Obsahy(1)
Příběh se odehrává v prostředí jedné pražské školy na sklonku předminulého století. Učitelský sbor tu ovládá učitel Jordán (K. Höger), kariérista, který se neštítí ani štvavých, anonymních výpadů v tisku proti byrokratickému inspektorovi Svobodovi (F. Smolík) a jeho „chráněnci“, učiteli Habadovi (R. Lukavský), který přišel z venkova. Když se mu to hodí, používá Jordán nevybíravé prostředky. Pokrytectví, podrazy a maloměstsky zatuchlý život na škole nemůže snést mladá učitelka (J. Hlaváčová). Když zjistí, že Jordán používá i jejího snoubence, učitele Boháčka (Z. Řehoř), ke svým špinavým záměrům, ruší plánovanou svatbu a odhodlá se k tomu, aby poměry na škole odsoudila před celým sborem… Televizní adaptaci školské komedie Václava Štecha nastudoval s řadou slavných hereckých osobností v roce 1968 v pražském televizním studiu režisér Miloslav Zachata. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
,,To se u nás mnohdy něco prohlašuje za moderní, a pak se ukáže, že je to jen prchavá voda. Už se s tím natropilo dost komedie." Spočátku jsem si trošku lámal hlavu, kdy se příběh odehrává (film jsem viděl po dlouhé době, měl z něj v paměti jen matné útržky a nečetl nic předem). Kam nás to v téhle inscenace zavedl Miroslav Zachata ve společnosti slavných herců v rolích učitelů? Dle úvodního kupletu Ljuby Hermanové a těch učitelských dialogů o zavedení povinné tělovýchovy či inspektorech potrpících si na tom, že pravítko musí ležet "rovnobežně s hranou stolu" to vypadalo spíš na nějakou tu první republiku, než 60. léta v době největšího uvolnění. Až detailní záběr na obraz Františka Josefa I. odhalil, že jde o ještě dávnější dobu c. k. monarchie někdy na přelomu století. Kdo ale očekává na rok natočení (1968) alespoň trochu společensky odvážnější obsah, nemusí být taky úplně zklamán, myslím, že v opětovném nástupu bývalého řídícího po amnestii a následní rehabilitaci lze vidět paralelu k době vzniku. Co však zůstává nadčasové navzdory změnám a pádům celé řady režimů od doby původní Štechovy hry, je až obludná ukázka kariérismu, protekce a pokrytectví v pracovním (zde učitelském) kolektivu. Mezi tolika oblíbenými českými filmy ze školského prostředí naprosto zapomenutý kousek, zabírající hodně kritický pohled na společnost jako takovou skrze jednu učitelskou sborovnu. Vynikající satirická komedie i drama, kterou sráží prakticky jen archaická kvalita obrazu. Většina zde zúčastněných herců je dnes již neopakovatelnou zárukou kvality, z pohledu filmografie Karla Högera zajímavý charakterový protipól či rovněž tematické doplnění ke Škole otců. 80% ()
Drama o vztazích v jednom učitelském sboru. 1) 43letý režisér Miloslav Zachata natočil dva roky před svou smrtí podle vlastního scénáře drama s komediálními prvky. Inscenaci hned tak nezapomenete nejenom díky pěkně napsanému scénáři a zručné režii, ale zejména zásluhou skvělých herců. 2) Zpívá tu 55letá Ljuba Hermanová, v roli školního inspektora doslova září 77letý František Smolík. 59letý Karel Hoger je v pro něj ne zcela obvyklé záporné roli. 49letý Radovan Lukavský i 48letý Vlastimil Brodský, stejně jako 50letý Josef Bek nebo 49letý Ota Sklenčka odvádějí své běžné (rozuměj špičkové) herecké výkony. 3) Za zmínku stojí i rychlost, s jakou si namlouvá 48letý Zdeněk Řehoř svou půvabnou kolegyni, 30letou Janu Hlaváčovou: Ještě před měsícem jste dovolila, abych vám půjčil rukopis. Před čtrnácti dny jste dovolila, abych vám vyznal lásku a předevčírem jsem se vás zeptal, jestli chcete být mojí ženou. Ani nechtějte vědět, co mu odpověděla. ()
Přesná črta hnusných lidských povah. Přesně takových, jaké stále tvoří naši společnost. Nejen ve školství, ale bohužel tam to škodí nejvíce, až do naší současnosti. Původní hru Václava Štecha datujeme do roku 1911, v šedesátkové inscenaci se sešla parta tvůrců z velké části pamatující první republiku a celek proto tvoří dvojí nostalgii. Zachata vtipně příběh navíc orámoval výstupem Ljuby Hermannové přesně takovým způsobem, jakým hrávala před válkou v dobovkách typu Otec Kondelík a ženich Vejvara. ()
Pokrytectví, prospěchářství, intriky plné klamavých frází a falešných úsměvů i zoufalá touha po spravedlnosti. Marně přemýšlím, zda existuje v českých filmech odpornější obludárium, než jakým je zdejší učitelský sbor. Hereckému obsazení vévodí Karel Höger v excelentní roli skrz naskrz bezcharakterního zástěrkáře a udavače. Obsah filmu zůstává dodnes nadmíru aktuální, přestože vlastně nepřináší šťastné vyústění. ()
Klasická ukázka společnosti, ať už funguje za doby mocnáře Franze Josefa I. (jako v tomto případě), nebo kdykoliv jindy. Pořád stejný. Pokřivenci, pokrytci, maloměšťáci, falešníci, bezcharakterní pazgřivci. Neskutečně odporné panoptikum tenhle učitelský sbor. S výjimkou jednoho rezignujícího kantora a mladé učitelky, obhajující spravedlnost a které je z celé této bandy blujno, tak jako bylo i mě. Ovšem jak jsou všechny ty charaktery zahrané, to je totální prvotřídní herecká liga, které není rovno!!! Záměrně nevyzdvihuji žádné jméno, protože co tady všichni předvádí, to prostě člověk jenom hledí s otevřenou hubou. O to víc to působí opravdově. ()
Reklama