Pozor na Harryho

Woody měl vlastně s Annie Hall tak trochu smůlu, protože sám sobě nasadil laťku, kterou jen těžko může překonat a stejně tak i zmlsaný divák. Když se ale na Harryho zkusím dívat bez srovnávání, musím uznat, že to je opravdu mimořádná komedie. Nejen, že je tradičně velmi vtipná, ale Woody si napsal scénář, který snad mohl realizovat jen on sám. Harry je totiž spisovatel, kterého inspirují lidé kolem něj, včetně manželek, milenek, sestry...... a jejichž povahy, karamboly i tajemství do své knihy používá, což oni samozřejmě zjistí, i když postavy s příběhy "rafinovaně" prohází. Náročnost na diváka spočívá právě v tom, že skutečnou postavu a její alter ego v knize hrají vždy dva různí herci, takže je to chvílemi docela guláš, ale velmi velmi vtipný. Kde jinde byste mohli slyšet například dialog - " Ty nectíš hodnoty, ty neznáš nic, jen nihilizmus, cynizmus, sarkazmus a orgazmus". "Škoda, že nejsme ve Francii, byl by to bezvadnej reklamní slogan" - než ve Woodyho filmu? (16.09.2005)

"Mel's out of focus, he's soft."     Bláznivá komédia s typickou allenovskou smršťou vtipných dialógov, ktorá bola zaradená aj medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Allen tu tak čudne experimentuje so strihom a to až do tej miery, že som si niekedy kládol otázku, či nejde o chybnú nahrávku. Určite ma viac na filme zaujali uletené nápady, ktorými Allen opäť raz hýri, ako sú návšteva smrtky, návšteva pekla, či rozostretý Mel (Robin Williams). Hlavnou postavou je Harry Block, neurotický spisovateľ posadnutý sexom, žijúci v bizarnom svete, v ktorom sú pomiešaní skutoční ľudia s vymyslenými postavami jeho románov (na základe skutočných ľudí).     "I like it, a character who's too neurotic to to function in life but can only function in art." (02.01.2023)

Většina Allenových filmů jsou do určité míry autobiografické, Deconstructing Harry se mi však zdá být ze všech nejvíc. Starý dobrý Woody se zamýšlí nad tím, čím ty přítelkyně během své kariéry zklamával, jak psát, o čem psát, o tom, že někdo se lépe pohybuje v umění než v životě... I když je to typická allenovská komedie, vyznění je nakonec o dost trpčí, než jeho ostatní filmy... Allen je sám. Na krku má jen rozhádané bývalky a naprosté nepochopení okolím... nebo možná vlastní nechápavost k okolí - a právě toto dilema tu Allen řeší - na čí straně je chyba? Nejsem to já, kdo celý život ubližuje, ač to svádím na vše ostatní? Nakonec mu zbývají jen vlastní postavy, ty ho chápou nejlépe...dokonce líp než vlastní psychiatr, protože tomu říká jen co chce...V Annie Hall říká na konci, když sledujeme jeho hru, která končí happyendem (dívka-Annie se k chlapci vrátí), že hry musí dopadnout dobře, protože život je mnohem těžší a on to musí nějak kompenzovat.... To samé říká i v Deconstructing Harry - postavy jak je napsal jsou lepší než jejich skutečné předobrazy, proto jsou jediní, kteří Harrymu skutečně rozumí... (30.01.2005)

Jeden z těch lepších Woodyho filmů modernější doby. Nepostrádá vtipné hlášky, nápady (scény s rozmazanými herci), vtipný střih i kameru. Režisér tak trochu hraje sám sebe (nebo sám se sebou?), naráží na svoje starší filmy a míchá nepřeberné množství postav a dějových linek. Právě různé dějové linky vytvářejí z Pozor na Harryho jeden z nejkomplexnějších filmů, co jsem viděl. Krom samotné hlavní linie (která už je sama o sobě "zdvojená") nacházíme dalších pár příběhů, které na první pohled s filmem nesouvisí. S postupem času ale vše začne do sebe zapadat a Woody Allen tak rozjíždí labyrint filmu, knih, fikce, skutečnosti... Co z toho je vlastně pravda? :-) (05.03.2012)