Rosewater

Tak to vypadá, že začali docházet „opravdoví hrdinové“! Hrdinové čestní a morálně neústupní natolik, že vydrží nelidské mučení v nejhnusnějších věznicích světa, aniž by jakkoliv ustoupili ze svých skálopevných zásad a zpronevěřili se své pravdě. V kurzu začínají být zbabělí přičmoudlí přizdisráči z londýnského Ňufsvíku, co v Halydej-Yn Ahmádího Neřáda po opravdu nehumánním a ultrabrutálním mučení spočívajícím v tom, že si museli natáhnout pásku přes oči, přičemž na ně dost nevybíravě pár měsíců zblízka řval nějaký perský strejc, jemuž asi dost ukrutně smrdělo z huby, prozradili i to, co nevěděli a bez skrupulí a ochotně se stali nástrojem propagandy té islámské pakáže. Vše jen proto, aby se co nejdříve dostali do pohodlného bezpečí svého evropského bytu a mohli pak velkohubě bez bázně a hany za počítačem naprosto páteřně bojovat proti bezpráví, útlaku a tyranii. No to mi teda polib Chomejnýho! Po sto minutách na hlavu postavené a kdovíproč natočené trapné kraviny o ničem jsem si připadal málem jako v pohádce Tisíce a jedné nudy, ve které se onen prefíkaný vezír na všechno vysral, vrabec sežral orla, pastýř okradl zloděje, al-Ma’mún si Chadídžu, dceru al-Hasana ibn Sahla, nakonec nevzal, i když byla sice tlustá a hnusná, ale zato strašná piča, a Šehrezáda tak unudila chalífa xmrti, čímž se vyhnula popravě. (22.02.2015)

Voľby v Iráne rok 2009, očami a kamerou novinára, ktorého za to zatkli a väznili. Filmovo priemerné, občas trochu naivné, ale bolo mi sympatické, že sa to nezvrhlo na klasický heroický epos alebo väzenský masochizmus. Občas to stačí aj takto, nohami na zemi. Ibaže potom nezostane žiadny vzletný zážitok. (08.04.2015)

Až příště dostanu chuť na perskou, tak raději tu o Šeherezádě. Nereálné (spíše přehnaně zjednodušené), naivní a silně prozápadní. Růže, těhotná manželka, Leonard Cohen, Megan Fox = porno, dobří a zlí Íránci (hovořící mezi sebou anglicky), agent dement, CIA je také zlá. Po celou stopáž víceméně k smíchu. Stewart je tak trošku chuj. Mohl to být moc dobrý film, jen se nebát tématu. 50% (26.02.2015)

Velmi zajímavý pohled na nepříliš dávné události v Iránu a ukázka že i tamnější obyvatelé jsou obyčejní a dost možná i normální lidé. První půlka filmu dávala tušit že se bude jednat o kvalitní podívanou, žel druhá polovina plná divných scén a flashbacků (nechci spoilovat), výsledný dojem hodně srazila. (06.02.2015)

Čtyřměsíční izolace, obvinění ze špionáže a psychické mučení v íránském vězení rozhodně nemohly být žádná selanka, nicméně zrovna tahle stěžejní většina snímku, v níž novinář Bahari přemítal o odloučení, rodině a spěl k podepsání (vykonstruovaného) přiznání, mě upřímně dost nudila. Přitom půdu měla připravenou dobře, úvodní dokumentování (zfalšovaných) voleb a následných demonstrací vypovědělo mnoho znepokojivého o nesvobodě v islámské zemi. Závěr s využitím ("masážních" :-)) fantazií vyslýchatele i zkostnatělosti režimu pak trochu ujel do nechtěně úsměvné, pranýřující angažovanosti; ovšem stále šlo o velmi "respektuhodné" téma, které si slabé 3* nakonec vysloužilo. (14.02.2017)