Schmitke

Les a industriál. Dvě věci, které miluju a vždycky mi přišly že nejdou dohromady. A nyní zjevení:))) Jdou dohromady a to dokonale, nádherně, extaticky. Je to hodně osobní hodnocení a vím, že pokud někdo není zatíženej jako já, tak to nepochopí, ale mě tenhle film úplně pohltil, pozřel a ještě několik hodin poté jsem pořád v něm. To už se mi dlouho dlouho nestalo. Les, industriál, utahanej chlap, nablblej frája, podivný lidi, zasraný hory, jeleni, starý křápy, jízdy hustým lesem podle navigace, ovce, kulervoucí zvuky větrníků, mlha a vynikající hudba. Byla jsem z toho všeho tak mimo, že jsem to nechala dojet až za titulky a tak jsem se dočkala i závěru filmu (který ale možná zbytečně konkretizoval, což byla možná škoda:))) (23.08.2016)

Příjemné překvapení. Zvláštní krása Sudet se sychravými mlhami a pivními výpary. K tomu bizarní humor (ve scéně, kdy se slečna v hospodě ptá Schmitkeh,o který přijel opravit nefunkční rezavou větrnou elektrárnu vlastní konstrukce, jestli je milionář jsem vyprskl smíchy). Příběh je originální, spojuje více žánrů. Nenápadně je vykreslován nejen národní charakter. (01.12.2017)

Schmitke je filmem, kterému bych rád dal vyšší hodnocení, nejen na současný český film jde místy o originální a nezvyklý filmový zákusek v podobě komorní černé komedie s mysteriózním až psychedelickým nádechem. Některé scény jsem si vychutnával, bavila mě vedlejší postava podivína Kryšpína, atmosféra měla velmi slušné záblesky, časté opakující se vizuální motivy větrných mlýnů či ventilátora na mě zapůsobily s jistým nádechem tajemství, ale celkově z toho nesdílím takový zážitek, abych toužil film vidět znovu. Atmosféra, kterou Altrichter skvěle v jistých scénách vybudoval, na mě dokázala zapůsobit, ale zdaleka ne po celou dobu a ze Schmitkeho jako filmu, ale i hlavní postavy na mě šla zvláštní pachuť, k hlavní postavě jsem si nedokázal najít sympatie a Schmitkeho podivný příběh prošel mimo mě. Což mi k většímu zážitku a taky vyššímu hodnocení bránilo asi mnohem víc, než to, jakou hru na Davida Lynche z toho cítit (přičemž čím dýl ten film trvá, tím je ten pokus natočit variaci na Lynche v česko-německém pojetí průhlednější a to včetně ústředního hudebního motivu, který až hodně nápadně připomíná boogie z Lynchova debutu, Mazací hlavy). [65%] (07.11.2021)

Už dlouho jsem se u českého filmu tak dobře nebavil, takže mi nakonec ani nevadí, že je to napůl film německý. Peter Kurth v hlavní roli je výborný, a mysteriózní komedie z Krušných hor vlastně nestojí jen na zvuku, byť ten je nezvykle výrazný. Už teď jsem zvědav, s čím přijde Štěpán Altrichter příště. (05.09.2018)

Ze Schmitkeho mám velkou radost, že i český režisér dokáže natočit úletový film. Lehce mysteriózní příběh ( příběh?) o zoufalci, kterému se nic nedaří a ještě se k tomu všemu zamotává v "bludišti" překrásných Krušných hor je zdánlivě o ničem, ale já jsem doslova fyzicky cítil, jak mu asi je. Neustále vrzající větrná elektrárna, trochu bláznivá postava Kryšpína a zmizení Thomase dodává filmu až hororový nádech. Něco prostě diváka přitahuje se stále dívat dál, ikdyž se skoro nic neděje. Navíc Krušné hory svým profilem připomínají mé milované Beskydy a tak jsem se kochal pohledy do krásné horské přírody. Škoda, že jsem viděl Schmitkeho tak pozdě, jinak bych mu dal hlas do Českého lva. (06.03.2016)