Režie:
Brian PercivalScénář:
Michael PetroniKamera:
Florian BallhausHudba:
John WilliamsHrají:
Sophie Nélisse, Geoffrey Rush, Emily Watson, Nico Liersch, Ben Schnetzer, Joachim Paul Assböck, Carina N. Wiese, Kirsten Block, Georg Tryphon (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Síla slov a fantazie je ukrytá v knihách. Ale jen pro toho, kdo je umí a chce přečíst. Film Zlodějka knih vypráví příběh Liesel (Sophie Nélisse), která se během druhé světové války dostane do pěstounské rodiny Hanse Hubermanna (Geoffrey Rush) a jeho ženy Rosy (Emily Watsonová), aby zde začala nový život. Liesel se snaží zapadnout – doma i ve škole, kde si z ní spolužáci utahují, protože neumí pořádně číst. Liesel je odhodlaná situaci změnit s jednostrannou posedlostí rodícího se učence. A získá k tomu pomoc svého dobrosrdečného nového tatínka. Hans se s Liesel učí dny i noci, během nichž se Liesel snaží podrobně prostudovat svoji první knihu, Hrobníkovu příručku, kterou si tajně „odnesla" z pohřbu svého bratra. Liesel se také spřátelí s jejich novým hostem, židovským uprchlíkem Maxem (Ben Schnetzer), kterého před nacisty skrývají ve sklepě. A právě Max je dalším, kdo ji povzbuzuje ve čtení a v touze po vzdělání. Postupně se mění i její přátelství s mladým sousedem Rudym (Nico Liersch), který Liesel sice škádlí, ale přitom se do ní zamiluje. Dobu plnou utrpení a strádání pak všichni společně překonávají pomocí knih, které nejen pro sebe Liesel krade v knihovně místního starosty. A postupně se naučí vážit si nejen síly slov, ale i moci nad nimi. (CinemArt)
(více)Videa (19)
Recenze (657)
,,NEJSEM SI JIST, CO TO ZNAMENÁ... VŠECHNO, ČÍM JSME SI PROŠLI... VŠECHNO, CO JSME UDĚLALI… PROSTĚ JSME JEN BYLI LIDMI. TO LIDÉ DĚLAJÍ…“ /// Film co začíná a končí smrtí. A příběhem, v němž se už brzy v Německu začnou rozbíjet výlohy a pálit knihy. Stávám se součástí vztahu dvou dětí, získává si mě G. Rush a zjišťuju, že i ta E. Watson má parádní roli. Ať si kdo co chce říká – ta atmosféra 40cátejch let je super! Sere mě, že tady nezní němčina. S ní by to mělo parádní autenticitu! Ovšem i tak jde o hezkej příběh s několika dojímavejma okamžikama. A věta: ,,NESNÁŠÍM HITLERA“ zní z těch dětskej úst neuvěřitelně romanticky! Navíc smrt jako vypravěč – NIKDO NEŽIJE VĚČNĚ – já vím, a nemusí mít na sobě ani pyžamo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2005 napsal Markus Zusak, číst nebudu. 2.) Zajímá mě, jak se dá přes příručku hrobníka dopracovat k lásce knihám. 3.) Thx za titule ,,cetar“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Všetko, čo ste si chceli po dvestošesťdesiaty krát zopakovať o nacistoch a ich štvancoch, v priehľadnom a sentimentálnom prevedení s ďalšou ultrakrehkou hudbou Johna Williamsa. Detská nevinnosť, srdečný ukrývaný Žid, veľkosrdečný apa a starostlivá mama. Všetci sa majú nesmierne radi, nosia rodinné hodnoty a na dvere im klope gestapo... Pekne nakrútená slzopudná mainstreamovka. Geoffrey Rush a Emily Watson sú hodní vyššieho filmového umenia. ()
Nějak se nemůžu dobrat k tomu, kdo měl být cílovkou tohoto filmu. Pokud je to dospělý divák, pak jde o hodně slabý a umělý pokus na tísíckrát ohrané téma (ne že bych ho neměl rád), pokud jsou to děcka kolem těch 12 let, se kterýma se potkáváme ve filmu, pak je to, mám obavu, pro ně úplně zbytečný a nezajímavý snímek. Sophie Nélisse hraje hlavně v závěru jako na houpačce, Geoffrey Rush předvádí svůj vyšší standard, Emily Watson mně pila krev svým utrápeným xichtem. Závěrečné rádoby přitlačení na pilu se mnou ani nehlo, takže já nemůžu dát víc jak dvě hvězdy za dočkání se konce a standardně zvládnutou filmařinu. O ničem....mnohem vřeleji doporučuju tohle. 45% ()
Lacný príbeh, kde autori stavili na "osvedčené" témy. Židovský chlapec, ukrývaný v dome v Nemecku, počas vojny. Malé, nevinné stvorenie v čase vojny. Proste klišé nad klišé bez hlbšieho príbehu, bez presvedčivých hereckých výkonov. Tie tri hviezdičky dávam len zo slušnosti. Ako toto mohol byť knižný bestseller rokov minulých? Žeby až tak to filmoví tvorcovia zmrvili ? 3*** ()
Válka a nepříjemné události očima dětí, to může dopadnout hodně dobře nebo hodně špatně. Špatně tehdy, když děti ve filmu přemoudřele mudrují, filosofují a poučují z pozice kárajícího dospělého. Zkrátka když to nejsou děti. Děti nemusí být a nejsou pitomé, za to nelze zaměňovat dětskou naivitu, mnohdy rády přemýšlejí, ale taky teprve zkoušejí, poznávají a tvoří si postoje. Tohle ve filmech často tvůrci opomíjí a dělají z dětí takové malé uvědomělé dospělé. U Zlodějky jsem se právě tohohle bál. A je pravda, že místy tam film měl trochu nakročeno (třeba jak obě děti hned od začátku vědí, kdo je ten špatný), naštěstí se o to jen olízne. Jinak je to překvapivě solidní a pěkný film a já osobně oceňuju právě tu vcelku klasickou stavbu, po které se mi v záplavě všelijakých "netradičních pohledů" a "experimentů" (obvykle krycí jména pro neschopnost vyprávět příběh) docela stýská. Mají dle mého s reálnými osudy více společného a více v nich může vyniknout člověk jako takový. Liesel a její kamarád Hans jsou sympatické děti a člověk jim fandí. Stranou nezůstává ani dobrosrdečný tatík Geoffrey Rush. A konec byl velmi silný. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (13)
- Sophie Nélisse, která ztvárnila dospívající Liesel, trénuje gymnastiku od 3 let a v době uvedení filmu dosahovala národní úrovně. Když jí zavolal její agent s nabídkou role Liesel, právě se připravovala na Olympiádu v Riu, díky zranění však roli získala a do role se dle vlastních slov zamilovala. (Epistemolog)
- V kategorii nejlepší hudba byl za svou práci na Oscara nominován John Williams. (Ivet.K)
- Pokud byste pátrali po knihách, které malá Liesel (Sophie Nélisse) čte, zjistíte, že naprostá většina jich je fiktivní. (sator)
Reklama