Fantastická zvířata a kde je najít

Fantastická vocasárna a kde jí najít? Jo tak to já nevím, to já nedělal. Úspěšně jsem se vyhnul CSFD projekci, ale i tak se naskytla ještě jedna možnost na to jít zadarmo, ale neoslnilo mě to. Harry Potrat a jeho universum je mi buřt a tohle je jenom plytká blbost bez děje a přecpaná efekty. Hlavně, že se drží zas v červený...20% (17.11.2016)

Asi nejnadanější herec současnosti Eddie Redmayne v roli čaroděje Scamandera ( v češtině přeloženo jako Mlok - Salamander ) byl středobodem filmu. Nevím jestli jste si všimli,ale když hraje v posledních letech, tak má stejný kukuč. Tím se odlišuje od ostatních herců. I přesto ho ale prostě žeru a nerozumím dodnes že si neodnesl sošku i za Dánskou dívku. Ale zpět k tomuto trošku až příliš zamotaného snímku. Akce byly na můj vkus až zbytečně "velkolepé" a někdy jsem si připadal, že jsem spíše na snímku Transpotter než v kouzelnickém světě. Dále nevím jestli to byl záměr, ale všichni kouzelníci i lidi mi přišli jsou naprosto bez duše a emocí. Jediná, která emoce neskrývala byla čarodějka Queenie Goldstein ( Alison Sudol ) a nečar - Jacob Kowalski ( Dan Foglar ) a tito dva byli pro mě nesvětlejším bodem filmu společně s tajemným světem Mlokova kufru alias Pokemon Go - chyťte je všechny. Film mě nezklamal ani úplně nenadchnul, každopádně zpříjemnil jeden večer v kině - 7/10. (17.11.2016)

Takovej nic neříkající mišmaš jsem už dlouho neviděl. Až na pár jednotlivostí po originalitě ani stopy a proti scénaristický bezradnosti je i nula velké číslo. Evidentně si někdo myslel, když nevíš kudy dál prostě to zaplácni efektema a ono něco do váčku cinkne. Přitom potencionál to mělo. Například ten černej pták jak tam šel po majetku, já mu začal říkat "babišátko", tak tohle babišátko byl nejvtipnější element filmu, ale po dvaceti minutách se babišátko vytratilo. Nebo mudla mezi kouzelníky z toho se mohlo vytřískat mnohem víc. Alespoň, že ten Howard pořád umí zajímavý hudební kompozice, když už ostatní zklame. (16.11.2016)

„Hovorím tomu Strmhlavé zlo.“ – „Poviem ti pravdu, bohvieako príjemne to neznie.“ Mám rád filmové potterovky. Každú som videl viackrát. Väčšine dávam 4*. U kníh som sa zasekol pri dvojke, ale v univerze sa ako-tak orientujem a mám ho rád napriek tomu, že to po stránke logiky práve dva razy premyslené nie je (čarodejnica sa vie teleportovať z bodu A do bodu B, ale hoci v prenajatom byte nemôže mať pánske návštevy, neteleportuje sa doňho, ale normálne idú po schodoch, aby ich vymákla zvedavá domovníčka?). Som rád, že sa štúdio po rokoch vracia do povedomého sveta a najmä za to, že hoci to vyzeralo ako dojenie polomŕtvej kravy, nakoniec ide o funkčný a nie zbytočný príspevok a relatívne sa teším na ďalšie diely (i vďaka istému hereckému finálnemu twistu). Dokonalé to však nie je. Ani zďaleka. Dve hodiny som s nádejou čakal na „niečo“. Na niečo úžasné. Na nejaký fenomenálny. Na kultový nápad. Alebo famóznu scénu, vďaka ktorej budem môcť tomuto filmu dať 4*. Nedočkal som sa. Neznamená to síce, že chýbajú kvalitné scény (popravy na ministerstve, koniec v pekárni), ale proste sa nestane nič geniálne. Čo je škoda, lebo retro newyorská atmosféra sa vydarila, hlášky sú zábavné („Čo si dnes robil?“ – „Bol som v kufri.“), občasné žmurknutie na „neskoršie“ potterovky dojemné a príjemne civilný kasting poteší. Mlok je síce riadny čudák, ale dá sa naňho zvyknúť a po čase začne byť svojím spôsobom sympatický; určite lepšie, než ako keby bol hlavným hrdinom zasa nejaký chlapec. Prekvapivo dobre do potterovského sveta zapadol drsný Ír Colin Farrell. To sa však už nedá povedať o WTF vedľajšej rovine s „Kredencom“. (08.02.2017)

Pokud jdete do kina na něco, co Vám rozšiřuje universum, se kterým jste se v dětství ztotožnili, a do dnes na něj nedáte dopustit, tak i na koberec v kině našlapujete opatrně a nevíte, jak rozčarováni budete v nadcházejících minutách. Nedutáte a tušíte, že vše dopadne dobře. Jenže tušení není výhra. Občas i to se nevydaří a pak je průser na světě. Ne ale v případě Mloka Scamandera, který se mi původně bez emocí představil s knížečkou, kterou jsem tenkrát dostal k Vánocům a od té doby jsem na ní nešáhnul a někde na ní leží prach. Jenže filmová studia jsou holt velmoc a peníze je stále třeba někde tisknout. No a když se jedna značka vydolovala, je na čase, aby přišla zase nějaká jiná a tak přišel na scénu Mlok, který začíná prvním filmem a skončí bůhví kolikátým. Samozřejmě dle výdělků a tvůrčích možností. Osobně ale musím říct, že jak Mlok, tak i ostatní postavy na mě víceméně zafungovali. Během filmu jsem si uvědomil, že jsem opět ve světě čar a kouzel, akorát o pár desítek let dříve, což není vůbec na škodu. Také mi udělali radost Katherine Waterston a Alison Sudol, o kterých jsem předtím vůbec nevěděl. Mudla Dan Fogler také nezklamal a Johnny Depp na konci filmu už vůbec ne. Je mi tak nějak jasné, jakým směrem to bude směřovat a upřímně jsem rád, že právě Depp toho bude součástí. Skoro, jako kdyby se mi vracelo dětství…a myslím si, že u filmů takový pocit není nikdy na škodu. (28.11.2016)