Režie:
Paul Andrew WilliamsScénář:
Simon BlockKamera:
Carlos CatalánHudba:
Laura RossiHrají:
Martin Freeman, Anthony LaPaglia, Rebecca Front, Andy Nyman, Nicholas Woodeson, Ben Lloyd-Hughes, Zora Bishop, Anna-Louise Plowman, Samuel West (více)Obsahy(2)
11. dubna 1961 začal proces století s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem. Producent Milton Fruchtman a režisér Leo Hurwitz se rozhodli lidem celé líčení přiblížit pomocí televize. Fruchtman chtěl lidi zaujmout neopakovatelnou show. Hurwitz doufal, že Eichmann projeví lidskost a lítost nad vlastními zločiny... 11. duben 1961. Televizní režisér Leo Hurwitz v rozpáleném studiu v Jeruzalémě ostře sleduje tikající hodiny. Do začátku živého přenosu události, kterou budou sledovat stovky miliónů lidí v 37 zemích světa, zbývají poslední vteřiny. Začíná soud s Adolfem Eichmannem, strůjcem Finálního řešení a mužem, který za druhé světové války zorganizoval hromadnou deportaci a vyhlazení šesti miliónů Židů. Dramatická rekonstrukce skutečných událostí s Martinem Freemanem (Hobit, Sherlock, Kancl) připomíná tak skvělé filmy jako Duel Frost/Nixon a Dobrou noc a hodně štěstí. Napínavý příběh popisuje překážky a zvraty jedinečného okamžiku v historii televize i politiky. (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (29)
Film jako takový za nic nestojí. Je to tak britské, ale v tom špatném smyslu slova - šedivé, ponuré, nudné... Doteď by mě ani nenapadlo, že o takovém tématu může být natočen takhle nezajímavý, vlastně špatný film. Poselstvím filmu nebylo předat informace o procesu samém, ale o tom, kdy přepnout na jakou kameru, aby to bylo divácky atraktivní. OK, chápu, je to film a ne dokument, ale tahle by to prostě vypadat nemělo. Navíc mi ten pán z kriminálek nikdy a nikde nebyl sympatický. Hvězdy si zaslouží jen autentické záběry - alespoň ty mě dokázaly do příběhu dostat a něco si z něj odnést. ()
Částečně musím souhlasit s verbalem a Volodimirem2. Eichmannovi už se věnovalo mnoho snímků a tenhle vyniká jen tím, že je nudnější, než všechny ostatní. Samotného nacisty si ve filmu příliš neužijeme, čas od času si vyslechneme klasická svědectví o hrůzách a jinak je celý zbytek filmu výhradně o práci s kamerou, což může imponovat možná tak studentům FAMU, ale normálnímu divákovi asi těžko. No a na závěr bych si tradičně rád postěžoval na záměnu nacismu a fašismu - je to kurva rozdíl! Přestože Sověti mylně rozšířili, že je to jedno a to samé. ()
Příčí se mi říct, že se mi to líbilo, nebo dokonce napsat, že jsem si to krásně užil. Je to totiž daleko od pravdy, ačkoliv se jedná o dobré drama, které stojí za zhlédnutí. Hraná část se snaží být plnohodnotná a ukázat příběh, který by strhl pozornost sám o sobě, ale na dokumentární polovinu se žel nechytá. A to ani kdyby se lépe vyšperkovala, naštěstí historickým ukázkám nijak nepřekáží, a tak jsem už po několikáté trnul nad tím, co děsivého se dělo a klidně se může při vhodných okolnostech opakovat. ()
Eichmannova šou je jedným z projektov, ktorý bol vyrobený pri príležitosti 70. výročia oslobodenia koncentračného tábora v Osvienčime. Agenti MOSSADu ho zadržali v roku 1961 a o rok neskôr bol popravený. Táto šou ma ukázať opäť svetu to čo po prvýkrát sa odvysielalo v roku 1961 a celý svet (proces sa vysielal do 37 krajín) uvidel zverstvá nacistov. Eichmann 4.11.1938 pricestoval aj na Slovensko kde sa podieľal na príprave nariadení k odsunu Židov a osobne sa stretol aj Jozefom Tisom, ktorý toto nariadenie podpísal. Po 15.marci sa presídlil do Prahy, kde sa podieľal na deportácii Židov. Neviem či táto dráma bola potrebná keď o Eichmannovi je množstvo filmov, takže nové filmy už nemajú čím prekvapiť. (Adolf Eichmann- nacistický utečenec,1994; Hitlerovi muži,1996 2. diel Eichmann Adolf – likvidátor; Muž, ktorý chytil Eichmanna,1996; Eichmann, Muž ktorý nechal ísť vlaky,2003; Eichmann,2007; Lovci nacistov,2009, 9. diel Hon na Adolfa Eichmanna; Hon na nacistov,2010, 3. diel Adolf Eichmann; Eichmannov koniec,2011 a predpokladám, že ich je omnoho viac.) ()
Povedzme si na rovinu, najväčší prínos tohto filmu sú archívne zábery. Hobit a prešedivelý LaPaglia to už len zbytočne hrotia a hrajú na divákovu emočnú strunu. A áno, nudné ale v konečnom dôsledku zaujímavé. Paul Andrew Williams ukázal, ako sa dá predlhý proces natočiť tak, aby podstata ostala a vata sa odstránila. 2 z 5 ()
Reklama