Krutý Řím

Násilí plodí násilí a zločin je jako hydra - useknete jednu hlavu a narostou dvě nové. Neortodoxní metody komisaře Bettiho sice přinášejí své plody, jsou však trnem v oku nejen zločincům, ale i policii. Loupežná přepadení mají stále častěji mrtvé a lidé se bojí. Během skvostné automobilové honičky neváhá Franco Spadoni (ukázkový představitel padouchů John Steiner) postřílet děti, aby odvrátil komisařovu pozornost. Jeden ze snímků, který šel za minulého režimu i u nás, jelikož soudruzi v něm viděli důkaz prohnilosti kapitalismu. (19.04.2021)

Příběh se tak nějak motá v kruhu, přepadení, násilí, vražda nevinných, pomsta v různých variacích... V podstatě by z toho mohl být třeba dvacetihodinový film a bylo by to stále stejné, nezáživné. Jak je zmíněno v jiných komentářích, v hlavní roli se měl objevit Franco Nero, ale jeho agent údajně nechtěl jít s honorářem níž. Ještě si připomenu Napoli Violenta, jestli to bylo vážně tak špatné, jak jsem hodnotil kdysi dávno. (12.10.2021)

Dost drsný krimi....dva hlavní hrdinové,komisař Betti a advokát Sartori hlava zvláštního komanda rozhodnutých vypořádat se ze zločinci na vlastní pěst.Obětí gangsterů,kteří působí v samotném centru Říma,se často stávají náhodní chodci.Zatímco policie má svázané ruce,mladí zločinci jsou stále rafinovanější a drzejší.Dokonce neváhají přepadnout advokáta Sartoriho v jeho vlastním domě.Dobrý film ,který u nás šel od 18 let ,podařilo se mi na něj protlačit,myslím,že mi tenkrát bylo 12?:-) (28.12.2008)

V Římě to svého času opravdu vřelo! Jeden ze stěžejních filmů subžánru poliziotteschi, který byl kdysi za hlubokého socíku uveden i v našich kinech, podobně jako jiná spousta kvalitních snímků, o kterých se nám v nejbližší době v podobě nějaké té reprízy může leda tak zdát. Ani si nedovedu představit, jak tu film ve své době musel zapůsobit, to muselo bejt jak zjevení z čistého nebe, ve srovnání s naší běžnou normalizační produkcí a všemi těmi našemi utahanými rádoby-krimi. Zpět ale k tomuto filmu: V hlavní roli si tu zahrál Maurizio Merli jako neortodoxní tuhý komisař Belli, vůbec tato jeho stejnojmenná úspěšná role, byla jeho první, poté následovaly ještě filmy "Violent Naples" a "Italia a mano armata". Dále, pro kmotra Richarda Conteho (zde advokát Sartori), známého ze stejnojmenného amerického filmu, ale například i z Di Leového "Bosse" či Lenziho "Almost Human", to byl už bohužel definitivně poslední film. Výtečný herec, který zde musel přihlížet znásilnění vlastní dcery, aby pak o pár minut dál, stál překvapivě násilníkovi tváří v tvář, kdy rozsudek za něj ale udělali jiní! Krutý Řím, je velice expresivní, rychlý akční pohled, při kterém se opravdu téměř nudíte, zároveň velmi odvážný (nahota a znásilnění), surový a násilný a politicky nádherně zkažené zločinecké taliánské Eurocrimi. Film jak by mělo být už zvykem, u těch nejlepších poliziotteschi obsahuje velmi kvalitní automobilové honičky (nečekejte však žádnou ameriku, žádné Mustangy nebo Challangery ale jen v uvozovkách evropské Fiaty a Alfy), hezké střílečky (oběti jsou kolikrát úplně nevinní obyčejní lidí, jako děti nebo muž od rodiny na večeři), nakládačky všeho druhu (v nich z přehledem vévodí mlátička Belli) přepadovky (autobus, banky, supermarket a restaurace). Jen mě trochu mrzí, že filmu chyběl, nějaký hlavní efektivní darebák, něco ve stylu Tomase Miliana aj. Jinak ale dobrý, spokojenost, fanouškovská žánrová povinnost, včetně hudebního skóre od bratří De Angelisových, kteří nikdy nezklamou. Komentář zde jako třetí v pořadí.. (11.01.2010)

Mimo Itálii jsou kanonická poliziesca často spojována s politickou angažovaností a sociální kritikou, naprostou většinu zástupců žánru však přitom tvoří snímky, které lze řadit spíše mezi exploatace - poukazují sice na problémy italské společnosti, ale činí tak povrchním a bulvárně zkratkovitým přístupem, který namísto o hlubší vhled usiluje o uspokojování přízemních diváckých choutek. Krutý Řím patří zcela bezpochyby právě mezi onu exploatační odnož a ani se příliš nesnaží to nijak zakrývat. Atraktivitu snímku naštěstí jeho autoři nepostavili jen na vytěžování dobového společenského klimatu v Itálii, ale také na řemeslně dobře zvládnutých akčních scénách, díky kterým Roma violenta neztratila svou atraktivitu ani dnes. Zejména šikovně inscenovaná automobilová honička dokazuje, že Marino Girolami patřil do úplně jiné režisérské ligy než třeba kultovní béčkař Umberto Lenzi. Největší slabinou filmu je ovšem jeho poslední třetina, která působí jako nucený přílepek k předchozímu ději, u nějž už asi scenáristé netušili, jak ho dále natahovat. V rámci přímočarých policejních thrillerů po italsku je ale Krutý Řím stále jednoznačně nadprůměrným a doporučeníhodným dílem. (23.08.2016)