Zet a dvě nuly

Greenaway s radostným záujmom a neskrývaným potešením sleduje hnilobný rozklad. A s iróniou. Táto v podstate baroková morbídna symbolika Vanitas je v jeho chápaní výstrahou pred zanieteným výkladom reality sveta i reality umenia, pred ich pitvaním, rozoberaním a rozkladom. Všetko sa totiž riadi vnútornými zákonitosťami, ktoré sú rovnako bizarné a rozumom neuchopiteľné ako surrealistická smrteľná automobilová zrážka s labuťou (alebo Lédou?) alebo stret bývalých siamských dvojčiat s budúcou beznohou ženou. Starosvetsky duchaplné dialógy Greenaway láskyplne podrobuje rozkladnému procesu, takže z úst aktérov vypadávajú len dadaistické šifry. Hm, úskalím krajne subjektivistických koncepcií býva fakt, že divák nemusí zdieľať autorovo nadšenie pre všetky jednotlivosti. Čo sa mňa týka, Greenaway je to síce parádny, no nie všetky ponúkané zmyslové podnety zodpovedajú mojej senzibilite. (03.11.2007)

Můj třetí film od Greenawaye. Musím konstatovat, že je to naprostý blázen, ale baví mě čím dál víc. Jeden z nemnoha režisérů, který má naprosto nezaměnitelný styl a nemění ho. Ale jestliže je rejža blázen, tak Nyman je génius. V jejich filmech tak vzniká podobná symbióza jako Nolan+Zimmer, jeden bez druhého by nebyli ničím. (10.02.2011)

Je to unikatni, zajimave, originalni, kompozicne napadite a hudebne pusobive, ale k cemu je vsechen ten art, kdyz me vysledek nudi? Skoda, ze se ta hodnotna vytvarna snaha nespojila s dobrym scenarem a podanim, ktere ma nejaky vypravecsky drive. Me druhe setkani s Greenawayem tak dopada uplne stejne jako to prvni, dokonce i ty pera (asi nejaky reziseruv trademark). Dam Peterovi jeste posledni, treti sanci a jestli to bude opet nudny art, ve kterem mi ukaze penis, tak u me konci. 6/10 (23.02.2012)

Nesmírně zajímavý film. S dějem, který je v podstatě nereprodukovatelný. Rafinovaně aranžované záběry a výtečná hudba Michaela Nymana dávají dohromady skutečně nevšední intelektuální podívanou a artovou záležitost par excellence. Přesto mi tam chybělo cosi, co jsem našel v jiném Greenawayově snímku "Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec" z r. 1989, kde jsem šel z dokonalosti onoho filmového tvaru do mdlob. Rozhodně je to ale film, který stojí za opakované zhlédnutí, takže je prostě jenom možné, že jsem aktuálně onu genialitu, která by tam snad mohla být, prostě jen přehlédl, a čeká mě to příště. (02.10.2011)

Po technické stránce výborný film, škoda, že nemůžu říct to stejné o příběhu. Parta opravdu hodně divných lidí, sledování rozkladných procesů u zvířat (metoda časosběrného natáčení v celé své kráse či odpornosti, chcete-li), pochybný kult kolem jistého malíře, záliba v erotických příbězích se zvířaty, milování se s jedno(bez)nohou ženou, sledování dokumentů o vzniku života...v mnoha směrech jistě originální, ale pro mě osobně už ne tak moc záživné. Humor snímku, značně absurdní, mě bohužel míjel (podařilo se mi zaznamenat několik míst k potenciálnímu pobavení, smích ve mně však vyvolaly dohromady tak 2 scény; věděl jsem čemu se mám asi smát, ale nesmál se, spíš naopak). Za největší přednost snímku považuju jeho soundtrack, pan Nyman mě svou hudbou znovu uhranul a začínám vážně přemýšlet o tom, jestli by filmy, ke kterým ji složil, nebyly bez jeho přispění úplně něčím jiným. Celkově lepší průměr. (10.08.2012)