Macbeth

Sugestívne filmovo spracovaný chronicky známy a tragický Macbethov príbeh. Musím uznať, že kamera spolu s hudbou tu zapracovali na plné obrátky, niečo úžasné, predovšetkým preto, že umožnili každej jednej scéne vyniknúť aj po emotívnej stránke. Film by možno mohol niekoho odradiť iba svojim divadelným poňatím, ale môžete mi veriť, pokiaľ dokážete nasať tú úžasnú dobovú, ba priam až hypnotizujúcu atmosféru, tak by to nemalo prekážať. Zo začiatku aj mne trvalo, kým som si na to dokázal zvyknúť, ale už po pár minútach by som za klasický prístup nemenil. To jednoducho k Shakespeareovi patrí. 75/100 (09.02.2016)

Shakespearovské filmové adaptace šlo doteď dělit do dvou skupin - akademicky uctivé a předloze věrné (Brannagh) anebo naopak hystericky se vymaňující (Romeo+Juliet, O). Zatím nikdo ale nepřišel s tak autonomním audiovizuálním zpracováním, které zahaluje celý děj do vlastního uzavřeného světa vřesu, mlhy a dýmu. Macbeth je naplněný formalistickými zkratkami, jazykem původní hry promlouvající postavy tím získávají neprostupnost a úporná stylizace vrcholí neskutečným závěrem, který v zásadě představuje největší tvůrčí licenci oproti hře. Zde lze hlavně vidět Kurzelova schopnost nejenom vytvářet obrazy, ale hlavně v nich i uvažovat. Sean Harris zase krade film pro sebe. Tady měly lítat nominace. Po celou stopáž jsem byl úplně u vytržení. PS: myslím, že paradoxně největší zážitek z filmu budou mít ti, co o Macbeth vědí sem tam něco nebo vůbec nic. PPS: boží soundtrack! (23.02.2016)

50 % Film začíná celkem nadějně a končí fajn soubojem, ale k výplni už tak shovívavá být nemůžu. Především si měl Justin Kurzel ujasnit koncepci - natočit adaptaci plnou dlouhých monologů a divadelního herectví, nebo drsnou středověkou řežbu s přesahem o sebezničujících ambicích. Jeho Macbeth je ve výsledku sice krácený, ale stále příliš ukecaný, aby měl tempo. Postavy se klidně uprostřed boje zastaví a minutu mluví o svých vnitřních pochodech ve vznešené angličtině. Osobně bych uvítala Shakespeara ještě víc proškrtat a použít angličtinu moderní, zkrátka zachovat především poselství hry. A i když Fassbender a Cotillardová hrají vlastně dobře, nedokázali ve mě vzbudit o jejich postavy zájem. Nový Macbeth tak obsahuje několik dobrých scén v záplavě nudy. (17.05.2016)

Macbeth mě konečně přinutil podívat se na kinematografii poněkud obšírněji. Dovolte, abych se s vámi podělil o závěry mého bádání. Nejprve jsem si filmy jako takové rozdělil na dva základní druhy. Na ty, kterým rozumím a na ty, které nechápu. První druh si necháme na příště, tam je to vcelku jednoduché; čtyři nebo pět hvězd a je vymalováno. Větší hlína je s druhem číslo dvě. Ten se totiž dá rozčlenit dále, a to až na tři poddruhy. Na film, kterému nerozumíte, protože je němý. Na film, kterému nerozumíte, i když je mluvený, protože je mluvený cizím jazykem. No a pak tu máme poddruh Pepincovy noční múry - film, který je mluvený, navíc má titulky, ale vy stejně rozumíte akorát tomu, že když se na konci rozsvítí v sále, máte se zvednout a vypadnout na chodbu. Macbeth je krásná ukázka toho, jak to vypadá, když si přečtete film a víte z toho prdlajs. (21.11.2015)

Macbeth měl být podle trailerů velká historická pecka. Historické to sice je, ale zas tak velká pecka to není. Jediné co mi vadilo a pošramotilo zážitek z filmu, byl scénář a hlavně dialogy přenesené 1:1 z divadelní adaptace. Ony filosofické promluvy mi prostě nesedly a zdáli se mi zdlouhavé a nudné. Přitom hudba, kamera a herci vše je výborné. Zvlášť Justin Kurzel předvedl skvělou režii, hlavně u závěrečné rudé mlhy, a dokázal, že Assassin je ve správných rukou. Pěkný filmový zážitek, který mohl být i lepší - 75% (04.02.2016)