Od kolébky do hrobu

Jmenuje se Fait (DMX) a je to superzloděj a starostlivý taťka. Znáte to - čas od času s věrnou partou vykradete banku, abyste měl dost peněz na výchovu dcery. O to jde přeci především. Jenže při poslední akci se mezi kořist zamíchaly i tajuplné černé diamanty po kterých zřejmě pase celá tchajwanská vláda. Tajný agent Su (Jet Li) by ještě nebyl to nejhorší, protože chce diamanty získat legální cestou, ale jeho bývalý spolubojovník Ling už je ochoten jít přes mrtvoly a... přes unesené dcerky. Ve chvíli, kdy se Faitova dcera ocitne v nebezpečí, stává se z černošského zlodějíčka a žlutého agenta dvojka k pohledání, která s nezanedbatelnou pomocí několika "přicmrndávačů" nakope zadek "politicky vyváženému" týmu překupníků se zbraněmi... Ehm. Pokud teď marně přemýšlíte nad tím o jakém béčku z osmdesátých let mluvím, ušetřím vám čas a námahu. Řeč je o Cradle 2 the Grave, rok výroby 2003. Příjemný popík střídá rap a místo Stevena Seagala je tu barevně vyvážená dvojka: raper-neherec DMX a vyhasínající asijská hvězda Jet Li. Jinak se ale zas tak moc nezměnilo, příběh je průhlednější než dobře naleštěné okno a ve scenáři s notně prošlým datem spotřeby to jen hýří hláškami typu "Tohle není můj styl", "Můj táta vám nakope prdel" nebo "Nepřišel jsem bojovat"... Za podobné výstřelky by možná před třemi dekádami film získal nějaké ty bodíky k dobru, ale dnes jde spíš o nechtěně zábavný kolorit dob dávno minulých. Asi nejvíc to bolí při scéně, kdy je užaslým mezinárodním překupníkům se zbraněmi vysvětlováno jak si vyrobit něco moc nebezpečného a komentář jednoho z padouchů bezpečně posílá majestátnost situace do věčných lovišť. Ale budiž, vratký scénář ještě žádný akční film nezabil a na tenkém ledě se režisér Bartkowiak pohyboval i v předchozích vypalovačkách Romeo musí zemřít a Lovec policajtů. Jenže... když se vykašlete na scénář, musíte mít v záloze nějaké eso. A to Bartkowiak tentokrát nemá, zřejmě už všechny dobré karty vyplýtval na první dva filmy a v Cradle 2 the Grave vaří z vody a osvědčených kamerových triků. A onen pomyslný led pod ním začíná velice rychle praskat, protože už od první scény filmu je všechno špatně. Postavy jsou prostě příliš sexy a příliš cool než aby si k nim divák vypěstoval nějaký vztah - DMX se na scéně objeví jako ultradrsňák, ale jeho herecký projev připomíná oživlé dřevo, vrcholem budiž modlící scénka s dcerou nad kterou budete kroutit hlavou ještě dvacet minut po jejím skončení. Bartkowiak však nic nedaruje ani ostatním - Jet Li hraje drsoně úplně největšího, za celý film prohodí jen pár suchých vět, zásadně nepoužívá výtah a rozhodně není prototypem kladného hrdiny, což jeho sympatizanty (to je slovo ;) spolehlivě odradí. No a pak je tu Mark Dacascos - slovní zásoba nejmenší ze všech, pomády ve vlasech by se člověk nedopočítal a jeho lesklé obleky jen zdůrazňují čtyřprocentní orientaci... Ufff, to si snad Mark nezasloužil. Scenáristův berserk se ale nezastavuje - bleskurychle přeběhněme dvě krásky (Kelly Hu a Gabrielle Onion), opět barevně vyvážené (v tomhle filmu je zkrátka všechno politicky korektní) a spravedlivě rozhozené na obě strany zákona a dostaneme se k třešničce, tedy abych byl přesný ke shnilé třešničce. Pokud duo komiků, Anthony Anderson a Tom Arnold, tvořilo v Lovci policajtů úderný hláškovací tým, tentokrát jsou jen vyhaslými stíny a naplno to rozbalí až v závěrečných titulcích. Příliš pozdě něco napravovat. Bleskurychle tedy přiskakujeme k záchranné brzdě zvané "akční scény", ta už vytáhla z bryndy i větší průseráře. Jenže... tentokrát ne. Stačí jedno šikovné střihnutí a dynamika akčních scén je spolehlivě sterilizována. Od začátku do konce jsem se nemohl zbavit dojmu, že film stříhá nějaký záskok (nebo nějaký debutant), protože díky přemíře zbytečných střihů a hlavně vzájemnému prolínání několika scén, divák ze samotné akce nic nemá. Jet Li sice bojuje dobře, ale to není takový problém, když všichni ostatní jen plácají rukama do vzduchu (zvlášť DMXovi by měli jakékoliv bojové umění pro příště zakázat. Černí muži neumí bojovat, alespoň v tomhle filmu to platí dokonale ;). Špatný střih a diletantství ostatních se tak nemile odráží na Jetově výkonu a situace se nezlepší ani při závěrečné bitce Dacascos vs Li, která je prolnutá s dalšími třemi souboji (všemi do puntíku mizernými). Je to moment, kdy je vaše mysl spolehlivě umlácena množstvím podnětů a vy nakonec nevnímáte vůbec nic, jen koukáte jak se před vámi kamera a celé plátno divoce točí. Přitom nelze říct, že by (některé) akční scény byly úplně špatné. DMX se spolehlivě vyřádí na čtyřkolce při honičce skrz L.A., Jet Li vymlátí kupu ultimátních zápasníků, koneckonců i ta závěrečná scéna celkem "ujde", problém je ve skládání scén do sebe a v jejich nulovém potenciálu vůči příběhu. V tomhle ohledu Bartkowiak naprosto selhává a nedokáže potlučenému scénáři narovnat páteř. Výsledkem je pak nudný akční film, který by mne nepřekvapil ve spodním regálu videopůjčovny nebo v nočním programu komerční televizní stanice. Jenže tohle je akční vypalovačka s průměrným rozpočtem a jedním z nejtalentovanějších filmových bojovníků... Dost ostudná bilance, která je možná zdůvodněním Jetova útěku do Francie. Tam momentálně točí s Lucem Bessonem a Corey Yuenem (ten už má zřejmě amerických produkcí taky plné zuby). Doufejme, že z Jet Liho brzy vypadne něco rozumného, protože Cradle 2 the Grave je zatím jeho nejslabším pokusem o dobytí amerického trhu a pokud se Jet Li z téhle béčkové špíny brzy nevyhrabe, skončí velice špatně... A to by si určitě nezasloužil. Jeho účast v čínském velkofilmu Hero dokazuje, že herecky i fyzicky je ve formě stejně jako v dobách svých nejslavnějších HK produkcí, takže problém spíš vidím v nabídce amerických scénáristů a producentů pro které je Jet Li pořád jen "další kopající asiat". Jediný kdo se z téhle škatulky dokázal vymanit, je Jackie Chan, kterému pomohl komediální žánr, jenž je "mezinárodní". U vážně míněných akčních filmů je to trochu jiné a plně to dokazuje hláška, kterou počastuje Jetovu postavu jeden ze záporáků: "Pusť mě Bruci, ať ti můžu nakopat prdel". Jet Li odvětí: "Já nejsem Bruce". Pro americké publikum ale bohužel jsi, Jete. Zkus s tím ve Francii něco udělat, jinak se tahle hláška (spolehlivě vyjadřující mírně rasistické zabarvení celého Cradle 2 the Grave) stane na americkém filmovém trhu tvým doživotním prokletím. 30% (21.04.2017) (méně) (více)