Režie:
Brian PercivalScénář:
Michael PetroniKamera:
Florian BallhausHudba:
John WilliamsHrají:
Sophie Nélisse, Geoffrey Rush, Emily Watson, Nico Liersch, Ben Schnetzer, Joachim Paul Assböck, Carina N. Wiese, Kirsten Block, Georg Tryphon (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Síla slov a fantazie je ukrytá v knihách. Ale jen pro toho, kdo je umí a chce přečíst. Film Zlodějka knih vypráví příběh Liesel (Sophie Nélisse), která se během druhé světové války dostane do pěstounské rodiny Hanse Hubermanna (Geoffrey Rush) a jeho ženy Rosy (Emily Watsonová), aby zde začala nový život. Liesel se snaží zapadnout – doma i ve škole, kde si z ní spolužáci utahují, protože neumí pořádně číst. Liesel je odhodlaná situaci změnit s jednostrannou posedlostí rodícího se učence. A získá k tomu pomoc svého dobrosrdečného nového tatínka. Hans se s Liesel učí dny i noci, během nichž se Liesel snaží podrobně prostudovat svoji první knihu, Hrobníkovu příručku, kterou si tajně „odnesla" z pohřbu svého bratra. Liesel se také spřátelí s jejich novým hostem, židovským uprchlíkem Maxem (Ben Schnetzer), kterého před nacisty skrývají ve sklepě. A právě Max je dalším, kdo ji povzbuzuje ve čtení a v touze po vzdělání. Postupně se mění i její přátelství s mladým sousedem Rudym (Nico Liersch), který Liesel sice škádlí, ale přitom se do ní zamiluje. Dobu plnou utrpení a strádání pak všichni společně překonávají pomocí knih, které nejen pro sebe Liesel krade v knihovně místního starosty. A postupně se naučí vážit si nejen síly slov, ale i moci nad nimi. (Cinemart)
(více)Videa (19)
Recenze (657)
Knihu som čítala štyri roky dozadu, príbeh som poznala, takže som vedela, že po tejto stránke to bude v poriadku. Naozaj pekný film, a som rada, že to nezmrvili ... dokonca aj Smrť bola poriešená dobre. Z kina som odchádzala spokojná. Výprava, kostýmy a muzika super. Hlavné herecké trio neskutočné - Watson je dokonalá, nemôžem sa jej vynapočúvať :-) Nélisse veľký talent, oči veľké na celú hlavu - krásna tvárička a Rush tradične super. Odporúčam a odporúčam prečítať si aj knihu. ()
Válka a nepříjemné události očima dětí, to může dopadnout hodně dobře nebo hodně špatně. Špatně tehdy, když děti ve filmu přemoudřele mudrují, filosofují a poučují z pozice kárajícího dospělého. Zkrátka když to nejsou děti. Děti nemusí být a nejsou pitomé, za to nelze zaměňovat dětskou naivitu, mnohdy rády přemýšlejí, ale taky teprve zkoušejí, poznávají a tvoří si postoje. Tohle ve filmech často tvůrci opomíjí a dělají z dětí takové malé uvědomělé dospělé. U Zlodějky jsem se právě tohohle bál. A je pravda, že místy tam film měl trochu nakročeno (třeba jak obě děti hned od začátku vědí, kdo je ten špatný), naštěstí se o to jen olízne. Jinak je to překvapivě solidní a pěkný film a já osobně oceňuju právě tu vcelku klasickou stavbu, po které se mi v záplavě všelijakých "netradičních pohledů" a "experimentů" (obvykle krycí jména pro neschopnost vyprávět příběh) docela stýská. Mají dle mého s reálnými osudy více společného a více v nich může vyniknout člověk jako takový. Liesel a její kamarád Hans jsou sympatické děti a člověk jim fandí. Stranou nezůstává ani dobrosrdečný tatík Geoffrey Rush. A konec byl velmi silný. ()
Na papíře musí film působit jako neúměrně protahovaný a značně sentimentální slepenec všech klišé, které si lze z příběhů o svinských nacistech a síle přátelských hodnot v dobách války vybavit. Přiznám se ale, že finální podoba, její účelné narativní strategie, herecké výkony, přístup k divákovi i to, jak film sám sebe prezentuje, mi tak nevtíravě a zároveň nátlakově imponovala, že musím nižší objektivní hodnocení subjektivně navýšit. Na poeticky ironickém komentáři nevšedního vypravěče, na lehkých tónech Williamsova soundtracku a na ryzích humánních poselstvích skrze optiku nezkažených lidských duší jsem se pohodlně svezl k silnému filmovému zážitku, který je možná vzhledem k závažnosti námětu až moc příjemný, ale co sdělit chce, to sdělí účelně a beze zbytku... ()
Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli se nejdřív podívám na film a pak si přečtu knížku, nebo opačně. Nakonec teda vyhrál film. O co tam jde, jsem tušila jen zběžně. V podstatě můžu tomu filmu vyčíst jen jedno. Sice si ráda poslechnu film, kde se mluví anglicky, ale, když jde o Německo v období války, tak mi přišlo dost divné, že většina postav mluvila anglicky. Jinak se mi to ale líbilo a bylo to i dobře zahrané, v čelem s dívkou co hrála hlavní roli a Geoffrey Rushem. Konec jsem sice asi čekala trošku jiný, ale dostalo mě to. 5* ()
Lacný príbeh, kde autori stavili na "osvedčené" témy. Židovský chlapec, ukrývaný v dome v Nemecku, počas vojny. Malé, nevinné stvorenie v čase vojny. Proste klišé nad klišé bez hlbšieho príbehu, bez presvedčivých hereckých výkonov. Tie tri hviezdičky dávam len zo slušnosti. Ako toto mohol byť knižný bestseller rokov minulých? Žeby až tak to filmoví tvorcovia zmrvili ? 3*** ()
Galerie (33)
Zajímavosti (13)
- Natáčení probíhalo od 28. února do 15. dubna 2013. Natáčelo se ve městě Görlitz v Sasku a v Berlíně. (rafix)
- Max (Ben Schnetzer) zamaluje ve své knize stránky bílou barvou a věnuje ji Liesel (Sophie Nélisse), aby si na "prázdné" stránky psala deník. Stránky jsou však zcela hladké jako skutečně prázdný papír a nenesou stopy přebarvení, dokonce ani později, kdy byl deník vyloven zcela promočený z řeky, není viditelné žádné poškození typické pro usušené listy papíru. Až zcela v závěru je ukázan s jistým poškozením, které má evokovat stáří několika desítek let. (Drom)
- Jedna z knížek, kterou Liesel (Sophie Nélisse) předčítá nemocnému Maxovi (Ben Schnetzer) je samotná předloha pro zpracování filmu, kniha "Zlodějka knih", což jde poznat podle totožné citované věty. (hansel97)
Reklama