Fargo - Season 5

Juno is a Tiger... Taka starostlivá jemná maminka s puškou v ruke je asi prototyp ženy v domacnosti štátu Minnesota :). Táto séria má veľmi slušný nástup a nechýbajú tu silne momenty a typicky "fargovský" humor. Ten záver som čakal trošku lepší masaker ale v zásade som s 5. season spokojný. Tá latka ktorú nastavila najmä prvá séria je ozaj vysoko. (22.01.2024)

Lorne Malvo byl určitě velmi potěšen a z hrobu s úsměvem zamával ... Tahle série se mu (konečně) naplno vyrovnala, každý díl byl do všech detailů dokonale a kreativně vymazlen, vždy s parádní a neopakovatelnou atmosférou a člověk místy ani nedýchal... Všechny postavy brilantní, zejména tedy Dorothy, středověký Kájínek a roztomilá paní tchýně :) PS: ale není to asi pro Mamlasy a spol;) Ti se musejí podívat na Rychle a Zděsile, Honzu Vika a podobné přímočaré digitální akční kokotiny, které nějak dramaticky nepřesahují jejich mentální obzor... (17.01.2024)

Piata séria je síce lepšia ako katastrofálna štvrtá, ale na viac ako na slabú tretiu sa nedotiahne. Už úvod, ktorý trápne vykráda filmové Fargo, ma sklamal. Všetko, čo vo filme fungovalo, tu totálne zlyháva. Z malej 40-50 kg žienky sa tu stáva Rambo skrížený s terminátorom, ktorý likviduje jedného zloducha za druhým, ktorých na ňu posiela jej ex. Mám rád Juno Temple, ale tak neuvereteľne napísanú postavu by som neveril ani Gine Carano. Jedine, žeby to bola čstokrvná detská komédia ako Sám doma, ktoré tými absurdnými pascami v dome párkrát táto séria pripomenie. Ale to sa berie príliš vážne aj keď sa tu dejú totálne absurdity. Filmové Fargo a aj prvé dve série dokázali balancovať na hladine uveriteľnej absurdity oveľa lepšie. Od tretej série to je už len trápna fraška a žiadny obrat k lepšiemu v piatej sérii nenastal. K tomu ten otrasný trend, že všetci chlapi sú buď svine alebo chudáci. Takže sklamanie. Nemám chuť na ďalšiu sériu, ale zase ju skvele obsadia a zase to risknem a sklamem sa. Je to na hovno. 4/10. (13.05.2024)

Po troch priemerných až slabých sériach sa Noah Hawley opäť vzopal ku kvalite aká sa mu podarila v prvej sérií. No tentokrát je ešte radikálnejší a hodne politický. Varuje pred fašizmom, ktorý sa skrýva za maskou amerického konzervativizmu, ukazuje, že zraniteľné skupiny (v tomto prípade ženy) sa musia spojiť a nie bojovať medzi sebou pod vplyvom strachu alebo predsudkov, dokonca otvára divácky nepríjemnú tému domáceho násilia. Pracuje so starými klišé z pôvodého filmu Fargo a prevracia ich naruby. Aj réžijne sa Hawley posunul ďalej, miestami jeho rukopis pripomína Lyncha(napr. ked Dot zrazu zmizne z obrazu po tom, čo prehrá boj s únoscami) a jeho temné absurdno, ktoré ide až za hranicu racionality("Videl som vás, je to realita." "Prepáčte, ale my tu máme svoju realitu"). V neposlednom rade treba pochváliť skvelú Juno Temple, priznám sa, že nikdy mi nebola sympatická, vždy hrala také jednoduché naivky, ale táto rola týranej ženy na úteku, ktorá konečne našla šťastie a odmieta sa ho vzdať, je hrozne sadla. Neviem sa dočkať ďalšej série. (09.03.2024)

Na Fargu mě fascinuje, jak povědomě, ale zároveň zcela jedinečně každá série působí (čtvrtou jsem pořád neviděl btw). Jednotlivými prvky každá z nich připomíná ostatní série, původní film nebo jiné kousky z Coenovic filmografie, pak ale Hawley přidá několik nových ingrediencí, vypůjčené dílky rekontextualizuje a všechno to dohromady zamíchá tak, že se výsledného výtvoru prostě nemůžu nabažit. A tahle nejnovější série by dost možná mohla být zatím moji nejoblíbenější. Za což může především úžasná, krásně rozmanitá sbírka postav, kterým budete buď držet palce až vám zbělají nebo je budete naopak z celého srdce nenávidět. Někomu by mohly připadat příliš černobílé, ale za mě to v téhle sérii díky jistému pohádkovému nádechu funguje skvěle, navíc kromě jasných klaďasů a dokonale zavrženíhodných záporáků je tu třeba ještě pět set let starý pojídač hříchů Ole Munch, který do klasicky černohumorného Fargo světa vnáší element hororu, nadpřirozena a osudovosti. Společně s rozkošnou, ale zatraceně nebezpečnou tygřicí Dot je pro mě MVP téhle série a závěr jeho dějové linky je zároveň i nesmírně uspokojivým završením celého příběhu, které dá vzpomenout na jistou scénu z No Country For Old Men a pak i na závěr původního filmu... Poselství, které nakonec Hawley prostřednictvím téhle série předává by se dalo jednoduše shrnout slovy: "Nemůžeme na sebe být prostě všichni milí?" což může znít simplisticky a naivně, ale nikdy jsem ho neviděl podané v takhle efektivní, bizarně poetické podobě. Jak já tenhle seriál zbožňuju. 10/10 (18.01.2024)