Slídil

Sociopat dělá kariéru. A je v tom dobrej. Slídil sleduje výrazně negativní postavu, nikterak ji neglorifikuje, nepřináší divákovi morální satisfakci a přesto svou pozitivní úlohu splňuje - jednoduše proto, že se mu daří celou dobu výhružně šeptat "na tyhle lidi si dávej bacha". Rovina s mediálním hyenismem je až ve druhé řadě, jelikož produkty hyenismu uspokojují zase jen hyeny a těch jsou v savanách civilizace stamiliony. Výrazně děsivější je linie o bratrství sociopatie s ryzí posedlostí; když touha po čemkoliv ztratí zábrany, končívá to masakrem nepřipravených. Gilroy, Howard a Gyllenhaal se starají o diváckou atraktivitu, adaptabilní xindlovství s mediálně kritickým přesahem zase o dostatečně výrazné sdělení, po němž slabší povahy moc dobře spát nebudou. Ve zkratce: vždycky se najde někdo, kdo se místo snahy pomoci raději ujistí, zda mu svou krvácející mrtvolou nezasviníte kameru. (11.02.2015)

Slizký Slídil pohybující se ve vyhypovaném průměrném filmu, který se pro běžného diváka poměrně neokázale a nejasně snaží nastavit zrcadlo americkým médiím, které zajímají pouze střeva, krev, použité šprcky odhozené na dětském hřišti a pak možná někde na konci priorit i skutečné zprávy. Zkrátka takové ještě víc primitivnější obdoby TV Nova. Bohužel to není vysloveně satira, která by vtipnou formou kritizovala, ale vážně podaný nereálný příběh chladného sociopata a psychopata v jedné osobě, který jezdí po nočních ulicích LA s kamerou v ruce a slídí po "zajímavostech", jenž by se daly použít pro televizní zprávy. První hodinu se to zdlouhavé čumění do blba a čekání na hlášení z policejní vysílačky snést dá, jenže když toto "slídění" zabere celou stopáž a jen občas je vytržené z letargie nástřely kariérního postupu hlavní postavy, která mě v lepším případě nezajímá, v tom horším vysloveně sere, neevokuje to nic, z čehož bych roztáhl prdel, vystříkal klystýr nadšení a plácal se v tom jak lachtan. Vlastně je ten film jak čekání na Kokota, který překvapivě nepřišel. Gyllenhaal ovšem zahrál brilantně, výhradně díky jeho výkonu tu nudu nepošlu pod hranici průměru. 55%. (29.01.2015)

Nejlepší date movie pro bulvární novináře. Zároveň ale film, který odkvétající televizní zpravodajství využívá jen jako základny k tomu, aby s hořkým cynismem zpracoval univerzálnější témata - ideologie sebezdokonalování, vyhrocený individualismus a kariérismus v podmínkách tržního kapitalismu (který velí udílet významně znějící názvy nejen bezvýznamným pracovním pozicím, ale třeba i vraždě). Také díky tomu, že Gyllenhaalova noční šelma se „zeligovskou“ schopností splynout s libovolným prostředím postrádá stálou identitu (ne náhodou jeden z posledních záběrů cituje finále Obvyklých podezřelých), výborně funguje jako zrcadlo prohnilé společnosti. Od začátku chladnokrevně a bez jakýchkoliv morálních zábran (zřejmě ani neví, že něco jako morálka existuje) napodobuje druhé. Rychlou cestu k velkému úspěchu sám nevymyslel, ale odpozoroval a odposlouchal (mj. z televize a internetových kurzů). Pochopil, že nejlépe prodává průběžně přikrmovaný strach, že každý člověk a každá nešťastná událost mohou být zpeněžitelným zbožím. To, co chce, si prostě vezme. I kdyby kvůli tomu měl vraždit. Případně vytouženou skutečnost sám vytvořit. Znamenitě odstupňovaný vývoj Louových úprav reality před kamerou považuji za přednostní kvalitu tohoto návratu k osmdesátkové estetice (z níž podobně čerpá Michael Mann) a vypravěčské přímočarosti. Od přeuspořádání fotografií na ledničce a zatajování některých fakt cesta plynule pokračuje k přemísťování mrtvol a lžím, které mohou zabíjet. Celé Los Angeles se pro Loua stává počítačovou hrou (GPS mapa, plnění misí v časovém limitu), kde lze bez zásadních konsekvencí (pro viníka) spáchat cokoliv. S tím souvisí další nadčasová rovina příběhu – ztráta schopnosti rozlišovat ve světě žijícím skrze média mezi reálným a zprostředkovaným (Louova poznámka, že pozadí v televizním studiu vypadá tak reálně, jeho snaha komunikovat s reportérem na obrazovce). S touto hranicí mezi fikcí a realitou si pohrává samotný film, když i v záběrech, které nejsou točeny televizní kamerou, přejímá „akční“ způsob zpravodajského snímání a v podstatě nechává protagonistu, aby se stal režisérem toho, co vidíme. Kromě neschopnosti rozlišovat, co je skutečné a co jenom jako, se však Lou od lidí, kteří žijí jen pro kariéru, až tolik neliší. Díky tomu by Slídil mohl vyvolávat nepříjemné mrazení i dlouho poté, co bude televizní zpravodajství vytlačeno tím internetovým. Nebo něčím ještě horším. Více zde. 80% Zajímavé komentáře: MessiáŠ, castor, Vančura, maddy, andrii (02.02.2015)

Není překvapením, že Nightcrawler je dost jiný než trailery, které na něj lákaly. Pryč je dynamika a tah na bránu, navíc tenhle film postrádá poezii Drive a stejně tak zlomový moment, který by Vás šokoval, donutil říct, že tenhle film musíte vidět znovu. Přesto jde o velice dobře odvedenou práci, kterou Dan Gilroy silně stylizuje do televizního vzhledu, dokáže doslova prodávat obraz formou (pohled na mrtvolu je skrze pomocný display kamery hlavní postavy, ne přímo). Nesmíme totiž zapomínat, že my jsme ti divaci, kteří si pak "užívají" práci slídila (vynikající výkon Jakea Gyllenhaala, ty jeho oči, fuj). Scénář využívá mnoho zajímavých témat (obsah zpravodajství, televize-tvůrce-divák, vývoj hlavní postavy, honba za úspěchem za každou cenu, ...) jen jim chybí osudovost. Tenhle film prostě uplyne, je dobrý, ale kdo na něj bude měsíc vzpomínat? PS: slabší 4* (10.01.2015)

Rovnou přiznám, že jediný důvod, proč (těsně) nedávám pětihvězdu je, dle mě, neuspokojivý závěr. Vzhledem k tomu, jak fascinující je zde hlavní postava, doufal jsem v podstatě v jakýkoli jiný než otevřený, a tedy jaksi neukončený závěr. V čem, že je Lou Bloom fascinující? Je to zvláštní, slizský podivín, který ale není podivínem čistě vlastní vinou. Je to člověk bez opory a přátel, který si jen hledá svou cestu v životě, chce se snažit, chce dělat věci správně, ale za každým životním krokem zanechává stopy své asociality. Je inteligentní, ale emocionálně plochý (proto Nightcrawler nemá nic společného s Drive), je prostě zvláštní, velmi zajímavý a dosti realistický - jeho charakterové rysy potkávám i ve skutečném životě... Sledovat takovou postavu, jak se prodírá nočním životem je vskutku fascinující zážitek. Samotná satira na mediální honbu za senzací je pak příjemným bonusem. 9/10 (11.01.2015)