Kukuřičný ostrov

Inštruktážne video pestovania kukurice určené prvoplánovo pre medzinárodné festivaly. Nevyberavým spôsobom skúša divákovu trpezlivosť. Žabo-myšie vojny a separatistické snahy regiónu sa odohrávajú na pozadí a človek im ani nemusí rozumieť. Mne na túto tému vcelku sadla kniha "Planéta Kaukaz". Absencia komunikácie medzi dedkom a vnučkou pôsobí bohužiaľ dosť umelo a strojene. Preto sa podvedome začali vynárať otázky typu: koľko stovák kg kukurice sa dá vypestovať z takej plochy? Pokryl by zisk z tohto obchodu vôbec vynaložené náklady? (21.09.2021)

Když jsem se na KVIFF bavil s klukama z 3Kino o filmech, jedním z filmů, který nebetyčně chválili byl i Kukuřičný ostrov a nutno říct, že se opět ukázala podobná filmová vlna, protože tohle obrazové mistrovství Georgije Ovašviliho mě naprosto rozsekalo. Schopnost vyprávět příběh obrazem a dokonce mu dát závěrečnou i emotivní katarzi bez jediný věty, to je absolutní majstrštyk. Člověk se sice skoro nic nedoví o postavách, které sleduje, v duchu otázek proč a jak, ale podstatu filmu jsem vnímal v absolutním sblížení s přírodou a kusem půdy na které žiji a to jak v dobrém, tak v krutém. (04.07.2017)

Nádherná relaxační výprava připomínající korejskou poetickou pouť. Tento snímek rozhodně není pro každého, ale zaručuji vám, že pokud si vás získá, tak si vás získá pořádně. 100 minut je člověk v absolutně jiném světě. Ve světě kde se nespěchá, ve světě kde se zbytečně nemluví, ve světě, kde když něco není hned, tak to není pozdě... Gruzínci mě velmi příjemně překvapili. Trošku jsem před zhlédnutím bál, že by válečné pozadí mohlo narušovat až budhistickou atmosféru. Moje sympatie si ihned získal starý farmář i jeho mladistvá vnučka, která zde na několika málo metrech čtverečních dozrávala společně s kukuřicí. Docela by mě zajímal její věk v době natáčení, neboť zde dostal divák příležitost detailně prozkoumat jak její zadek, tak její dvě ozdoby, které by člověk nezměřil ani posuvným měřítkem s noniem. Každopádně i přes teprve se rýsující ženské přednosti byla velmi roztomilá, a dokonce i puritán jako já, by se pro ni obětoval a nechal se od ní pozvat na prohlídku panenské jeskyně. Mistrně zvládnutý snímek s jednoduchým dějem, minimem slov, krásnými záběry i hudbou, kde je navíc plno symboliky, která je SROZUMITELNÁ a nahrazuje nadbytečné dialogy. Nemohu přijít na to, co bych filmu vlastně v rámci žánru vytkl. Vzhledem k tomu, že se mi dokonale trefil do nálady, neboť o víkendech rád vyvažuji podobnými snímky a čajovými dýchánky týdenní fofr a udržuji se tak v dokonalé duševní rovnováze, tak budu nucen sáhnout po hodnocení nejvyšším. Krásný film. (25.02.2018)

Film, který má na všechno čas, je podřízen tempu přírody a pěstování kukuřice, plus maximálně strohé dialogy, za které všechno obstarávají krásné záběry a dlouhé pohledy očí. Kukuřičný ostrov pro mě znamenal naprostý balzám na duši, pohled na úplně jiný tvrdý život, kde naše každodenní starosti neznamenají vůbec nic. Ale ten stejný kukuřičný ostrov znamenal pro dědu a jeho vnučku všechno a nic. Řeka vytváří, řeka ničí...Konec byl tak nemilosrdný, až mi vehnal slzy do očí a přísloví, že škoda dobrého člověka, zde platí dvojnásob. (24.05.2015)

Vůbec se nedivím, že tento film na festivale v Karlových Varech vyhrál Křišťálový glóbus. Ono se v něm totiž moc nemluví, ale příběhově se toho v něm děje tak strašně moc. Vzorový je výběr lokace Kukuřičného ostrova, na kterém se vlastně odehrává celých 100 minut. Dlouho jsem se nesetkal s tak krásnou kamerou. Ten ostrov mi vůbec nebyl jedno a přitom to byla bezvýznamná půda, která se náhle objevila uprostřed řeky na hranici dvou států, které někdo nemusí považovat za státy a už vůbec ne za hranici. Poetika obrovská, zážitek jedinečný. Jen škoda, že jsem si plno věcí musel domýšlet. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, co se starýmu točilo v hlavě, než jsem pochopil, proč to všechno dělal. Filmově ale bezchybné. (11.07.2017)