu s názvem "Ve stínu padišáha." Postava Abu Seifa patří do téhož svazku. O hercích, hudbě či prostředí platí totéž, co jsem psal k filmu "Divokým Kurdistánem." 80 % ()

Rominator 

všechny recenze uživatele

[Příběh těsně navazuje na předešlý film Divokým Kurdistánem (1965).] Kadir Bej pořádá slavnost, kterou přeruší posel se znepokojivou zprávou. Abú Sajf se chystá přepadnout Marah Durimeh v Nejdiru a ukrást chaldejský poklad. Kara ben Nemsí se s malou skupinou vydává ihned na cestu, aby tomu zabránil... Opět zde nechybí anglický lord David Lindsay (Dieter Borsche) a jeho sluha Archie (Chris Howland), kteří tentokrát stráví většinu času v zajetí. ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Přímé pokračování Divokého Kurdistánu. Nesmrtelný Machredž nedá pokoj a pořád chce eliminovat Lexe Barkera do toho chce uloupit drahocenný poklad. Líbilo se mi to určitě o něco víc než předchozí film. Akce je víc a některý přestřelky a bitky jsou fakt pěkný. Hlavně závěrečnej souboj Mezi Karou a Machredžem na lanovce je fakt best. dokonce bych řekl nejlepší co jsem v Mayovkách viděl. Jenom jedinu věc nepochopím proč ti žabaři z tv Nova nebo za to může (Densy home video?) vystříhli asi půlku tý bitky která má 2 minuty a v televizi měla jenom minutu. koupil jsem si v trafice originálku a nestačil jsem žasnout. A nejenom tohle i další scény jsou vystříhaný. Fakt nechápu. tomu se teda opravdu říká kurva profesionalita pánové!70% ()

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Tak a mám tuhle jarabáckou trilogii za sebou. No po pravdě, není to taková kvalitka jako třeba Pán prstenů nebo Matrix, ale ujde to :o)). Tenhle fil byl dokonce na dva navazující díly, takže docela změna. Baví mě anglický lord se sluhou, užvaněnej "Sam Hokins" už tolik ne. Příběhově celkem jízda, záporák hodně dobrej. No a Kara _Ben Nemsi, to je holt frajer, kterej to dává všem. Tak proč ne? ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

I když téměř každou scénu podporuje skvostný hudební motiv, k vyššímu levelu to zkrátka nestačí. Tyhle Mayovky jsou jak Baťovy cvičky. A když pokaždé držím palce záporákům, není něco v pořádku. A v každém podobném filmu se objeví nějaká přemoudřelá postava až hanba, tady Mara Durimena (škoda, že skapala až na konci). S postupem času se směju i všem bojovým scénám, které dnes působí neuvěřitelně amatérsky, to máte tak - párkrát se vystřelí a je po boji, hlavní záporák vždycky někam uteče a tam ho zmasakruje buď superstar s X-factorem v jednom Kara ben Nemsi, nebo jinej nechutnej klaďas (Ahmed bla bla). Přesto je to vcelku zábavné, tedy - svým způsobem. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (12)

  • Místa natáčení: Španělsko: Tabernas, Gergal, Cabo de Gata, Cuevas de Almanzora. (hippyman)
  • V únoru 1965 byl film avizován pod názvem "V roklinách Škipetarů", o měsíc později jako Machredžův konec. O necelé dva týdny později měl nový název, u kterého již zůstalo. (hippyman)

Reklama

Reklama