Zbrusu Nový zákon

Když tady čtu čerstvé komentáře z dnešní ČSFD projekce v kině Scala - čertu s věřícími, kteří "nerozdýchají tohle alternativní zobrazení Nejvyššího", aspoň nám nebudou krást kyslík, no ne. Dormaelův nejnovější počin filmařinou hodně připomíná staršího Pana Nikdo, způsob časových narací, hudební motivy, nadsázka. Pro mě je to ale vyzrálejší dílo, ačkoliv hranice mezi hurónským smíchem (velmi časté) a smutnou realitou (smrtelno, velmi procítěné a hluboké a všeobklopující) je křehká a propustná a snímek může snadno působit depresivně. (23.12.2015)

Důkazem toho, jak moc jsem se na film nemohla dočkat, je, že jsem si ho stáhla hned, co to bylo možné, a to ve francouzštině s anglickými titulky. Přiznávám, že možná i toto způsobilo, že můj zážitek z něho nebyl až tak moc pozitivní, jak jsem čekala po zhlédnutí traileru. Nápad se mi moc líbil, ale myslím, že mohl být přeci jen využit o trochu lépe. Nadchlo mě zpracování a přirozené přecházení mezi vážnými a vtipnými tématy. (doslova) Božská Pili Groyne se u mě zařadila do skupiny dětských herců/hereček, které časem mají co ukázat. Taky bych chtěla, aby mi prozradila, jaká hudba je ta "moje", ale určitě bych nechtěla vědět, kdy nastane ten" můj" osudný den.. (13.02.2016)

Prazvláštní bizár, který je tedy především něčím úplně jiným než se prezentuje a místo propagované cynicky černé nekorektní komedie dodává laskavou člověčinku tak nějak o univerzu, životě a všem, která hodně užírá z misky Wese/Roye Andersona a především Jeana-Pierre Jenueta. V tom překvapivě není zas tak úplně její hlavní problém (zejména díky zdařilé kameře). Ten se skrývá v nastavených pravidlech zdánlivě surreálné sladkosti, jejíž veškeré výchozí body vystupují z technických a neskutečně vágních pravidel hry, jak nám jsou představeny na začátku (Deus a jeho machina, jejíž funkce a technické zázemí není nikterak vysvětleno, takže to automaticky umožňuje, aby se skrze tento vynález všehomíra inicioval jakýkoli děj je zrovna zapotřebí). Když už si to tvůrci takhle ochčijí, aby si mohli dělat co chtějí, tak chci víc než jen ukázku toho, jak bychom měli každý žít po svém. (12.04.2016)

Zvlastny poeticky film s atmosferou podobnou aku mal film Amelie z Montmartru. Sledujeme pribeh vecne nasraneho boha v podani znova vtipneho Benoîta Poelvoordeho, ktoreho ma uz po krk jeho dcera, ktora sa rozhodne zdrhnut na zem a trochu pozmenit svet. Okrej jej prihod sledujeme este pribehy 6 apostolov. Proste totalne WTF pojaty film. Obcas je to fakt vtipne (linia s bohom), väcsinou len divne (linie s apostolmi). Celkovo je to ale pojate dost originalne, takze za jedno pozretie to stoji. Mozno vam to sadne dokonale. Mne to nejak extra nesadlo. 5/10. (14.01.2016)

Další francouzská jednohubka, která se inspiruje Amélií z Montmartru, ale přitom se stále drží tak trošku zkrátka. Vše ostatní vynahrazuje nápad, který si normální smýšlející osoba nikdy nemůže vymyslet. A pak už jenom stačí Benoît Poelvoorde, aby dokonal zbytek a je tu rázem zaděláno o nejzajímavější a nejoriginálnější francouzskou komedii současnosti. Osobně musím říct, že Benoît se mi za sérii filmů utvrdil, že je jedním z nejlepších evropských herců současnosti. Škoda jen, že tady ta jeho postava je spíš zlá, nežli vtipná. Každopádně i tak film samotný rozhodně stojí za shlédnutí. Tenhle Zbrusu Nový zákon dokáže nejednou překvapit a svým světem doslova i učarovat. (29.12.2016)