Co jsme komu udělali?

Nádherné dcery až na citlivku si najdou muže svých snů ale má to malý háček. Každý muž je odlišný kulturou a tak se na mě hrnula jedna zábavná scéna za druhou celkový příběh film je dokonalý a zábavný, herecky jsem co nejvíc spokojený musím víc než Francouzkou tvorbu pochválit překvapují čím dál tím víc. (07.10.2018)

Téma rasové a náboženské nekompatibility často násilně naroubované na komedii amerického mustru. To by nebyl zase takový problém, kdyby nebyla francouzská a nehrála to na obě strany ve věci politické korektnosti (už jen tím, do jakého společenského prostředí byla zasazena). Kdo si lehá s xenofobií na gauč u psychiatra, nemůže se ptát, co komu udělal, protože si tyhle „trable“ zaslouží.. (20.05.2019)

Ďalšia skvostná ukážka francúzskeho humoru, tentokrát na tému multikultúrnych a rasistických otázok. Pokiaľ nedávni Intouchables ukázali ako sa majú točiť filmy s telesne postihnutými v hlavnej úlohe, tento ukázal (najmä hollywoodskej) produkcii, že multikultúrne narážky a otázka predsudkov sa dajú spracovať s eleganciou a inteligentným humorom, ktorý v mnohom predbieha dementné päťkorunové vtipy plné urážok a nadávok. Tempo samotných vtipov a gagov je neskutočné, údery na bránicu by zložili nejedného boxera a mňa z nich tiež ešte dlho bolelo brucho. Dôvtipný scenár s poctivou dávkou irónie sa snúbi s tradičným francúzskym humorom, plným elegancie a poctivo odvedenej práce, ktorú prenášajú na diváka príjemní herci a šikovní ľudia za kamerou. 85%. (04.11.2014)

Jako správný "sluníčkový" občan poněkud xenofobní České republiky jsem si moc moc přál, aby se mi to líbilo; aby to jakože stoprocentně fungovalo. Bohužel, radost můžu zkonstatovat pouze poloviční. Jedna věc je totiž chtít si z něčeho takového udělat srandu (což je v naprostém pořádku), druhá věc ovšem je zároveň vědět jak na to. A to podle mě de Chauveron tak úplně nevěděl. Že o sobě obyvatel afrického státu opakovaně mluví jako o "Afričanovi", osobně považuju za nebezpečnou banalizaci, která by jistě odpovídala realitě, kdyby se omezila čistě na Clavierovu rodinku (ostatně, stereotypy vládnou světu), takhle už ale zasahuje někam, kam by správně neměla. Afrika je kontinent; světadíl jaksi netušené rozlohy a diverzity. A tohle vůči ní jednoduše není fér. Jakkoliv odlehčeně je to podáno. (A že i lecjaké humorné narážky mají značné rezervy.) --- Na druhou stranu, tohle je přece ztřeštěná francouzská komedie, kde se všechno vyřeší za 10 minut a pokud možno nad džbánkem vína, takže přestaň rýpat Tomáši, a buď rád za ty super detaily jako matčino roztomilé pátrání po kořenech rasismu nebo mladší verzi Mélanie Doutey v roli Laury. Ano, dobře... tak já tedy jsem. --- "I'm not a racist, but..." detector: Hapretor, Mojdas. :) (12.12.2014)

A dáme si malou lekci z xenofobie... No, být všichni zúčastnění nevzdělaní nuzáci a krajněji radikálnější ve svých přesvědčeních, to by bylo teprve žrádlo! Jen už by se asi nejednalo o komedii, maximálně tak černou... A hodně. Celá ta bžunda na mě působila jen o něco méně laciněji, než anekdoty typu: "Sejdou se takhle Arab, Žid, Číňan a černoch... " V podstatě jsem se nahlas zasmála pouze jedné vtipné replice, kterou byste však ve filmu hledali marně - byla totiž z mé hlavy a nabízela se v momentě, kdy kvarteto z United Colors of Benetton nakráčelo na policejní stanici pro zadržené tatíky - policajti se mohli vyslovit ve smyslu, zda se nejedná o delegaci z OSN, něco přes lidská práva... A tak jako za všechno, i za nucené self obveselení se platí, například ztrátou jedné frčky. (13.02.2015)