Co děláme v temnotách

Vedle Draculy, Interview s upírem a Bladea povinná upírská filmová "četba". Nebo víte co, kašlete na vyjmenvoané, tohle je lepší. Absurdně groteskní reality docu show, v které se podíváte, jak upíři "vstávají", jak řeší problémy s neumytým nádobím a hlavně, jak správně ten ručník, co sebou všude nosíte, využít pro záchranu vašeho drahoceného sofá před hromadou krve. Zvrácená poetika, které se těžko odolává. (31.05.2016)

Skupine dokumentaristov sa podarilo preniknúť do upírskej komunity, ktorá žije v meste Wellington na Novom Zélande. Bola im zaručená bezpečnosť, aby mohli natočiť dokumentárny film o životnom štýle troch vampírov. Deacon, Viago a Vladislav sú spolubývajúci. Každý z nich má inú povahu, ale svorne a spoločne si užívajú svoj upírsky život. Novo zélandským filmárom poodhalili svoje súkromie a prezradili, čo robia v temnotách. "What We Do in the Shadows" **** (30.01.2017)

„Říkal jsem si, že bych ti možná měl přinést koště, kdyby sis chtěl zamést nějaké kosterní pozůstatky...co ty na to?“ Ze snímku jsem měl obavy, protože upírskou, vlkodlačí a jim podobnou tématiku považuju za hrozně hloupou a otravnou, nicméně už mnohokrát se mi stalo, že právě parodie na žánr, který (mírně řečeno) nemám v oblibě, mě nakonec může mile překvapit. A přesně tak tomu bylo v případě tohoto filmu! Způsob natáčení, humor, nadsázka a originalita ruku v ruce s nápaditostí mě na tomhle filmu moc bavily. Tvůrci si totiž ve výsledku střílí nejen z fenoménu mnou výše zmíněných stvůr, ale i toho „doku“ stylu, oba 2 totiž nabírají v dnešní době na čím dál větší oblíbenosti, a proto si i myslím, že tenhle film nějaký ten čas jen tak nezestárne. Pravda, snímku místy lehce docházel dech, hlavně při slabších sexuálních narážkách, ale těch několik míst se dalo překousnout a užít si jinak velmi povedený celek. Hodnotím silnými 4* a tento film je jen dalším potvrzením mně již dávno známého faktu, že na Novém Zélandu parodie zkrátka dělat umějí. (09.09.2015)

Opět se nejedná o žádný horor, ale komedie je to skutečně parádní a vážně mi sedla. Jde v podstatě o humorný dokument ze života několika upírů a jejich denní rutiny. Přestože jsem nenašel žádné zápory a dost jsem se bavil, určitě by neuškodilo se více zaměřit na největší přednosti tohoto počinu, čímž byla bezpochyby manipulace běžných občanů hypnózou a nebo další interakce s lidmi, upírskými vazaly, či vlkodlaky. 75% PS: Postava Stua byla boží! (05.04.2022)

Komedie až za hrob, která ovšem ctí snad všechna myslitelná pravidla upírského žánru a o to lepší je. Upíři sice neradi myjí nádobí, prach utírají vláčením bezvládných těl, na hudební nástroje moc hrát neumí a taky se celkem děsně šňoří, když jdou do společnosti, jenže kdo by se po závěrečných titulcích nechtěl stát jedním z nich? Snad jedině nějaký zablešený vlkodlak. (05.06.2016)