Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Kara ben Nemsi, olé :o). No vidíš to, jde to i bez Vinetůa. Tohle už sem samozřejmě viděl už před léty, kdy sem to fakt žral. TAkže když sem si to včera po těch létech pustil, dokonce sem si vzpomněl na poměrně dost scén. Sam Hókinsoj stačí nacpat turban, Káslpůloj přidat Anglickýho lorda a můžeme to rozjet na vostrým východě. Dějově je to rozhodně kvalitnější než Old Shurhand a Firehand a podobný béčka. Na klasickýho Vinetůa to nemá, ale je to hodně příjemná podívaná, páč co si budem povídat, LEX je prostě legenda! ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

O chloupek slabší než druhý díl Divoký Kurdistán. Jen tak mimochodem Žut je v sérii knižní Ve stínu padišáha dějově mnohem dále než Divoký Kurdistán, ale koho to nakonec zajímá. Film je film a kniha je kniha. Prostředí Albánie působí mnohem věrohodněji než později pouštní scenérie následujících dílů. Mimořádný výkon zde předvádí opět duo Angličanů, kteří zkrátka neřeší zda jsou v zajetí či na svobodě. ()

Reklama

tron 

všechny recenze uživatele

„Situácia je vážna. Zatiaľ však nie zúfalá.“ V r. 1964, kedy bol už Lex Barker brutálne zavedený ako kultový Old Shatterhand, sa produkcia rozhodla rozšíriť svoje portfólio o „falošné“ oldshattterhandovky. V nich majestátny Old Shatterhand odcestoval do exotického Orientu a prijal prezývku Kara Ben Nemsi. V praxi sa to prejavovalo tak, že k sebe pribral polovicu hercov z mayoviek, akurát v iných rolách. Pritom Old Shatterhand hrá "sám seba", akurát s iným menom. Proste wtf. A to, že nejde o Divoký Západ, ale o Orient, sa prejavuje v praxi tak, že to vyzerá skôr na Rumunsko, než Orient, ale s tým rozdielom, že občas sa produkcia zmohla na drahší, pikantnejší kostým. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Lex Barker na chvíli nechal Old Shatterhanda Old Shatterhandem a pustil se do mayovek pro změnu orientálních. To u indiánek nezůstalo bez následků, ale to je již jiná kapitola. A kdo že je ten odvážný a čestný hrdina Kara ben Nemsi? Žádný strach, to nám hned na začátku prozradí Hadschi Halef Omar v podání Ralfa Woltera. Producent Arthur Brauner nechal vypracovat scénář ještě před natáčením své vlastní mayovky ´Old Shatterhand´, aby se přeci jen od té Ameriky krapet odlišil. Rodinný příběh má přes své dobrodružství i unylou pohádkovost, což kouzlo mayovek přeci jen krapet sráží na kolena. Humorný charakter Sira Davida Lindsaye a jeho sluhy je v rámci odlehčení vážnosti hlavní dějové linky přirozeným přínosem, ale v tomto případě čeho je moc, toho je příliš. Děj se zabývá posledním dobrodružstvím Kara ben Nemsiho v tomto kraji, jak prozradí konec, což svým způsobem vyznívá podivně. Je záhadou, proč se tak Brauner rozhodl. Nevěřil v přijetí diváků? Těžko říct. Každopádně se jednalo o příjemnou změnu. Mayovky z Orientu do dnes nejsou tak známé jako indiánky z Ameriky, a i když je děj očekávaně své knižní předloze na hony vzdálený, film jako takový potěší, i když na tom má největší zásluhu právě přítomnost Lexe Barkera. Přiznejme si, že bez něj by to prostě nebylo ono. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Trochu se divím nízkému hodnocení, které zde vidím. Žut je velmi dobrá mayovka. Oproti filmům s Vinnetouem je více realistická, pokud je možmo u této série filmů takovýto termín použít. Třeba už jen Kara ben Nemsí je tu člověk z masa a krve. Dokonce si pohmoždí kotník při pádu ze svahu, což je věc nebývalá. Rovněž hlavní padouch Žut je tu velmi dobrý. Lord Castlepool je břídil vedle sira Lindsaye, báječně dabovaného Svatoplukem Benešem. Jak říkám, moc povedená mayovka. Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • Celé jméno hlavního hrdiny zní Emír Hadží Kara ben Nemsí Efendi. (Hans.)
  • Honoráře:
    Lex Barker: 196.205 DM
    Chris Howland: 37.494 DM
    Marie Versini: 35.000 DM
    Dieter Borsche: 34.000 DM
    Ralf Wolter: 31.000 DM
    Rik Battaglia: 26.000 DM
    Friedrich von Ledebur: 16.000 DM
    Robert Siodmak za režii: 80.000 DM
    Robert Siodmak za scénář: 30.000 DM
    Georg Marischka za scénář: 25.000 DM
    Manfred Korytowski za vedení produkce: 12.433 DM (hippyman)
  • Mezi 73 snímky promítanými v Německu v sezóně 1964-1965 obsadil Žut třetí místo. Úspěnější byly už jen Vinnetou – Rudý gentleman a Mezi Supy. (hippyman)

Reklama

Reklama