Co s láskou

Ta část s Lukem Braceym a Lianou Liberato (která je podle mě momentálně nejhezčí a nejroztomilejší herečkou ve filmovém světě) byla vynikající. Ta druha o 25 let později mě vůbec nebavila, nudná bez a jiskření. Jakoby do filmu ani nepatřila. Nechal bych jen tu první. Podobnost se Zápisníkem jedné lásky se nezapře. (08.07.2015)

Prostě klasická Sparks, respektive film podle jeho díla. Je to dobře rozehrané, jsou tu zajímavé postavy, kterým fandíte, jenže ke konci se to prostě tak zmrví, protože ono to prostě musí být dramatické, srdcebolné, slzavé, protože jinak to prostě nejde. Ten závěr už je prostě jenom protivný konstrukt, který mi vyloženě vadil. (26.01.2015)

Když on ten Luke Bacey je tak děsně hezkej, že já ty tři hvězdy prostě dám! Ale k ději - upřímně uznávám je to částečně fakt klišé ten konec, to prostě nemohli vynechat nebo co? Monaghan a Mardsen mi vůbec nesedli necítila sem mezi nima tu sílu jako u těch mladých takže se tohle fakt špatne hodnotí..půl na půl a nečekejte zázrak možná jen pěknýho mladýho samce :) (30.01.2015)

Bylo tam sice pár takovejch těch povinnejch romantickofilmovejch močůvkovitejch dialogů a scén podbarvenejch slizkou hudbou, ale jako celek mě to fakt potěšilo - především díky tomu, jak to herci (ty starý i ty mladý) a auta (ty starý) s přehledem utáhli. U těch aut byl výběr tak prvoplánovej, že mě vlastní nadšení nepřekvapilo, ale výběr herců překvapil a to v dobrym: hodně potěšila Liana Liberato, která kromě ukazování fakt hezký tvářičky umí bejt i herecky podmanivě zábavná; její Amanda mi natolik připomněla Kirsten Dunst v roli Claire Colburn ve filmu Elizabethtown, že jsem jí po filmu v duchu poděkoval za to, jak příjemně tu svou tolik nepravděpodobnou postavu naservírovala. (*) Říkal jsem si, proč je za 20 ("it was twenty one years, but who's really counting") let v podání Michelle Monaghan tak jiná, zda to neni jedna z těch chyb v předloze/scénáři/režii, která z filmu udělá děsnou srágoru, ale během příběhu se naštěstí ukázalo, že muj dojem je mylnej. Michelle je zde totiž naprosto skvělá a její herectví tím, jak přesvědčivě zahraje vnitřní rozpolcenost a neštěstí svý postavy, dost vyčnívá nad ostatními. Příběh jako celek působí svými kličkami a náhodami velmi červenoknihovnovitě, ale scénář a režie (a taky absence předvídatelně debilního happyendu) jsou natolik dobrý, že i cynik jako já si tohle užil. 80 poctivejch ze sta. *) Až při psaní tohohle komentáře a gůglení jsem si uvědomil, že jsem si jí všiml už v If I Stay, kde byla herecky zajímavější, než samotná Chloë. (19.10.2014)

SPOILER ,,Možno kráčam po predom určenej ceste,aj ked ju zatiaľ nevidím".Cesty Božie sú nevyspytateľné.V závere to pochopíte a všetko bude dávať perfektný zmysel,ale ešte predtým..Už ma ruka svrbela napísať,aby prestali s tými Sparksovými spracovaniami kníh,ale to by nesmel prísť ten dramatický zlom zhruba v polovici filmu,ktorý ako novináry zvyknú s obľubou vravievať ,,vyraziť dych" ba naopak,takéto príbehy si zaslúžia filmové spracovania.Toto je to najlepšie od Sparksa a od doby Zápisníka jednej lásky.Urobil nádhernú bodku za príbehom - neznížil sa k čistému happyendu,lebo tak sa ani reálny život nekončí a nedoprial Amande kúsok životného šťastia v podobe muža,ktorého milovala celý život. Žiadne - žijú spolu až do smrti.Nikdy to nie je čierne alebo biele, ale má to rôzne odtiene sivej.Odporúčam aj tomu najzarytejšiemu odporcovi romantiky.Dramatický,dojemný príbeh zo štipkou mystiky.Poctivé 4 hviezdy. (09.04.2015)