Klec bláznů

Přiznám se,že kdybych se ocitl v Kleci bláznů, asi bych byl stejně vyděšen jako ten nastávající tchán v podání M. Galabrua. Tenhle film kdysi zřejmě bořil mosty mezi námi a jinak orientovanými, s nadsázkou a osobitým humorem nám říká - jsou to lidé jako my. I když myslím, že nic se nemá přehánět a strkat tenhle problém do každého filmu jako se to děje dnes. Ano, je to asi jediný film o homosexuálech, který musím ocenit. A oceňuji jej jako jednu z nejlepších komedií své doby. Na jedné straně zábavní podnik s transvestit show, na druhé straně rodina funkcionáře politické strany, která hájí přehnané morální zásady. Opět excelentní Galabru, zvlášť ve chvílích, kdy je sám přelíčen na ženu, aby unikl dotírajícím paparazziům. O Tognazzim a Serraultovi je pak vůbec zbytečné se zmiňovat. Ovšemže pět hvězdiček.. (17.05.2016)

"Váš syn, pane Baldi, kolik má vlastně matek?" Přece dvě. To dá rozum. Jedna ho po narození odložila a druhá je transvestita. Zní to vtipně, ale mě to moc nebavilo. Mám sice o sobě dobrý mínění v tom, že jsem celkem tolerantní, ale afektovaný exhibice mámy Albína jsem prostě nedával. Ostatní byli fajn - pohodovej Renato, dokonale utlačovanej černej sluha Jacob a samozřejmě poslanec Charrier. Ten byl fantastickej. Jeho Sdružení pro morálku dlabalo na morálku skoro tak jedinečně jako Zelení ekoteroristi na ochranu přírody a demokratický strany na svobodu slova. To byla politická lahůdka. A taky jsem se poučil v tom, že máslo se mužně maže na suchar pouze železnou rukou v hedvábný rukavičce. Tímhle rozhodně prokážu svou mužnost. (30.05.2022)

Klec bláznů pravděpodobně nebude patřit mezi filmy, které bych musela vidět vícekrát, ale finální dojem je dobrý a nasmála jsem se. Je pravdou, že zobrazení homosexuální dvojice, kterou skvěle zahráli pánové Tognazzi a Serrault, je na můj vkus až moc teatrální (myslím hlavně roli Renata). Ale na druhé straně tleskám faktu, že byl tenhle film natočený už v roce 1978. "To tvoje kafe je odporný. Všichni Francouzi dělají místo kafe břečku". "Už mi nadávali do negrů, posmívali se mi, že jsem buzna, ale nikdy, že jsem Francouz". (13.12.2013)

V některých filmech prochází konkrétní postavy určitým vývojem. Tohle je případ filmu, kde jsem tím "vývojem" procházel spíše já v roli diváka. Od pocitů drobného otrávení, přes rodící se záujem o vybranou dějovou linku až po značné zalíbení a pocitů velké spokojenosti z dobré zábavy. Samozřejmě to hodně souviselo i s vývojem děje filmu a zopakovalo se to snad úplně stejně jako když jsem viděl před půlrokem americký remake Ptačí klec. Obě verze jsou totiž dějově téměř identické a sledovat travesty show mne nebavilo stejně jako některé polotrapné incidenty jednoho homosexuála s druhým transvetitou. Naštěstí těch travesty oproti novější verzi bylo zde výrazně méně a drobné plus vyniklo o něco zajímavějším ztvárněním linky s poslancem a jeho dcerou zamilovanou do kluka ze sexuálně atypické "rodiny". Nedokázal jsem si představit, že mne někdo v roli přísného patriarchy může bavit víc než Gene Hackman, ale připadalo mi, že Michel Galabru tady vnáší do dění mnohem víc dramatu. Samozřejmě mu v tom hodně pomáhá temná stylizace scény poslancova bytu, která dává více vyniknout i tísnivým pocitům dcery v tomhle obklopení (a teprve okolité příhody jako např. lezení po žebříku před novináři dodávají tomu punc komičnosti), což tvoří nakonec působivý kontrast k paralelnímu (spočátku prvoplánově bláznivému) ději z podniku La Cauge aux Folles. Od vzájemného shledání a osudové večeře pokračuje zábava v skvělém stylu, která opět zafungovala, ač už jsem klíčovou pointu předem znal. Konec dobrý, všechno dobré? Po menší úvaze se nakonec k čtyřem hvězdičkám pro dnes již klasickou komedii (na svou dobu určitě dost odvážnou) přikláním. 70% (21.04.2020)

Při sledování vydařeného amerického remaku Ptačí klec jsem se bavila o poznání víc. Zřejmě proto, že jsem ho viděla dřív než Klec bláznů, takže jsem nevěděla, do čeho jdu a pak taky Robin Williams, Nathan Lane a Gene Hackman mě pojetím svých rolí absolutně nadchli. Tím ovšem nechci nijak znevažovat herecké výkony Uga Tognazziho, Michela Serraulta a Michela Galabru. Všichni tři se maximálně snažili a hráli velmi dobře. (65%) (22.12.2022)