Fargo - Season 2

"Son, there's not a challenge on God's Earth that can't be overcome by an American. I truly believe that." "Yeah... But how?" Nevím, zda mohu s jistotou říci, že druhá řada je lepší než ta první... rozhodně je však jiná. A právě díky této jinakosti mi sedla mnohem víc. Nebudu vypisovat všechny důvody, místo toho to udělám jako v komentáři k událostem roku 2006 a odkáži na uživatele Dan9K, kterému se opět skvěle podařilo vystihnout i mé pocity (a ke všemu teď byl jeho komentář úplně tím prvním, který na mne vyskočil, když jsem otevřel přehled série). Co k tomu dodat? Snad jen ještě mohu pořádně vychválit zasazení do sedmdesátých let, které k výtečné Russově hudbě přidává fantastický dobový soundtrack a k už tak krásné kameře a výbornému střihu ještě zajímavou a zábavnou vizuální stylizaci (zvláště perfektně použité dělení obrazovky), kterou já prostě zbožňuji. O autech, kostýmech a produkčním designu celkově ani nemluvě. Sice mi tu občas chyběly ty skutečně nepříjemné a mrazivé scény, které se daly najít v první řadě (“Oh… put your hood up, huh? I wouldn't want your pretty face to freeze.”), ovšem to bylo plně vyváženo tím ostatním, ať už se jednalo o kvalitativní vyrovnanost všech epizod (možná až na příliš "dojezdovou" desátou) nebo o jednotlivé charaktery a herecké výkony (+ vše výše). Ná závěr asi také neuškodí vypsat pár oblíbených postav, mezi něž určitě patří Betsy Solverson, Lou Solverson, Karl Weathers, Hanzee Dent... a samozřejmě Noreen. Zvláštní cena za nejnesympatičtější postavu potom připadá Constance Heck (Elizabeth Marvel). "You know what depresses me? I missed the '60s-- free love, drop acid, Woodstock. Wake up one day, decide you want to call yourself Flower Rainblossom, you just call yourself Flower Rainblossom." "Yeah, but the '70s were always coming, like a-- What do you... A hangover. And you know what happened to Flower Rainblossom? She's on methadone in Bismarck, turning tricks for breakfast meat." (♪♫) (♪♫) (x) (x) (x) (fanouškovská upoutávka) (06.02.2021)

Opustilo od hvězdných jmen, ale postavy, které jsou definicí autority a respektu zůstaly stejně výborné. Známá hudba téměř vymizela, ale když nastoupila, její efekt se zněkolikanásobil. Zato humor, který na Fargu tak miluji, vystoupal do absurdních výšin a celou sérii, protkanou úžasnými situacemi a náhodami táhl dopředu. (16.02.2016)

Pokud se dostala první řada na vrchol pyramidy, co se týče kvality a hereckých výkonů, tak tam druhá řada vylezla také. Tak propracovaný, geniální a nesmírně atmosférický seriál jsem dlouho neviděl. Dlouho jsem se na druhou řadu připravoval, až jsem se do toho pustil. Zasněžená krajina 70. let mě již v prvních chvílích odrovnala, takovou mrazivou atmosférou se nemohou pochlubit pomalu ani ty nejlepší kasovní hollywoodské trháky. Samozřejmě mě opět dostal fakt, že se to opravdu stalo. Realističnost postav je na sto procent vypracovaná bez nějaké chybičky. Nejvíce mi v hlavně utkvěli indián Hansee, Mike Milligan a policista Solverson. Mohl bych vyjmenovávat i ostatní herce, neboť by si to všichni zasloužili. Myslím si, že to tvůrci mohli nějak zakončit již předposledním dílem, který byl ze všech opravdu nejlepší. Ne že by poslední díl byl nějakou urážkou na cti, ale bylo by to lepší. A ještě jednu věc musím vytknout a opravdu si nechci odpustit. A tou je to UFO. prostě se to tam vůbec nehodilo. Jinak skvělý seriál, který diváka udrží přikovaného k sedadlu po celou desetidílnou stopáž. Za mě dávám 90 % (26.01.2017)

Ve srovnání s naprosto úžasnou první sezonou mě ta druhá tolik nenadchla, avšak kvality a potenciál na to má. Zatímco příběh Malva a Nygaarda byl spíše komorní záležitostí, vyšetřování Lou Solversona a válka gangů přerostla do obrovských rozměrů, kde si tolik nezamilujete všechny potřebné postavy. Stále nechápu celou záležitost kolem UFO a možná i proto mám z druhé řady zvláštní pocit. Velice mě potěšil Nick Offerman, který pro sebe ukradne veškerou pozornost, když k tomu dostane prostor. Celkově jde tedy o důstojný Coenovský příběh a nebýt mých pár osobních výhrad, dal bych plný počet. (20.01.2017)

"Zlato, musíš do něj přestat bodat..." Za mě skvělý, bavilo mě to moc - takovej zvrácenej american dream naruby. Je to zase (pro mě) hlavně o tom fasicnujícím kousíčku, kterej je normální americká rodinka (s křečovitě pozitivnim mindsetem) vzdálená od toho stát se chladnokrevnejma vrahama - a samozřejmě nejen americká, žejo. O tom kousíčku, kterej dělí můj dosavadní život od situace, kdy už si nejdu jen za svym snem, ale vlastně už jdu přes mrtvoly (tady doslova, haha) a už neni cesty zpět - třeba ta scéna, kde do něj Dunst bodá tim nožem, to je úplně mrazivej přerod od takový tý slepičky v brutální bestii. Bavily mě ale i režisérský postupy - rozdělená obrazovka, rozhovor manželů v autobuse beze slov...) - celkově je to pro mě znovu skvěle namíchanej audiovizuální mix se spoustou rovin, který si v tom člověk může vybrat. Chybí mi šedesátky... Volná láska, věčně na tripu, Woodstock. Jednoho dne ses probudil, rozhodnul se, že si budeš říkat Květinka Dešťokvítková, a tak sis prostě začal říkat Květinka Dešťokvítková. Sedmdesátá léta musela přijít, jako... kocovina. A víš, co se stalo s Květinkou Dešťokvítkovou? Bere v Bismarku metadon... A prodává se, aby měla na snídani. (21.07.2022)