Macbeth

Ó běda, běda, ta sudba zlá se vrátila a od Stratfordu vítr zatuchlý zavanul k nám zas, neb Avona zurčivá tam kdys‘ žvanivou zrůdu zrodila, jíž přes čtyři století urputně brání se vzít i ďas! Zrůdu s jazykem tak hutně chlupatým, že když řitě lízala, oři ztepilí slastně řehtali. A než tehdy se prkna, co svět prý značí, nadála, ta bukva ukecaná cajdáky laciné v háv z hoven halit začala a plášť tento smrdutý stádo hovad pozérských dodnes s gustem očichává, neb údajně moudra životní přehluboká na dně žumpy té jak démanty třpytivé v přemalebném průjmu slovním spočívají. Kmán soudný, jenž přízeň žen toliko vyhledává a kmány jinými či zvěřinou seberozkošnější z duše pohrdá, však jen zívnutím mohutným čelist protáhne, věda, že povrchní sračky unylé tam jen v hnijících temných hlubinách rakoviny slovní ladem leží. Pak spánkem spravedlivých raději to blábolení domýšlivé rychle zažene a pindy nabubřelé ufonům všelikým sebestředným s radostí v koryto k večeři vyleje. Ufonům, co nevidouce osud svůj prokletý, tak kokotu kráčí v ústrety. A hle, teď hejl Mekbet, ten skotský thén, k nám z vrchoviny znovu přicválal, ‘by historkou šestákovou, žvásty oplácanou už po sté lid rozverný xmrti unudil a nejednomu hnědopichu zpychlému samohanou samolibou pravici kmitáním frenetickým ke křeči urputné přivedl. Tak zřete zas onen příběh „přemoudrý“, jak thén ten sudičkami pošahaný myslel, že přemohl i smrt, a přitom jen prostý kariéristický byl to zmrd, co na stolec královský prdel svou uvelebiti zatoužil, a tak úklady strojil, vraždil a lhal, dokud ostatní thény nenasral, a ti se na něj nevrhli a to řádění mu zatrhli. A to je vše! Už jen opona, prdelí holou k davu poklona a pičusové aplaudující s úsměvem vševědoucím ještě dobu drahnou sáhodlouze bláboliti budou, co tím čtverák ten vychytralý Vilík vlastně říci chtěl. Inu, vcelku nic! Jen cajdák laciný v háv z hoven zahalil a z rovu ďábelsky teď chechtá se, vida, jak svině hrachem žluklým pyšně dusí se v domnění, že perly blyštivé pozřely. *** Ale i tak je to dosud asi nejvýpravnější a nejstravitelnější adaptace grafomanských blábolů mentálními snoby přeceňovaného nudila a věhlasného uspávače hadů. Krásná jedna! (30.01.2016)

William Shakespeare byl ve své době zřejmě jeden z mála lidí, který dával přednost svému peru před svým pérem. Dal tak vzniknou celé řadě kvalitního materiálu a zajistil si nesmrtelnost. Před zhlédnutím tohoto filmu jsem nebyl s osudem Macbetha obeznámen. Dost se mi líbila forma, kterou filmu tvůrci přidělili. Artový nádech byl v tomhle případě maximálně v pořádku. Danou dobu jsem sice nezažil, ale troufl bych si odhadnout, že atmosféru tehdejší doby rovněž trefili. Postavy nevedou ani příliš dialogy, nýbrž spíše sdělují svoje motivace prostřednictvím hlubokých úvah, které jsou na filmu vůbec tím nejlepším. Vynikající byl i Fassbender, kterému to v roli psychopata dost seklo. Celkem obdivuji překladatele titulek. Tohle bych překládat opravdu nechtěl. Přes veskrze pozitivní komentář však nedám více než 3 *, protože jsem se významnou část stopáže nepříjemně nudil. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (29.01.2017)

Justin Kurzel se i v Macbethovi může oddávat tomu, co ho fascinovalo ve Snowtownu - morálnímu vákuu, které vzniká kolem krajně ambivalentních povah, zmítaných násilím a manipulativností. Samozřejmě v součinnosti s Adamem Arkapawem mocně používá drsnou skotskou krajinu jako zrcadlo nehostinného nitra dvou hlavních aktérů, kteří (snímáni především v neúprosných detailech) tvoří magnetizující středobod adaptace. Manželé Macbethovi a jejich pozvolný propad šílenství si uzurpuje téměř veškerý prostor a pokud nemá herec takové nadání zahrát na malé ploše s fascinující intenzitou jako Sean Harris, má prostě smůlu. Není to na škodu, protože Fassbender a Cotillard hrají s intenzitou, která bez problémů ustojí i nekompromisní volbu detailu a věrnost jazyku originálu, byť nejsilnější je moment, kdy uprostřed bezeslovné scény uroní Macbeth "slzu šílenství". Kurzel volí ponuré, velmi pomalé tempo, které se zhruba veprostřed ocitne v zajetí stereotypních aranžování monologů / dialogů protagonistů (zjevná vada scénáře), ale po většinu zbytku stopáže si zejména díky fascinující souhře Arkapawova oka a uší Justinova bráchy-skladatele Jeda drží velmi intenzivní náboj. Bitevní scény jsou pak na pokraji refnovského manýrismu, ale do celkového tónu "naturalistického lyrismu" mi pasují. Ano, blazeovanost Branagha se láme pod diktátem temnoty a dokonce i BBC cyklus Ve stínu koruny působí proti Kurzelově adaptaci vzdušně. V něčem má Macbeth velmi blízko k rozporuplné, ale strhující adaptaci Wuthering Heights Andrey Arnold. I on hledá v klasice pozapomenutou pachuť krve, pach potu a mazlavost bláta. A mě si získal. [80%] (23.10.2015)

Kto je - austrálsky režisér, Justin Kurzel ? Tohoto chlapíka, zatiaľ nepoznám, odteraz ho budem pozorne sledovať, začínam ho považovať za talentovaného režiséra, ktorých je dnes, pomenej. Obdivujem najviac na Macbethovi, tú zlovestnú atmosféru, tá negatívna energia, ktorá sa tu drží po celý čas, geniálna kamera - Adama Arkapawa, ktorá napomáha depresívnej nálade vo veľkom merítku, taktiež - surovosť, strach, ktorý dominuje, kvôli hlavnej postave - Michaelovi Fassbenderovi, ktorý mi naháňal hrôzu ako vyšitú, i Marion Cotillard, je záporná postava, ktorá hucká tú hlavnú. Vo filme sa nikto ani raz nezasmeje, nie je preto, skrátka, žiadny dôvod ! Myslel som, že brutalita bude na dennodennom poriadku, samozrejme, je tu, ale čo vyzdvihujem, je najmä, pocit extrémne - vydýchanej a stiesnenej výpravy, kde je zlovestný a krvilačný - Macbeth, ktorého deptá, jeho žena - Lady Macbeth, ktorá sa zmocní jeho myšlienok, prinúti ho robiť gestá a skutky, podľa jej najzlovestnejších predstáv ! V snímku poznám viacero hercov, ale, napríklad... , trvalo mi dlhšiu dobu, pokiaľ som si uvedomil, t. j - spoznal som Brita - Paddy Considine, pod tým plnofúzom, býva problém zistiť, kto je to... Michael Fassbender, je herec, ktorý si plnými dúškami, vychutnáva - hnusné postavy, ktoré vie s prehľadom stelesniť, až s takým neuveriteľným zápalom, ktorý diváka poriadne vydesí, naženie mu 100. % - husiu kožu ! Zaujímavé, že film nemá ani jednu nomináciu na cenu Akadémie, lebo minimálne za kostýmy, mal mať ! Teším sa, som zvedavý, na ďalšiu spoluprácu Kurzela, Fassbendera i Cotillard v očakávanom hernom prepise - Assassin's Creed, to sa budú diať nevídané veci... (29.01.2016)

Celou dobu mě tenhle film neskutečně štval. A je to proto, že ve skutečnosti v sobě skrývá zajímavý potenciál a jeho pojetí by v rukách nějakého dobrého režiséra mohlo fungovat opravdu výborně. Jenže. Film se tak nějak honosí tím, že je skvěle vizuálně ztvárněný. To podle mého není ve skutečnosti pravda. Jedna věc je totiž umět natočit obrazově strhující videoklipovou sekvenci, věc druhá je pak umět dělat kinematografii. Macbeth je ve skutečnosti po celou svou dobu zaplněný právě těmi krátkými videoklipy. Hromada slow mo, hromada rádoby lyrických záběrů, které by zřejmě měly odkrývat duši postav a jejich rozpoložení. Jenže tohle není Malick a podobné pokusy celý film naprosto potápějí a dělají z něj něco na způsob vizuálně hezkého studentského filmu, který ale nedokáže držet pohromadě a vyprávět filmový příběh. S tím souvisí i absolutní pomíjení práce s mizanscénou. Žádné druhé plány, žádné dotváření charakterů postav za pomoci jejich prostředí. Jen a pouze neustále roztřesená kamera, jakoby se Macbeth pokoušel celé 2 hodiny dobýt pláž Omaha. 4/10 (08.11.2016)