poster

Něžné vlny

  • Slovensko

    Nežné vlny

Komedie / Romantický

Česko, 2013, 96 min

Scénář:

Jiří Vejdělek

Hrají:

Táňa Pauhofová, Hynek Čermák, Robert Cejnar, Lucie Šteflová, Jan Maršál, Gabriel Barreto de Carvalho, Natálie Halouzková, Jan Hartl, Vojtěch Dyk, Jan Budař, Václav Kopta, Taťjana Medvecká, Daniel Novák, Jakub Nemčok, Lucie Černá, Barbora Černá, Natálie Eiseltová, Tina Šimková, Vica Kerekes, Martin Sitta, Stanislav Zindulka, Petra Lustigová, Martin Pechlát, Daniela Choděrová, Petr Vaněk, Michal Novotný, Vladislav Georgiev, Eva Nosálková-Leinweberová, Tomáš Bambušek, Michal Dlouhý, Zbyšek Horák, Philipp Kaspar Schenker, Jakub Kučera, Ondřej Hyneš, Lukáš Čepelák, Anna Novotná, Anna Kadeřávková, Luisa Purkrábková, Alexander Borodin, Michaela Kovaříková, Václav Matějovský, Vojtěch Machuta, Štěpánka Čapková, Anna Pačesová, Terezia Bělčáková, Kateřina Hanzlíková, Štěpán Krtička, Pavel Vaněk, Matouš Zah, Tereza Klementová, Karolína Klempířová, Julie Brožová, Eva Leskoujanová, Tereza Bočková, Tereza Mahdalová, Adéla Nováková, Barbora Žáková, Natálie Nováková, Elisabeth Belehová, Jakub Chaloupka, Jiří Loskot, Štěpán Mikoláš, Marián Mikš, Jakub Leichter, Ondřej Nápravník, Tadeáš Rolenc, Alexander Hemala, Filip Lízner, Dominik Zámečník, Oskar Pajer, Josef Kuhn
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MikeCool
    ****

    Že já vůl na tu předpremiéru v Hradci Králové nešel. Vejdělkova nejnákladnější dávka skvělého humoru, který byl opět na vysoké úrovní. V kině, kde jsem seděl mezi samými čtyřicátníky, chytla dokonce jedna slečna / paní záchvat smíchu v trvání asi jedné minuty (stala se takovou atrakcí vyprodaného sálu). Z první třicetiminutovky jsem byl uchvácený a v mysli se mi promítala otázka, že prozatím z českých filmů vidím největšího konkurenta Hořícímu keři, ale v momentě, kdy hlavní postava dospěla (Level 3: Robert Cejnar), to ztrácelo takový svižný a humorem překypovaný nádech. Zřejmě zato může nepříliš profesionální výkon Roberta Cejnara. Ale jsem optimista a tak hodnotím Něžné vlny jako velmi zdařilý. Hlavně díky již zmíněnému humoru, kterým málem přepsali historii, viz. Sametová revoluce. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov)(24.1.2014)

  • Frajer42
    *

    Další neuvěřitelná česká blbost, ve které jsem našel jediná světlá místečka v účasti Táně Pahofové a Vica Karekes, které jsou opravdu číče. Druhá jmenovaná není téměř k vidění, ale první jmenovaná je dokonce výborná herečka, takže to nebude odpad. Jinak není o co stát. Příběh je absolutně o ničem. Jeden hrozně nesympatický kokot vypráví o svém životě, který se naštěstí odehrává v zajímavé době, takže se snímek dá dokoukat. Hlavní hrdina mi neuvěřitelně vadil, a to naprosto ve všech věkových provedeních. Zasmál jsem se všeho všudy jednou, takže to byla opět česká komedie jako prase. Hrozně mě obtěžoval láskyplný soundtrack, který tento nesmysl takřka po celou stopáž provázel. Zkurvení sametové revoluce byl naprostý vrchol debilismu. Pokud hledáte komedii, tak od tohohle dejte ruce daleko pryč.(14.7.2014)

  • joehot
    ****

    Film o lásce k zrzkám nemůže být špatný. (A mám pocit, že Vejdělek je z podobně ouchylnýho ražení, jako moje maličkost.) Něžné vlny jsou trochu škatule, o tom žádná. Ale na tak lehkou a pozitivní notu (a navíc s pěknými skladbami k obrazu), že neomrzí. A "ForrestoGumpovský" závěr, ten vyloženě potěšil.(28.4.2015)

  • borsalino
    ***

    Kousek pro nenáročného diváka, který se chce nechat vést jednoduchým nekomplikovaným příběhem a přitom nepotřebuje zapojit ani kousek šedé kůry mozkové. Po shlédnutí pak ani dost dobře nevíte, jestli jste nějakou část úplně neprospali, ale ani to nijak nevadí, protože přijít není o co. Ale je to takové milé prosté, a to prostě někdy postačí. Druhé shlédnutí je však vyloučeno.(17.8.2014)

  • kingik
    ***

    Vejdělek na vlnách "menzelovské" poetiky v nepoetických časech socialismu. Jiří Vejdělek točit filmy umí a jeho snímek je vzdálenou ozvěnou Menzelových děl. Svůj snímek o dospívajícím mladíkovi opatřil pěknou, pohádkově barvitou kamerou Vladimíra Smutného, která spolu s hudbou Miloše Krkošky vytváří celek, který vyprávění dodává na náladě. A náladu mají postavy vesměs pozitivní. Největším mrzoutem je tatínek Hynka Čermáka, který ze selhání zdolat kanál La Manche, viní Rusáky, kteří republice nikdy nepřinesli víc než houby. A skutečně. Až to bouchlo v Černobylu, vyrostly radioaktivní houby. Stačí aby ale posekal fůru dříví a je zase ticho po pěšině. To maminka Táni Pauhofové neklesá na mysli nikdy. Muži z okolí za ní pálí, ona ale zůstává věrná svému manželi. A pak zde máme jejich syna Vojtu, možná budoucí pianista, ale jeho pozornost od hudebního nástroje odvádí zrzavá spolužačka Ela, nad kterou masturbuje, až se otřásá dům. A tím se dostávám k nejmenšímu pozitivu filmu a tím je křečovitě naroubovaný humor, který skoro nemá co říct ani nabídnout a je nasoukán do řady miniscének, které mají nesouvisející ráz. Vejdělkovi zřejmě humor bez pointy přijde kvalitní, ale zasmát se něčemu ve filmu byl nadlidský úkol. Humor neobstaraly ani postavy na míru vzaté - Budař, Kopta, Dyk. Příliš se neosvědčilo, přinejmenším to bylo originální, spojení humoru s historickými událostmi (viz scéna s policejním kordonem na Albertově náměstí o 17 listopadu+radioaktivní houby). U řady postav je cítit příjemný "hrabalovský" rozměr tak dobře známý z filmů Jiřího Menzela. Odkazy na nošení sluchátek, staromódně gentlemanský lékař Jana Hartla, cudná erotika a další drobnosti, toho si všimne jen skutečný znalec a ocení to. Herci hrají v pohodě. U Čermáka s Budařem vlasový prost nahradily příčesky, které jsou nepřirozené. Hlavního hrdinu vyprávění ztvárnili dva různí herci: v dětství Jan Maršál, pubertální věk obstaral neznámý a Maršálovi nepodobný Robert Cejnar. S jeho postavou se dostaneme až do osudného listopadu 1989. Amatérsky instruované scény z revolučních dní mnoho povyku nenadělají, o nic lépe si nevede ani příliš uměle působící Spartakiáda přenášená televizí. Stylizovaným a roztomile zahraným postavám a režii, která příjemně protéká po poetické vlně a naráží na proud kompaktnějších i realističtějších filmů z tohoto období, se divák vyhýbat nemusí. 60%(22.10.2015)

  • - Most v Jaroměři, který se několikrát objevil v záběru, přibližně po 6 hodinách od posledního záběru vlivem rozvodněného toku spadl. Šlo tak o jeho "poslední roli". (krapav)

  • - „Nežné vlny sú spomienkou na moje detstvo a dospievanie, teda časy, keď som bol ešte nepobozkaný a vo veciach lásky obyčajný samouk. Možno preto je film oproti predchádzajúcim pikantným komédiám predsa len jemnejší, láskavejší a ako názov napovedá - nežnejší," vyjadril sa režisér Jiří Vejdělek. (kacer4)

  • - Ve skutečnosti je Táňa Pauhofová pouze o 12 let starší než její filmový syn Robert Cejnar. (Stanley619)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace