Domácí péče

Domníval jsem se, že letos už žádný český film nemůže překonat Kobry a užovky. Stalo se. Takový malý filmový zázrak. Domácí péče mě zasáhla intenzívní silou přímo do srdce. Ani se mi nechce věřit, že jde o filmový debut. V první řadě musím zdůraznit excelentní výkon Aleny Mihulové, její Vlasta je poklad k zulíbání a Mihulové podání je velmi expresivní a srdcervoucí. Doufám a věřím, že ji neunikne žádná filmová cena - Karlovy Vary její sběr snad započaly. Herecky se mi líbil i Polívka a Vilhelmová, nikdo jiný postavu Ladi snad hrát ani nemohl. Co oceňuji především je výtečné zpracování zásadního tématu - konflikt mezi zdravým a nemocným člověkem. Nemocný, jenž se svojí nemocí bojuje a "nezabalí" to, vyzkouší všechny možné prostředky, aby dosáhnul uzdravení. A v tomhle u zdravého málokdy nalezne pochopení, což je ovšem do jisté míry pochopitelné, protože zdravý se nikdy nedokáže v plné míře do kůže nemocného vcítit. Další prvek, jenž se tuze povedl, je humorná složka. S humorem je nakládáno v Domácí péči s rozmyslem a ani v jedné scéně nepůsobí trapně. A nemám primárně na mysli Laďovy/Bolkovy hlášky. Závěr je jeden z nejlepších, jakých jsem u filmů tohoto žánru viděl - Američani, učte se. Slávku Horáku, z celého srdce Vám děkuji za mimořádně silný filmový zážitek a přeji co nejvíce Českých lvů. (21.07.2015)

Tak prosté a zároveň tak silné drama z českých končin! Aneb kvalita (těch pár lepších) filmů české produkce, která tkví v prostoduchosti scénáře a přesto dokáže dojmout, oslnit, či pohladit na duši. Domácí péče je jeden z takovýchto filmů postavený na takovémto scénáristickém pilíři. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (21.08.2015)

Ufff, česká kinematografie mě poslední dobou docela zkouší! Za krátkou dobu další nelehké drama, které v sobě ukrývá tolik, že by to člověk sotva čekal. Příběh vypovídá o kontrastech v osudu ženy, která se jako domácí sestra stará o poměrně težké případy a pro své povolání obětuje téměř vše, sama však lásku doma nedostává a ani ji neumí přijímat. Vše se odehrává na pozadí neutěšeného venkovského prostředí plného chlastu, klasické vesnické nátury a dalších atributů, se kterými se člověk jen težko může popasovat a tak divák často trpí jak střelená škodná. Snímek je sice laděn do úsměvného duchu, nicméně vy pokaždém takovém usměvu budete mít v puse zatraceně hořko. Krom toho všeho se autorovi povedlo vklínit už do tak nelehkého tématu i kapku esoterických teorií, což dává celému příběhu aspoň malou naději. Krom skvělého výkonu Aleny Miluhové musím pochválit roli Taťány Vilhelmové, která si tak po Teorii tigra napravila reputaci nesmírně laskavou tváří, která ji náramně sedla. Skvělý režisérský debut! (10.10.2016)

Nad moje očekávání skvělá záležitost české provenience, což pokaždé potěší dvojnásob. Zaujal mě nejen příběh, který zdárně kombinuje prvky dramatu a komedie, ale také herecké výkony Bolka Polívky, Aleny Mihulové a Tatiany Vilhelmové. Dle mého názoru Domácí péče patří mezi červená čísla, tudíž radím ostatním divákům - nenechte se odradit modrou barvou. (03.12.2015)

Pár momentů mi úplně neladilo, ale na české poměry velmi solidní studie několika venkovských osudů, kterým vládne ten o trpělivé zdravotní sestře Aleně Mihulové. Její radost, štěstí a osobní pohoda byly vždy až na druhém, třetím místě, o hluboce prožitém výkonu herečky s takovou přirozenou starosvětskou pokorou ovšem pochybovat nikdo nebude. Celovečerní debut Slávka Horáka, který napsal i scénář a zahrál si vedlejší roli, to zkouší se smutným tématem, ale co vadí, je to, že se nedokáže rozhodnout. Chvíli sledujeme úsměvné momenty, pak drama, které není dostatečně dramatické, hořkosladké ladění také tomu všemu úplně nevévodí. Vedle žánrové nevyhraněnosti mi chyběly i upřímné emoce, snaha ztotožnit se s trablemi hlavní hrdinky, zatímco nás tvůrci lehce obtěžují s ezoterickými intermezzi a Polívkovým přehrávajícím balíkem (asi mi vadí spíš proto, že ten jeho bodrý stréc mě už solidně vytáčí). Naopak vedle Mihulové potěší velmi solidní Tatiana Vilhelmová (dlouho se mi takhle nelíbila). Výsledek má v sobě temperament, má v sobě osobní vklad, má v sobě civilnost, má v sobě silný autorský vklad, ale kašle třeba na potenciálně zajímavé scény v rodině (vztahy s manželem nebo dcerou). Ve výsledku ale slušné!! (10.04.2016)