Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Enšpígl
    **

    Jako joo, je to doják jak dění na jatkách, ale na mě to nepůsobilo uplně. Přišlo mě to příliš mnoho tradičních a tudíž ohraných elementů. Žid v nouzi, malá holčička a její kukadla, hodný lidi a ten příběh měl jen jeden filmově silnější moment, když nácek je sklepě, při ní jsem svůj dech vyhlásil za nedostatkový zboží, ale jinak mě to bohužel spíš míjelo a přitom jsem si velmi přál aby mě film trefil do toho červenýho bušícího orgánu.(14.2.2015)

  • castor
    ***

    Jakkoliv to pojednává o těžké době, která krutě zasáhla miliony životů, a jakkoliv vážně se o blížícím počátku války na plátně mluví, ve finále nám z rovnice vypadne pozitivní kousek plný dojemných momentů o síle lidskosti a psaného slova. Nic víc, nic míň. Myslím to tak, že ta nálož tragična nikdy nejde skutečně na krev. Když se s čistou hlavou ohlédnu zpět, Zlodějka knih je schématická a bohužel i plochá podívaná, která se bere nesmírně vážně a má nespočet utahaných pasáží. Jsem přesvědčený, že si život uprostřed nacistického Německa zasloužil větší péči. Podivná je v téhle dražší televizní adaptaci i angličtina se zřetelným německým přízvukem. Moc jsem se ve smyslu neorientoval. Kameraman Florian Ballhaus (syn renomovaného Michaela Ballhause – Mafiáni, Spáči, Gangy New Yorku) předkládá patřičnou výpravnost, John Williams zase křehkou hudbu, která se musí líbit. Herecky přichází kromě dětských herců kvalita hlavně s Geoffreym Rushem a Emily Watson. On má srdce na dlani, ona hroší kůži. Ale zase jen na oko. Její tvrdá slupka stejně jako u samotného filmu není opravdová.(14.2.2014)

  • Hild
    ***

    Nejvíce mi na tomto filmu vadila ta jeho naivita, možná, že tato výtka není zcela na místě vzhledem k tomu, že hlavní hrdinkou je dítě, ale filmu jsem prostě neuvěřila. Zlodějka knih má v sobě svým způsobem jisté kouzlo a věřím, že kniha může být velmi dobrá, ale po celou dobu jsem měla pocit, že se dívám na takový ten nedělní film, u kterého stihnete poobědvat, dát si kafe a ještě vyžehlit prádlo. Neurazí, ale ani nenadchne.(19.1.2014)

  • M.a.t.t.
    ****

    Bolo by ľahké odpísať Zlodejku už len preto, že niektoré nosné prvky knihy sú vo filme skôr okrajovou záležitosťou. Nespravím to, pretože adaptovať podobne ladené dielo je len z princípu náročné a tak sa logicky upravovalo, škrtalo a odnieslo si to pár postáv, či viaceré miniepizódky. To podstatné tam však stále je. Jediný problém vidím v tom, že Brian Percival síce režíruje zručne, ale ducha knihy sa drží až príliš. Film tak nijak zvlášť negraduje a iba cez sled scénok pomaly plynie k nevyhnutnému záveru. Plynie však k nemu veľmi príjemne a to či už vplyvom neustále sa pod kožu zarývajúcemu soundtracku Johna Williamsa, alebo vďaka skvelo obsadeným postavám a hmatateľným vzťahom medzi nimi. Ale akokoľvek sú Hans, Rosa, Rudy, či Max skvelí, tento film skrátka patrí Sophie Nélisse. Tá sa pre rolu Liesel doslova narodila a všetky jej dilemy, smútok, či radosť budete prežívať priamo s ňou. 85%(3.2.2014)

  • Radek99
    ****

    Knihu jsem nečetl, ale soudě podle jejího odrazu v tomto filmu, si ji brzy přečtu. Sám film nese stigmata i přednosti velké mezinárodní koprodukce - vystavěn na základových kamenech západního žebříčku hodnot coby oslava lidskosti může vyznít trochu cukrkandlově, znepokojivě lesklý vzhledem k pesimistickému tématu, až příliš romantizující pohled na válečné hrůzy, kterým spíš konvenuje syrovost a naturalistický vhled, který tady (až na jeden moment v závěru) naprosto absentuje, až příliš humanity a snahy natočit ,,kladný film" neboli člověčinku (jak se hezky česky říká), všechno ale zachraňuje skvělé mezinárodní herecké obsazení (asi nikde jinde neuvidíte tolik anglofonních herců a hereček používat německé přitakávací částice „ja“ a ,,nein") a dobře odvedené filmové řemeslo. Hodně nefunkční (patrně oproti knize) je pásmo vypravěče, postmoderně koncipované křížení mezi vševědoucím vypravěčem a postavou Smrti, což se pohledem diváka může jevit poněkud prvoplánovité, v tomhle hojně zastoupeném subžánru (válka očima dítěte) je to sice odvážný krok, ale patrně měl zůstat jen na úrovni literárního textu. Jistým zklamáním je naprostá absence dotazování se po důvodech, proč byli mnozí v Německu těch časů svedeni fašistickou propagandou - zřejmě zásadní otázka, která je stále aktuální i dnes. Mnohde naznačeno (účast na vizuálně zajímavém srazu NSDAP, kde došlo k pálení knih atd.), naprosto nedotaženo. Formálně je zajímavá práce s barvami - zprvu bílá (pásmo vypravěče), posléze hnědá, béžové tóny a odstíny šedé, které si podmaňuje až magická síla barvy červené, mystiky všudypřítomných praporů a vlajek s hákovým křížem. Při přemýšlení o zfilmované Zlodějce knih se nemohu ubránit jednomu srovnání - tématicky totožné a důrazem na humanitu podobné Musíme si pomáhat snese hravě světové měřítko, Hřebejkův film řešil obdobné etické otázky s větší mírou jistoty a především hloubky...(20.4.2014)

  • - Když Liesel (Sophie Nélisse) leze oknem do knihovny, shodí stojan s knihami, který pak postaví zpět. Knihy během dalších záběrů neustále mění stranu, kde leží. (hansel97)

  • - V kategorii nejlepší hudba byl za svou práci na Oscara nominován John Williams. (Ivet.K)

  • - Natáčelo se ve městě Görlitz v Sasku a v Berlíně. (rafix)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace